Kniha mých snů

Když jsem psal bakalářku, narazil jsem na téma, které jsem do ní chtěl zařadit, ale vlastně se tam moc nehodilo. Jednalo se o knihy, které v sobě měly zakomponované prvky rozšířené reality. Dnes budu trochu obecnější a budu psát o něčem, čemu bychom mohli říkat interaktivní knihy. Tento termín dokonce opravdu existuje a používá se převážně ve spojení s dětskou literaturou. Pro děti mohou být interaktivní knihy atraktivnější než klasické knihy, protože mohou zobrazovat různé tematické animace nebo videa, na která pak dospělý může navázat a má se při výuce o co opřít.

Mezi jedny z prvních interaktivních knih patřily ve své době gamebooky. To jsou vlastně knihy, kde vývoj příběhu ovlivňuje sám čtenář tím, jak se při čtení knížky rozhoduje. Často bývaly spojené s tím, že jste zároveň „hráli“ za hlavního hrdinu a potřebovali jste ještě kostku a tužku na případné souboje a hody na náhodu, což často vedlo k tomu, že jste si před zvolením souboje raději stranu, kterou jste opouštěli, něčím založili, protože se v gameboocích poměrně často umíralo. Pokud jste tedy bezmyšlenkovitě skákali dál a dál, museli jste potom mockrát projít ty stejné pasáže, abyste se dostali ke kroku, kde jste udělali chybné rozhodnutí. Bylo to dlouhé, mockrát se to číst nedalo, ale ten základní prvek interakce s knihou tam byl.

V dnešní době už si interaktivní knihu představíme jinak a máme mnohem širší možnosti při rozhodování o prvcích, které do ní zakomponujeme. Internetové obchody mají takové knihy i ve své nabídce, ale není jich mnoho. U knih fyzických se jeví jako zajímavá možnost využití rozšířené reality. Ta už v dnešní době nemusí vypadat jako QR kód, ale může být navázaná přímo na konkrétní prvek (nadpis, graf, ilustraci…) v knize. Pokud se tedy odtrhneme od příkladů z dětského světa, můžeme například do knihy o managementu zakomponovat grafy, které po zobrazení přes aplikaci v telefonu budou ukazovat vývoj v čase na různých trzích, které si budeme moci sami zvolit. Kniha tak nemusí obsahovat tři stránky stejného grafu pro jinou zemi.

Myslím, že interaktivní knihy jsou velkou výzvou pro autory klasických románů, detektivek atp. Čtenář tak může například luštit šifry společně s hlavním hrdinou a vžít se tak víc do jeho role. Nebo si může zobrazit dobové fotografie z míst, kde se děj odehrává. Pokud o tyto věci navíc nestojí, nic mu nebrání knihu přečíst klasickým způsobem a vychutnat si ničím nerušené čtení v klidu a pohodě. Do jisté míry mohou být pokračováním gamebooků a více nechat čtenáře rozhodovat o tom, jakým směrem by se kniha měla ubírat. Pocit, že se musím rozhodnout tak, abych moc nepoškodil hlavního hrdinu, by mohl knize přidávat na atraktivnosti.

Kniha vytvořená podle mých představ by zohledňovala téma, na které se zaměřuje a podle toho by v ní byly zakomponované interaktivní prvky. Zároveň by mě ale nenutila tyto prvky použít, pokud nechci, a přesto by neztrácela na kvalitě. Pokud by to byla učebnice cizích jazyků, nabídla by mi zvukové nahrávky jednotlivých slovíček, naučná tematická videa a odkazy na stránky věnované konkrétním problémovým pasážím. Pokud by to byl atlas, ukázal by mi fotky hlavních měst, které by mě po rozkliknutí navedly na wikipedii o dané lokalitě. Pokud by to byla beletrie, ukázala by mi konkrétní místa, kde se děj odehrává, dávala by mi úkoly vyžadující pro své splnění, abych třeba něco nakreslil nebo šel ven a něco tam udělal, za což by se mi otevřely rozšiřující kapitoly. Interaktivní knihy mají před sebou, doufám, ještě slibnou budoucnost. Řada je na nás, coby lidech věnujících se oblastem jako je knihovnictví, design nebo informační vědy, abychom pomohli autorům s jejich tvorbou.