Otevřené knihovny

Jedná se o aktuální hojně užívaný pojem, který jak je vysvětleno v článku Jana Holmquiste „Self service libraries — the Danish way“ označuje knihovny jejichž otevírací doba se nevztahuje pouze na čas s personálem knihovny, ale i na dobu kdy jsou uživatelé v instituci tzv. bez dozoru a procesy fungují pomocí self-service. Samozřejmě jak pro bezpečnost uživatelů, tak i majetku knihovny jsou zpravidla v prostorách nainstalované kamery a další monitoring jako RFID (Radio Frequency Identification). Tento koncept umožňuje otevřít knihovny i pro osoby, které by se tam v tradiční otevírací době nedostali nebo je interakce s knihovníky neláká. Také snižuje finanční náklady, protože je možné některé knihovny z většiny části času vést bez personálu. Do instituce se uživatelé dostávají skrze vlastní klíč nebo čipovou kartu. Takto také dojde k identifikaci osoby, která je v budově. V Dánsku dle výše zmíněného článku především koncept otevřených knihoven zachránil mnohé knihovny před jejich uzavřením. Článěk „Open libraries in Denmark“ více datuje zrod konceptu v Dánsku do roku 2004 a města Silkeborg. Velkou revolucí pak prošly knihovny v roce 2007.

Z jisté úcty ke knihovnám metoda funguje v Dánsku bez větších obtíží, množství uživatelů a knihovních výpůjček roste. Nicméně je možné cítit jistou frustraci profesionálních knihovníků, kteří mohou rozšiřováním konceptu přijít o práci. Především z tohoto důvodu považuji aplikování konceptu otevřených knihoven na naší rodné hroudě za problematické. I zde se potýkáme s nevhodným financováním knihoven a dalších institucí. Fungující model knihoven bez personálu by z povahy finančníku mohl zajistit prudké snižování stavu personálu. Ovšem je nutné podotknout, že v naší zemi není úcta ke vzdělání a knihovnám příliš rozšířená. Není tedy možné očekávat, že by koncept fungoval tak dobře jako v Dánsku. I teď jsou pokusy o krádeže knih poměrně běžné, společně pak s chováním některých uživatelů, na které jsou krátké i jakékoliv výtky knihovníků se pak jedná o kombinaci neslučitelnou s plnohodnotnou otevřenou knihovnou. Daný koncept by v našich podmínkách fungoval lépe v uzavřenějších skupinách jako jsou knihovny na specializovaných pracovištích.

Společně s otevřenými knihovnami se objevují i open source knihovní systémy. Stejně jako první téma patří open source obecně jako aktuálně se rozvíjející trend. Článek „The viability of open source ILS“ umožňuje nahlédnout do několika rovin otevřeného knihovního systému včetně možností trhu, podpory systému vývojáři, jeho budoucnosti a úskalí. Velkou nevýhodu daných softwarů vidím podobně jako autor zmíněného článku v jeho podpoře vývojáři. Na open source pak navazují platné veřejné licence v České republice a práva duševního vlastnictví. Veřejná licence prakticky znamená, že autor své dílo dává veřejnosti k užití dle platných podmínek. V tomto směru je problematické DRM (digital rights management), které slouží k ochraně děl (například před kopírováním), ale zhoršuje i užívání díla v souladu se zákonem.

Self-check (zdroj: Flickr.com)