Doba digitální

http://thoughtful-faith.blogspot.cz/2012/07/philosophy-of-e-reading.html

S nástupem digitálních technologií došlo zcela logicky i ke změnám ve čtenářských návycích. Obecně se člověk velmi často setká s názorem, že „lidi málo čtou“. Je ale na místě se zamyslet, jestli je to opravdu tak jednoduché a naše civilizace se řítí do záhuby v podobě nulové gramotnosti.

Čtečky, tablety, chytré telefony, stejně jako internet, sociální sítě a nejrůznější digitální média, změnily zcela náš přístup k psané informaci. Při procházení textů a videí jsem si uvědomila, jak výrazně i mě tato změna zasáhla. Od mala jsem byla vášnivou čtenářkou, číst jsem se naučila již ve školce, s nástupem do školy jsem se stala registrovaným čtenářem v knihovně a v podstatě celou základku a gympl jsem strávila s knihou v ruce. Většinu mého školního batohu zabíraly knihy, k narozeninám a pod stromeček jsem dostávala hromady knih (a plyšáků…), četla jsem kudy jsem chodila, nebyl problém přečíst i několik knih do týdne. S prvním počítačem a DOSovými hrami se můj zájem o knihy nezmenšil, jen jsem svůj čas začala dělit mezi čtení a hraní her. Nicméně si vzpomínám, že i při hraní strategií jsem stejně měla otevřenou vždycky knížku a v mezičase si četla. S nástupem na osmiletý gympl se toho moc nezměnilo, přibírala jsem si navíc ještě předměty, ve kterých bylo množství povinné literatury na každý týden a moje vášeň pro čtení se nijak nezmenšila. Dokonce si pamatuji scénku, kdy mi v hodině češtiny vyučující s omluvou zabavil knihu s tím, že bych ho mohla poslouchat, ale protože mám dobrý vkus na literaturu, tak mě stejně přede všemi chválí :D Na vyšším gymplu (tj. od kvinty do oktávy) už bylo zcela běžné, že všichni měli doma počítač s rychlým internetem a řadou her. CDčkám odzvonilo a všichni jsme neustále s sebou tahali MP3 přehrávače. Naše životy pomalu ovládla nová média.

Definitivní zlom přišel až s nástupem na vysokou. Obrovské množství povinné literatury si vyžádalo hned dvě změny. První z nich byla nutnost začít číst digitální texty, které často nebyly v papírové podobě vůbec dostupné. Velice hrdě jsem odolávala všemožným čtečkám a tabletům a tyto texty si víceméně stejně vždy tiskla (a dělám to dodnes). Druhá změna nebyla až tolik veselá. Bylo by jednoduché říct, že vysoká ve mně zabila moji čtenářskou vášeň, důvodů být mnohem víc. A tady se dostáváme k tomu, kde je dle mého zakopaný psík. Jsme zavaleni nejen odbornými texty, ale i zcela neodbornými články, zprávami, příspěvky na sociálních sítích a dalším neskutečným množství textů, které se na nás každý den valí. Sotva ráno vstaneme, už si pročítáme nejnovější zprávy, kterých je díky možnosti neustále aktualizace a globalizace výrazně více, než v době tištěných novin. Prolítáváme příspěvky na sociálních sítích, sem tam klikneme na zajímavý odkaz, přečteme si první odstavec a už se zase věnujeme něčemu jinému. Čtení se stává povrchovým, hromadíme informace a snažím se vědět o všem alespoň tolik, abychom se o tom mohli bavit s našimi přáteli — třeba v dalších příspěvcích na zdech. Zcela subjektivně a sebekriticky zde můžu říct, že od doby, kdy jsem nucena (školou, prací, dalšími zájmy) každý den načítat nemalé množství digitálních textů, vzít pro mě papírovou knihu do ruky již není odpočinek a po několika stránkách ji vždy odložím. Proč? Protože se na četbu nedokážu soustředit. Jen málokdy se stane, že mám opravdový klid, čas a chuť si vzít knížku a ponořit se do jejího obsahu tak, jak jsem to s láskou dělala dříve.

Nevíme, co nám přinese budoucnost a jak bude vypadat v dospělosti současná generace dětí, které jsou často odchovávány od mala na vlastních tabletech a chytrých telefonech, jak se změní jejich myšlení a vnímání společnosti, jaký bude jejich vztah k tištěným knihám. Osobně mě však nesmírně mrzí, když vidím, že spousta dětí již mých vrstevníků není ke čtení papírových knih vedena. Myslím, že je připravujeme o tisíce krásných světů, ve kterých můžou rozvíjet svou fantasii. A ano, možná jim předkládáme tyto světy jinými způsoby, hrami, interaktivními aplikacemi a videi, které mají jistě i svá pozitiva, neokrádáme je ale všudypřítomnou vizualizací o možnost, představit si své hrdiny a světy tak, jak ony chtějí?

https://blogs.adobe.com/digitalmarketing/wp-content/uploads/2015/03/brandon-hartness-1200x675.jpg