Moje deskové hry
Desková hra je pro mě jistotou kvalitně stráveného času plného, napětí, smíchu a vzrušení. Již nežijeme naštěstí v době, kdy bylo za největší deskovou hru bráno „Člověče nezlob se“. Svět deskových her se velmi rychle vyvinul a aktuální moderní deskové hry, bývají vysoce propracované, mívají vyvážený poměr náhody a strategie a některé mají dokonce svůj vlastní příběh. Já mám hrozně rád příběhy a strašně mě baví jednotlivé příběhy vytvářet a dnešní deskové hry k tomu vyloženě vybízí. Krátce představím své dvě hry, které mám doma.
„Pandemic Legacy“. Tuto hru jsem dostal k narozeninám. Systém legacy je poslední dobou velmi populární, to dokazuje fakt že v žebříčku BGG (největším zahraničním žebříčku nejlepších deskových her) je stále na prvním místě. Systém legacy her je velmi jednoduchý. Vezmeme hru, která funguje, vytvoříme jí příběh a začneme postupně upravovat pravidla, přelepovat plán, trhat a nahrazovat kartičky jinými atd. Nicméně to funguje skvěle. Člověk má nutkání stále a stále hrát, dokud celou kampaň neprojede. Já osobně jsem byl velice napjatý, když jsem hrál „Pandemic“, jak celá hra skončí a musím přiznat, že mě a mého spoluhráče hra pěkně překvapila. Nakonec se nám ale podařilo zachránili svět před hrozící katastrofou. Nevýhodu legacy her je fakt, že po dohrání kampaně máte přelepené nebo roztržené kartičky a je třeba si pořídit hru jinou.
Další pro mě velmi krásnou hrou, co jsem si pořídil a zahrál a vyvolalo to u mě velké nadšení byla hra „T.I.M.E. storys“. I když nepatří pod nálepkou legacy, tak tato hra je jen na jedno použití. To nezní úplně lákavě. Každopádně mě tato hra strašně bavila a nelituji jejího pořízení. U žádné jiné jsem nebyl tolik napjatý, jak u „T.I.M.E. storys“. Cíl je jednoduchý najít v minulosti anomálii a zlikvidovat jí a zachránit svět. Hra se hraje podobně jako počítačová adventura. Chodíte po různých místech a snažíte se zjistit, co se na daném místě děje, můžete různě interagovat s postavami a důmyslně promýšlet, kam jít nebo co dělat. Přitom se společně domlouváte se svými spoluhráči a vymýšlíte společnou taktiku, jak hru vyhrát. Hra je hodně o komunikaci a má výbornou atmosféru.
Knihovna a deskové hry
Krátce se zmíním o mém pohledu na deskové hry v knihovnách. Obecně si myslím, že by se knihovny, pokud chtějí být komunitním centrem, měli především zajímat o komunitu lidí vyskytující se v blízkosti knihovny. Vím, že některé české knihovny se k jakýmkoli změnám nejsou příliš nakloněny. Rádi mluví o tom, jaké chtějí velké změny, a přitom se jakékoliv změny bojí. Sám mám s tím negativní zkušenost. Nicméně i nadále věřím, že se to změní. Myslím si, že skutečnost že se v Brně koná druhý největší deskoherní festival v České republice, na který dochází ročně přes 2 000 lidí, nachází se zde spoustu deskoherních spolků, bydlí tu jeden z nejznámější autorů deskových her nejen u nás, ale i v zahraničí Vladimír Chvátil a nachází se zde deskoherní vydavatelství je dostatečný důvod k tomu, aby se knihovny zamyslely, zda by nebylo dobré v knihovnách deskové hry půjčovat. Myslím si, že je to celkem početná komunita. Pamatuji se, jak jsem byl velice nadšený z toho, že Mahenova knihovna má deskové hry do chvíle, než jsem se podíval na jejich seznam deskových her. V tu chvíli jsem viděl jen velmi málo her, které bych si chtěl eventuálně zahrát nebo vyzkoušet. Což mi přišlo trochu smutné. Většina her tam byla buď velmi stará, vzdělávací nebo zaměřená na děti. Přitom v dnešním době je tolik krásných her, které si můžou zahrát nejen děti, ale i dospělí. Navíc možná spolupráce knihovny s vydavatelstvím se prostě vybízí. Navíc by se jistě dalo domluvit, aby to bylo výhodné jak pro knihovnu, tak pro vydavatelství. Troufl říct, že deskové hry zažívají obrovský rozmach nejen v České republice. Příkladem je třeba Itálie. Ve veřejné knihovně v Carpi se nachází několik regálů deskových her s nabídkou nejnovějších deskových titulů. Navíc zde je i místnosti a stoly pro nejen hraní her. Takových knihoven je spousta, dokonce nemusíme chodit ani moc daleko, stačí se podívat do Třinecké nebo Zlínské knihovny, která nabízí kromě jiného i moderní deskové tituly, které si mohou zahrát nejenom malé děti, ale i dospělý a je o tyto hry velký zájem.
