Open libraries, open source in ILS, autorské právo
Jan Holmquist: Open libraries: Self service libraries — the Danish way
Článek pojednává o otevřených knihovnách v Dánsku. Jak fungují otevřené knihovny? Otevřené knihovny v Dánsku mají klasickou otevírací dobu, kdy je v knihovnách obsluha a pak je také možnost, je navštívit mimo otevírací dobu, kde již se musíte obsloužit sami u samoobslužných strojů. Mimo otevírací dobu je možné se do knihovny dostat použitím své čtenářské karty a pomocí PIN kódu. Strategií otevřených knihoven je podporovat a přimět lidi si navzájem pomoci v době, kdy se v knihovně nenachází obsluha. A také vzájemné doporučování knih.
Jonna Holmgaard Larsen: Open libraries in Denmark
Tento článek také pojednává o otevřených knihovnách v Dánsku. Zrod takových knihoven v této zemi odstartovala knihovna Silkeborg v Jutsku v roce 2004. Velký rozvoj otevřených knihoven nastal v roce 2009 díky grantu od vlády. Vzniklo asi 40ktevřených knihoven. Tyto knihovny měli nejdříve velké uplatnění v malých městech, ale nyní už je nalezneme i v těch velkých (Aarhus, Kodaň).
A jak otevřené knihovny v Dánsku fungují? Jak se v nich lidé chovají? Otevřené knihovny nemají větší ztráty knih, než ty klasické a ani žádné jiné větší problémy zde většinou nenastávají. Vyskytuje se jen pár případů vandalismu. Otázkou však je, zda by to u nás bylo stejné? V Dánsku to může být způsobeno tím, že zde funguje již staletí demokracie založená na důvěře.
Stále se pracuje na vývoji konceptu, jak šířit klíčové služby knihoven, když zde není přítomen žádný zaměstnanec. V článku jsou zmíněny 2 zásadní projekty. První je How does the library sound? Kde je toto zajištěno pomocí reproduktorů Druhý je Værtensklasse, který se zabývá šířením informací například pomocí obrazovek.
Marshall Breeding: The viability of open source ILS
Článek se zabývá open source v ILS (integrované knihovní systémy).
4 perspektivy životaschopnosti open source v ILS: akceptace trhu, možnosti podpory, vývoj produktů a funkčnost a rizikové faktory. Ve Spojených státech a Kanadě dominují tři produkty open source ILS — Koha, OPALS a Evergreen. KOHA se jako jediná z těchto tří nachází v knihovnách po celém světě. Koha láká mnohem více veřejných knihoven na rozdíl od ostatních. Evergreen tíhne především k veřejným knihovnám se silnou orientací na konsorciu. OPALS naopak ke školním knihovnám K-12. Počet knihoven využívajících produkty open source ILS výrazně roste. Postupem času začíná být pravděpodobné, že otázky životaschopnosti open source ILS se stává spíš otázkou nevyhnutelnosti.
Velmi důležitým faktorem při přijímání produktů open source ILS knihovnami je úloha obchodních společností. Každý z produktů ILS s otevřeným zdrojovým kódem je úzce spojen s komerčním podnikem, který je tržně, vyvíjí a podporuje. Knihovny by samozřejmě nemusely využívat pomoc komerčních společností, ale většina knihoven se raději rozhodne s nimi spolupracovat. Dodavatel přebírá odpovědnost za údržbu softwaru ILS, včetně úkolů jako je instalace nových verzí, záplat, provedení záloh a spoustu dalších doplňkových služeb. Knihovna si za tyto služby platí buď roční nebo měsíční poplatky.
Vývoj — produkty open source ILS se vyvíjí velice rychle díky internímu rozvoji knihoven, sponzorovanému vývoji a dobrovolnickému programování. Vlastní produkty ILS jsou k dispozici po dlouhou dobu ve vztahu k jejich alternativám s otevřeným zdrojovým kódem. Na rozdíl od klasického vývojového modelu zahrnují produkty ILS s otevřeným kódem více podprocesů. Tyto otevřené ILS umožňují komukoli přístup ke zdrojovému kódu a jejich úpravu. Ve většině případů jedna osoba nebo organizace hraje roli manažera vydání, který rozhoduje o tom, jaké změny budou začleněny do budoucích distribucí. Velkou část vývoje zapříčinil tzv. sponzorský vývoj, kdy knihovna zjistí, že potřebují tu a tu službu a zaplatí společnosti za její vývoj. Poté se tato služba/vylepšení dále distribuuje i do jiných knihoven, které ji mají dostupnou již bez nějakých nákladů navíc.
Pro KOHA byl sponzorovaný vývoj zásadní. Veřejná knihovna Nelsonville v okrese Atény, Ohio, zvažovala implementaci Koha a rozhodla se tudíž uzavřít smlouvu o vývoji funkcí, jako je podpora pro MARC21 a Z39.50. Knihovny Crawford County v Pensylvánii se rozhodly podporovat integraci prostředí Zebra XML pro ukládání a obnovu do Koha. Naopak Evergreenu hodně pomohl dobrovolnický vývoj.
Na závěr autor hodnotí a připomíná důležité myšlenky. Například, že otázka životaschopnosti již pominula a přešla k otázce nevyhnutelnosti. Vznik společností poskytujících podporu knihovnám a nejenom jim v otázce open source ILS. Připomíná větší míru přijetí open source ILS ve Spojených státech a v Kanadě oproti jiným oblastem světa. Dále autor zmiňuje, že současné trendy open source ILS neznamenají zánik uzavřených zdrojů.
Matěj Myška, Libor Kyncl, Radim Polčák a Jaromír Šavelka: Veřejné licence v České republice (první dvě kapitoly)
ÚVOD DO AUTORSKÉHO PRÁVA, Autorské dílo
Za zvláštní typ autorského díla jsou považovány počítačové programy. Přesnější anglický termín „software“ se u nás z legislativně-technického hlediska nepoužívá. Dalším specifikem autorského práva jsou databáze. Na databázi se vztahuje klasické autorské právo, ale také specifická práva tzv. sui generis.
Zvláštností práva autorského díla je, že vzniká, aniž by o něj autor stál. Toto právo vznikne automaticky se vznikem díla. Proto vznikly „veřejné licence“ neboli volné licence. Právo, které má autor díla, dělíme na dvě skupiny: práva osobnostní a práva majetková.
VEŘEJNÉ LICENCE V ČESKÉM PRÁVU
Řadí se sem pojmy jako veřejná licence, svobodná licence, otevřené licence a volné licence. Pro uzavření veřejné licence je potřeba uzavřít licenční smlouvu mezi poskytovatelem a nabyvatelem licence.
Licence Creative Commons patří mezi celosvětově nejznámější. S touto licencí lze díla užívat jen s minimálním omezením. Tyto omezení jsou stanovena licenčními prvky (sdílení dovoleno, zpracování dovoleno, základní povinnost — uveďte autora BY, nezasahujte do díla ND, zachovejte licenci SA, neužívejte komerčně ND.
