Coworking — místo nejen pro freelancer aneb Má to ještě smysl?

Když jsem před několika lety byla oslovena s nabídkou vést coworking, popravdě jsem vůbec netušila do čeho jdu. Vzhledem k tomu, že jsem se v té době ale rozhodovala, co budu dělat po vysoké a práce v gastru už mě dost unavovala, nakonec jsem na nabídku kývla. Z části i proto, že majiteli měli být moji přátelé. Zde si dovolím hned první poznámku — jít do projektu, který patří někomu vám blízkému sice může být super, nastavte si ale hned od začátku jasná pravidla fungování. Nám se to podařilo a jsem za to vděčná, nicméně musím uznat, že značné množství jsem do práce investovala možná jen proto, že jsem nechtěla zklamat přátele, a to asi není nejlepší strategie při podnikání.

Zpět k projektu. Koupili jsem domněle fungující coworking od předchozích majitelů a prvních pár týdnů to bylo super. Kanceláře byly sympaticky zařízeny, coworkeři usměvaví, chtělo to trochu máknout na propagaci, ale jinak se zdálo, že vše bude parádně fungovat. Přibližně po dvou měsících ale přišla katastrofa v podobě toho, že všichni stávající coworkeři sbalili kufry a odešli. Nejprve jsme si mysleli, že jsme to totálně zkonili, pak jsme ale zjistili, že všichni do jednoho byli navázáni pracovně na předchozího majitele a ten jim zařídil v mezičase jiné prostory. Přiznávám, že v tu chvíli jsem zuřila jak nikdy a velmi vážně jsem uvažovali, že to položíme. Postupně jsme začali odkrývat ještě mnoho dalších problémů, o kterých jsme předem neměli moc šanci vědět — a do toho přišlo léto, okurková sezóna. Krásné počasí, vysoké teploty, ideální čas lehnout si někde k vodě a ne sedět v kanceláři. A tak jsme začali vymýšlet strategii, jak dál. Ve zkratce — bylo to náročné, stálo to mnoho nervů, obrovské množství času a energie, ale nakonec se nám podařilo rozjet fungující podnik. Varování a poučení číslo dvě — pokud nehodláte zrušit jakýkoliv volný čas a nejste smířeni s tím, že budete v práci sedm dní v týdnu deset hodin denně, nikdy se do ničeho takového nepouštějte :D

Když jsme uvažovali o strategii, hledali jsme pochopitelně vhodnou cílovovou skupinu, kterou bychom chtěli oslovit. Zjistili jsme zajímavou věc, a to že je několik typů lidí, kteří mají o práci v coworkingu zájem. První z nich jsou ti, kteří hledají komunitu, akce, rádi se seznamují a vymetají networkingy . Zpravidla se jedná o mladé začínající podnikatele a freelancery, obchoďáky, lidi z realit a podobných odvětví. Druhou skupinu tvoří ajťáci. Ti jsou hodně specifičtí tím, že sice rádi pracují s někým po boku a rádi s ním zajdou na oběd, nebo odjedou na společnou dovolenou programovat z pláže, nicméně akcí se až tak nadšeně neúčastní, networkingy je zajímají málokdy a obecně jsou asi více uzavření. Třetí skupina jsou lidé z firem, které mají sídlo v jiných městech a coworking využívají jako externí kancelář. Ti se obecně do ničeho příliš nezapojují, odkroutí si svoje a zmizí. Poslední jsou pak maminky a tatínci na rodičovských dovolených. Tato skupina nás hodně překvapila, zejména svojí rozsáhlostí. Spousta rodičů malých dětí si občas potřebuje odpočinout a mít chvíli čas na práci. Náš coworking nikdy hlídání dětí nenabízel, nicméně i tak jsem po většinu času měli v kancelářích nějakou tu maminku na mateřské, která si dvakrát do týdne chodila podřizovat nutné pracovní záležitosti a pobavit se taky s někým „z venku“. Díky poslední skupině jsme později začali dělat i vzdělávací semináře pro začínající matky-podnikatelky, po kterých je neustále hlad a ženy jsou za ně opravdu vděčné. Třetí poučení — ať je vaše idea sebelepší, stejně se časem budete muset trochu přizpůsobit svým zákazníkům.

Možná vás napadne, že coworkingů je momentálně jako hub/HUB po dešti. Pravda je taková, že jejich největší rozmach pominul někdy před třemi lety. Od té doby se řada z nich zavřela, některé otevřely, obecně je ale jejich životnost poměrně bídná a pohybuje se v řádu několika málo let. Jednou s příčin je pochopitelně příchod velkých center, které nabízejí moderní prostory a obrovské členské komunity. To má své výhody v množství lidí, se kterými se zde můžete seznámit, z praxe ale vím, že řada klientů poté odchází do menších prostor, které jsou přece jen poměrně klidnější a uzavřenější. Jen málokdo vydrží pracovat ve velkém openspace a samozřejmě jak se postupně vyvíjí podnikání daného jedince, mění se i jeho potřeby.

Kam to povede dál? To nikdo neví. V současnosti se zdá, že mohutný zájem o coworkingy pomalu opadl a ty musí nabízet svým členům mnohem víc, než je příjemné pracovní prostředí. V současné politické situaci je také těžko odhadnout, kolik freelancerů bude muset v brzké době ukončit svoji činnost a řada společností tak přijde možná o značné množství svých klientů. Bude nutné hledat nové strategie a služby, které budeme moci svým zákazníkům nabídnout.