Klíč ke knihovně pro každého?

Je obecně platným pravidlem, že vyjma výjimečných situací (např. speciálních akcí pořádaných institucí) je přístupu běžné veřejnosti do knihovny s uplynutím otevírací doby zamezeno.

Vyřízení výpůjčky či využití klidného studijního prostoru v pozdních večerních či nočních hodinách však nemusí vždy znamenat problém. Pokud je brána knihovny otevřená, lze využívat služby i v době, kdy její zaměstnanci již dávno opustili své pracoviště.

Pojem open library charakterizuje Jan Holmquist jako instituci, v níž jsou kombinovány služby provozované zaměstnanci se samoobslužným využíváním knihovny uživateli. Může být ale každý sám sobě knihovníkem? Dle Holmquista by si každá knihovna měla před rozhodnutím, zda na takovýto režim přistoupí, ujasnit několik otázek. Například, zda je schopna vytvořit ve své budově bezpečné prostředí, svoji službu dostatečně propagovat a pobídnout své uživatele k využívání prostor i jako míst ke společnému setkávání.

Velmi úspěšnou implementaci systému otevřených knihoven dovedlo realizovat Dánsko, které samoobslužné využívání služeb nabízí již ve 260 knihovnách. Ja k uvádí ve svém článku Jonna Holmgaard Hansen, dosavadní zkušenosti s otevřenými knihovnami jsou velmi pozitivní. Počet výpůjček a návštěv narůstá a do knihoven se dostávají i osoby, které by během otevírací doby návštěvu nemohli či nechtěli uskutečnit. I dle Holmquista se návštěvníci dovedou chovat velmi ohleduplně. A to nejen ke knihovnímu fondu, budově a jejímu zařízení, ale také k ostatním uživatelům, s nimiž jsou často ochotni spolupracovat více, než když je možnost oslovit o pomoc přímo zaměstnance dané instituce.

Otevřenost knihoven ale nemusí znamenat pouze přístup do jejich budov, ale lze ji přenést také na využívání otevřeného knihovního systému, který zaměstnancům umožňuje provádění změn a usnadňuje tak jejich práci. Otevřené knihovní systémy se setkávají s velkým úspěchem v USA, kde jsou nejčastěji využívány systémy Evergreen, OPALS a Koha. Zatímco první dva jmenované se prozatím nepodařilo adaptovat mimo USA a Kanadu, Koha je využívána knihovnami na celém světě.

S jakoukoliv novou změnou však přichází nové nároky na její úspěšnou realizaci. Při zavádění systému s otevřeným zdrojovým kódem je třeba zajistit správné provedení všech kroků vedoucích k jeho implementaci, které budou dostatečně ošetřeny také v oblasti autorského práva.