Otevřené knihovny
První článek se týká Dánska, kde autor zmiňuje, že používají systém otevřených knihoven, kdy jsou ve večerních a ranních hodinách knihovny stále otevřeny, bez knihovníků. Uživatelé knihovny mají svoji kartičku a vlastní PIN pomocí nich se dostanou do knihovny, kde můžou studovat, půjčit si knížku pomocí Self-checku, potkávat se s cizími lidmi atd. Prostor je v noci monitorován kamerami, takže je možnost v případě potřeby zasáhnout nebo pořídit záznam, kdyby došlo k nějakému poškozování nebo ničení knihovny. Nicméně v Dánku si to velmi pochvalují a velmi dobře jim to funguje.
Druhý článek navazuje na první a také se týká Dánska. Již v roce 2004 se v Dánsku objevili první otevřené knihovny. Hovoří se zde o Silkeborgovém modelu, který právě přinesl pojem otevřené knihovny do Dánska. K tomuto modelu došlo hlavně kvůli úsporám, kdy hrozilo plné zvření některých knihoven n venkově. Později na tento model přešli nejen venkovské knihovny, ale i městské. Otázkou je, zda je správné, že se vše dělá bez použití knihovníka, protože pak dochází k propouštění knihovníků. Dále se uvádí, že i když byly velké obavy o funkčnost a množství krádeží, tak se tyto obavy nepotvrdily. Navíc počet knihovních výpůjček roste. Otázka je, zda se tento koncept otevřených knihoven dá aplikovat i na jiné státy, kromě Dánska.
Třetí článek se týká knihovních systémů používající open source. Jsou zde uvedeny systémy Koha, Evergreen a OPALS. Evergreen a OPALS se zaměřují na americké a kanadské knihovny. Systém Koha se velmi často používá i za hranicemi Ameriky a Kanady. Dle tabulky se systém Koha zaměřuje na veřejné knihovny. Oproti tomu systém OPALS se zaměřuje na školní knihovny. Počet knihoven, které využívají produkty open source neustále roste. Nicméně většina knihoven neaplikuje plně produkty open source, ale spolu s nimi i komerční produkty. Spolu s open source produkty často knihovny využívají služeb SaaS, kde dodavatel přebírá odpovědnost za integrované knihovní systémy, spravuje sítě, udržuje server a operační systém.
Výhodou produktů Open Source je, že si je kdokoliv může v kódu upravovat, vznikají komunity, které se snaží produkty vylepšit. I když open source produkty pomale narůstají a některé komerční společnosti zabývající se integrovanými knihovními systémy klesají, nevypadá to zatím, že by open source vytlačoval tyto společnosti. Spíše vytlačuje jen společnosti, co nedokáží udržet důvěru svých zákaznických knihoven, nízkou podporou zákazníků a pomalého vývoje produktů.
Čtvrtý článek se zabývá veřejnými licencemi v ČR. Je zde vysvětleno, co je kultura a poté popsáno autorské dílo a typy autorského díla a jejich zvláštními typy jako jsou např. počítačové programy a databáze. Zaujalo mě, že autorské právo vzniká automaticky i když si to autor nepřeje a nejde se tohoto autorství vzdát. K tomu, aby se autor mohl sám rozhodovat, jak se svým dílem chce zacházet potřebuje znát veřejné licence, které jsou důsledně v článku popsány. K tomu se váže nejznámější veřejná licence Creative Commons. Tato licence se dá velmi snadno zřídit a autor si v ní může nastavit, jak se má s jeho dílem zacházet.
Osobně si moc neumím představit otevřenou knihovnu v Brně z důvodu toho, že by se zde hromadili nepřizpůsobiví lidé např. bezdomovci. Rozhodně bych nechodil do knihovny, kde by se nacházela smradlavá individua s flaškou v ruce. Aby to mohlo fungovat, muselo by se něco radikálně změnit. Např. Ochranka by musela dostat větší pravomoc, než má doteď, aby si s těmito lidmi mohla poradit a natvrdo je vyvést, a ne je prosit, aby sami šli. Potom se dá o tom uvažovat. Nicméně ve chvíli, kdybychom chtěli udělat technologicky vyspělou knihovnu, plnou drahé technologie, tak určitě otevřenou knihovnu nepodporuji, protože je velké riziko nejen zničení této technologie, ale i velmi lehké zcizení. Každopádně si otevřenou knihovnu dokáži představit v malých vesnicích, plnou knížek a deskových her. Co se týče open source systémů, podporuji všechno s otevřeným zdrojovým kódem. Myslím si, že by na světě bylo velmi krásně, kdyby všechny programy byly otevřené a autoři místo nekončících tahanic o peníze z autorství, by byli rádi za to, že jejich produkty využívá tolik dalších lidí.
