(4.) Digitální čtenářství
Technologie a inovace posunuly člověka v jeho každodenních činnostech na úplně jinou úroveň. Ať už myslíme ulehčení práce, vnímání nebo samotný průběh života. Bylo tedy jen otázkou času, než se technologie dotknou i čtenářství. Jak tedy tento již fungující fenomén vnímáme, jak jej využíváme a jaké nové možnosti nám může přinést?
Tuto přípravu jsem se rozhodl udělat zcela v odlišném duchu než ty předchozí. Nebudu zde rozebírat obsah příprav, ale spíše se zaměřím na vyjádření vlastního názoru o tomto tématu. V závěru nakousnu svůj pohled na budoucnost inovací v digitálním čtenářství.
Nikoho asi nepřekvapím, když řeknu, že rád čtu. Ke čtení jsem byl od dětství veden jak rodiči, tak svým bratrem a sám jim nemohu dostatečně poděkovat. Možná to zní jako klišé, ale právě toto vedení ke knihám mi k nim otevřelo pozitivní přístup, který bych sám jen těžko našel. Tištěné knihy tedy pro mne nebyly žádnou neznámou, byl jsem na ně zvyklý. Trávil jsem tak svůj volný čas a sdílel dobrodružství s hlavními postavami. Postupem času jsem četl i různé časopisy a právě zde jsem poprvé narazil na digitální zpracování. Byl to pro mě něco nového a umožnilo mi, abych nahlédl do možností, jak četbu udělat zajímavější. A právě zde bychom se měli pozastavit. Digitální zpracování časopisu a knihy bychom neměli brát za jednu a tatáž věc. V časopisu totiž využíváme různých doplňujících funkcí, jako jsou přímé odkazy, rozšíření obrázku, ba dokonce možnost shlédnutí videa. Na druhou stranu kniha v digitální podobě nám tyto prvky nepřináší, samozřejmě se zde najdou možná výjimky, ale základ tohoto vyhotovení spočívá v ulehčení určitých prvků. Především se jedná o dostupnost, kdy nechceme na cesty brát tlustou knihu a místo toho si ji pořídíme do čtečky. Nejenom, že si tak daný příběh můžeme vychutnat víceméně kdekoliv, ale nepoškodíme tím vazbu knihy.
S digitálními knihami tedy vyvstává otázka, zda nakupovat ty v tištěné nebo digitální formě. Zde můžeme jistě odlišit dva tábory lidí. Jeden z nich preferuje ty tištěné, ať už z tradičního pojetí čtenářství, fyzického vlastnictví nebo dokonce toho sběratelského, kdy se pak může pyšnit svoji domácí knihovnou. Druhý tábor spíše nakoupí digitální knihy a využívá výhod s nimi spojené. Sám osobně preferuji tištěnou formu, ale nebráním se ani té digitální. Rozdílně to vnímám u časopisů. Tam preferuji digitální formu hned z několika důvodů. Časopis si přečtete maximálně jednou dvakrát a pak ho odložíte. Tím tedy zabírá místo a stává se tak nezajímavou věcí. Nemluvě o využití přírodních zdrojů při jeho zhotovení. Samozřejmě musíme brát do úvahy i sběratelskou stránku, kdy někteří lidé místo knih do sbírky přijímají právě časopisy.
Technologie a inovace se neustále vyvíjí a s příchodem digitalizace je otázkou, zda tištěné knihy přetrvají. Osobně jsem si při této otázce uvědomil jednu věc. Tištěné knihy tak jak je známe jsou tu už od roku 1453 kdy Johannes Gutenberg představil společnosti knihtisk. Jsou tedy s námi už poměrně dlouhou dobu a vysloužily si svoji tradici a povědomí ve společnosti. Oproti tomu jsou tu digitální knihy velmi krátce a i přes rostoucí technologický boom si nemyslím, že by nás v blízké době měli tištěné knihy opustit. Jsou tu s námi už dlouho a člověk k nim přirostl.
V rámci tématu je vhodné se zamyslet nad dalšími možnostmi z hlediska technologií, které inovují digitalizaci. Samotného mě napadá 3D vizualizace, kdy budeme číst a zároveň se nám bude vyobrazovat prostředí, hlavní postavy a situace. Díky tomu bychom pak mohli více vstoupit do děje a měli bychom bohatší zážitek. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že samotná představivost je ve čtení velmi důležitým prvkem. Každý čtenář si postavy, situace a prostředí může představit ve své mysli jinak a v rámci tohoto zhotovení by tak byl o tuto možnost připraven. Můžeme se však jen dohadovat, kam nás čtení budoucnosti zanese.