Budoucnost deskových her
V devadesátých letech byly deskové hry mnoha lidmi odsouzeny k zániku kvůli rozmachu počítačových her. Jak moc se tyto prognózy potvrdily? Zezačátku uvedu příklad, kde nejvíce zafinancovaný projekt na Kickstarteru je desková hra „Kingdom Death: Monster“, která vybrala neuvěřitelných $12,393,139 (cca 300 000 000 Kč). Tato hra kromě temné atmosféry, silným příběhem, propracovaností figurek, těžkých rozhodnutí vynikala především velkou mírou sexuality a brutality. Další hru, kterou bych chtěl zmínit je „Exploding Kittens“, která dlouhou dobu vedla jako nejvíce podporovaný projekt s $8,782,571 (cca 200 000 000Kč). K této hře bych řekl, že se jedná v podstatě o jednoduchou karetní hru s motivem explodujících kočiček. Až poté následuje PSP hra, která je ale hned následována deskovou hrou „Dark Souls“.
Z tohoto evidentně vyplívá, že deskovým hrám rozhodně neodzvonilo a jejich budoucnost vidím velmi pozitivně. Každopádně deskové hry se od 90.let razantně změnily. Hy nejen, že velmi dobře vypadají, ale často za nimi jsou mnohahodinové práce. Testování, balancovaní hry, úprava pravidel, dobré PR, ilustrátoři, testeři a mnoho dalšího. Např. česká karetní hra Rone se testovala 5000x (jedna hra cca trvá 45minut) než oficiálně vyšla na Kickstarter. Často jsem teď zmiňoval Kickstarter. Ano, zcela určitě by bez crowdfundingových služeb, nevzniklo tolik úžasných deskových her, jaké dnes máme k dispozici.
Technologie a deskové hry
Jsou tendence deskové hry spojit s PC nebo s mobilními aplikacemi, což na první pohled zní jako skvělý nápad. Nicméně většina těchto deskovek skončila v zapomnění a prachu jako např. „Golem Arcana“, kterému se sice podařilo, těžce vybrat peníze na zafinancování hry, nicméně z velkých očekávání se stal celkem propadák. Zde hráči měli aplikaci, která ukazovala hýbající se figurky a plochu na tabletu či PC a dělali kroky nejen na hrací ploše, ale zároveň i na tabletu. Bohužel po technické stránce to nebyla moc doladěná hra a nutnost mít k deskové hře tablet či PC se u většiny hráčů neosvědčila.
Nicméně některé pokusy spojení deskových her s různými jinými zařízeními byli úspěšné. Zmíním třeba český „Space Alert“, který měl ke hře přibalené cédéčko s různými nahrávkami, které v reálném čase vydávalo různé nečekané situace a vy jste měli omezený čas na to se s nimi vypořádat. Na podobném, leč promakanějším systému staví i úspěšná desková hra „X-COM“. Tato hra je určena pro 4 hráče, kde každý hráč se stará o svůj vlastní “píseček“. Jeden má na starosti vojsko, druhý vědu, třetí peníze a čtvrtý satelity a komunikaci s aplikací. Hra je velmi svižná. Aplikace má nastavené omezené časové úseky na jednotlivé události, které musí hráč ovládající aplikaci rychle předat ostatním a ostatní na ní musí rychle a co nejlépe zareagovat. Další hrou od autora ze Slovenska je hra jménem „Alchymisté“. Mě osobně se propojení s mobilní aplikací u této hry velmi líbilo a vůbec mi nevadilo. Hra je postavená na hledání různých prvků surovin a jejich různé kombinování. Každá surovina má své tři tajné prvky a vaším cílem je různým kombinováním přijít na to, které to jsou. To se dělá pomocí aplikace, která pomocí QR kódu naskenuje kartičky se surovinami, které chcete zkombinovat a ukáže vám, co z daných surovin vzniklo. Aktuálně pro mě velmi pěkným způsobem propojení s mobilní aplikací dělá studio FFG, které si zakládá především na příběhových, ameritrashových hrách, jako je „Descent“ nebo „Mansions of Madness“. V obou těchto hrách fungují aplikace jako příběhový doprovod, temná hudba, pěkné animace, převyprávěný příběh dabérem podtrhují hustou a tajemnou atmosféru. Aplikace taktéž ovládá „Vládce zla“, kterého dřív musel ve starší verzi hrát některý z hráčů, teď se všichni můžou vrhnout na boj s nestvůrami společně. Osobně na mě aplikace působí velmi intuitivně a pěkně a dokážu si takovou aplikaci představit i v jiných příběhových hrách.
Dovedu si představit, že by desková hra mohla být propojena i na rozšířenou realitu, kdy by se například k nějaké figurce ukazoval počet životů nebo nějaké jiná data o postavě, ale to už je otázka věnující se virtuálním technologiím. Myslím si ale, že v nejbližší budoucnosti se deskové hry budou hlavně zlepšovat především ve zkvalitňování a zpracování figurek nebo materiálu. Dále si myslím, že dojde k přepracovávání oblíbených her na legacy systém nebo jemu podobné. Na závěr cituji mého dlouholetého kamaráda „Kde je porno, tam je budoucnost“ a podle mě to platí i u deskových her. Pokud se budou vytvářet hry jako je „Kingdom Death: Monster“ nebo „Tentacle Bento“ (hra, kde cílem je znásilnit co nejvíce studentek) tak bych se o budoucnost deskových her vůbec nebál.
Zdroje: https://www.kickstarter.com/discover/most-funded
http://www.munimedia.cz/prispevek/kostky-jsou-vrzeny-v-brnenskych-luzankach-11321/
https://knihovnatrinec.cz/rekli-o-nas/knihovny-pujcuji-deskove-hry/
