Michal Bláha: Digitalní Česko — když evoluce nestačí!
Jedná se o prezentaci, kde autor píše v komentářích to nejpodstatnější ke každému slidu. Kritizuje se zde obecný princip České republiky k e-governmentu. Například ve zveřejňování otevřených dat si Česká republika nevede moc dobře. Dále mě zaujalo, že máme skoro 11 000 IT služeb používaných ve státní správě, které nejsou spolu nijak sjednoceny a ročně se velký objem peněz utopí na budování dobrého e-governmentu, který ovšem není moc vidět.
Na tuto prezentaci navazuje blog od Jiřího Průši, kde představuje žebříček, jak si jednotlivé státy vedou v e-governmentu podle OSN. Česká republika se nachází na padesáté pozici. Což nepovažuji za nijak moc dobré a nabízí se otázka, jestli za bezmála 30 milionů, které se každoročně utopí na podporu e-governmentu vyplatí. Myslím, že by nebylo zas tak špatné říct, že prostě na to kašleme a peníze radši věnujeme na stavbu dálnic, zdravotnictví apod. Myslím, že by to bylo užitečnější. Nebo teda jednorázově do toho přilít větší množství peněz a přiblížit se Estonsku.
O Estonsku se zmiňuje článek od Jakuba Čížka, který ukazuje, jakými procesy si prošlo Estonsko až na první příčku v e-governmentu např. elektronická občanka, e-Cabinet, elektronická legislativa atd. Pokud se chceme dále posunout, je Estonsko rozhodně dobrým příkladem. Najdou se však i věci, které jsou diskutabilní např. elektronické volby. Jsou skutečně správnou cestou?
Dalším zdrojem je videozáznam z přednášky Ondřeje Filipa, který se zabýval o zákonu o hazardních hrách. Ondřej Filip poukazuje na to, že jsou tam dva velmi špatné paragrafy, které chtějí blokovat stránky zahraničních stránek s hazardními hrami. Jeho cílem bylo zastavit uvedení platnosti tohoto zákona. Proto vytvořil akci nazvanou „Přichází cenzor“, kde loboval za změnu nebo zrušení zákona, ale nevyšlo to a zákon prošel. Já osobně jsem proti jakékoli cenzuře na internetu. V další přednášce se Jiří Peterka věnuje konkrétním nedodělkům a špatnému a nepřesnému znění tohoto zákona.
