Otevřené knihovny

První článek Open Libraries: Self service libraries — The Danish Way od Jana Holmquista nám stručně představuje fungování otevřených knihoven — knihoven, které jsou otevřeny, co nejdéle možno a ve večerních hodinách bez dozoru knihovníků. V Dánsku tento model funguje velmi účinně a většina knihoven ho využívá. Knihovny se tak stávají více komunitními a mohou přitáhnout daleko více budoucích uživatelů. Autor se zde zamýšlí nad otázkami bezpečnosti. Obhajuje, že v hodinách tzv. self-service je knihovna neustále kontrolována pomocí kamerového systému a také má do knihovny přístup pouze registrovaný čtenář.

Druhý článek Open Libraries in Denmark nám také stručně popisuje tento model. Bohužel je tento příspěvek staršího data, proto se data liší od prvního. Představuje nám vznik a počátek užívání tohoto nového systému v roce 2004, kdy to vzniklo snižováním rozpočtu malých lokálních knihoven. Dále nám znovu představuje tento model a jeho osvědčení v dánských knihovnách. Tento článek ukazuje, že díky tomuto systému se zvyšuje počet výpůjček i uživatelů.

Třetí článek se zabývá tématem knihovních systémů používající otevřený zdrojový kód. Jde o systémy Koha, Evergreen a OPALS. Všechny tyto systémy získali velký úspěch v USA a Kanadě, Koha se uchytila ve zbytku světa (používá se i v Knihovně Na Křižovatce). První část se týká pohledu trhu na toto téma. Ukazuje nám tabulku užívání těchto systémů v USA, nejvíce jsou využívány ve veřejných knihovnách a nejpoužívanějším systém je Koha. Zájem o tyto systémy v posledních létech roste, obzvláště u malých a středních knihoven, a druhá tabulka je toho jen důkazem. Druhá část se týká odpojení od komerčních systémů na samostatně používaný systém s otevřeným zdrojovým kódem. Většina knihoven totiž tyto systémy používá pouze jako doplněk k placenému systému. Tyto systémy mohou být náročnější z technického pohledu, ale cenově se jistě vyplatí pro knihovny daleko lépe. V třetí části se řeší problém úprav tohoto systému. Čtvrtá část se zabývá problémy funkčnosti.

Veřejné licence v ČR

První část první kapitoly nám vysvětluje, co máme chápat pod pojmem kultura a jak s ní souvisí kreativní produkce. Vlivem růstu ekonomik a možností ekonomické zúročení kreativní produkce vzniká autorské právo. Druhá část definuje autorské právo a jeho zvláštní typy. Třetí část rozlišuje osobnostní a majetková práva. Čtvrtá část se týká licenčních smluv, které vznikají ve chvíli, kdy dáváme právo na distribuci druhé straně. Dále definuje veřejné licence a DRM. Pátá část nám představuje možné právní úpravy, které by pomohli volnému užití díla pro osobní účely a zákonné licence, které se týkají užití určitým typem uživatelů, jako například knihovny. Šestá část se zabývá problémem práv zaměstnaneckých děl, školních děl a kvalifikačních vysokoškolských prací.

Druhá kapitola nastiňuje problematiku veřejných licencí, jež vznikly jako reakce na nevhodné zákony. V úvodu se vysvětluje terminologie, poukazuje se na určité problémy. Velmi důležitou částí je licence Creative Commons. Díla pod touto licencí lze užívat s minimálním omezením a jsou k nim přidělávány licenční prvky.

Téma otevřených knihoven je mi velmi blízké a dost mě tento koncept zaujal. Co se týká autorských práv a licencí, tak jsem byla vzdělána dostatečně z jiných předmětů, takže k tomuto tématu mám také co říct.