Otevřenost (nejen) knihoven

Nejsem úplně typickým uživatelem knihoven. Raději pracuji s informačními zdroji v elektronické formě. Ideálně z domu a večer, kdy má už většina knihoven zavřeno. Ale myšlenka otevřených knihoven má něco do sebe! Hodně studentů o sobě říká, že se jim nejlépe pracuje v noci. A myslím, že to, že je v tu dobu knihovna zavřená, by mohl být pro spoustu z nich problém.

Příklady toho, jakým způsobem mohou otevřené knihovny fungovat, ukazují, že by to v dohledné době zas takový problém být nemusel. Uživatelé by se mohli do knihovny mimo otevírací dobu dostávat stejně, jako když si mnozí zaměstnanci otevírají dveře do práce — kartou. Jak ukazuje jeden z doporučených zdrojů je to vlastně velice jednoduché. Na dveře namontujete elektronický zámek, před východ dáte čidla detekující, jestli si někdo nějakou knihu neodnáší v batůžku, přidáte selfcheck, pár kamer, automat na kávu a jídlo a tradá! Máte knihovnu, která může být otevřená pořád a studenti v ní najdou klid a zdroje potřebné pro své úspěšné noční studium.

Řekl bych, že možná úskalí otevřených knihoven (krádeže, vandalismus,…) se dají eliminovat. Pokud uživatele upozorníme na to, že evidujeme jejich příchody a odchody a že máme kamery, které pořizují záznam, mohlo by je to odradit od testování tohoto systému fungování knihoven. Navíc, pokud se do knihovny dostanou ve vymezených hodinách jen uživatelé s kartou a PINem, vyloučíme pokusy náhodných kolemjdoucích vandalů.

A stejně jako fandím otevřeným knihovnám, fandím i otevřeným lidem, kteří se rozhodnou dát své dílo ostatním volně k užití. Nebo alespoň co nejvolněji to jde. Ve světě, ve kterém stejně málokdo na licenci hledí, mi to přijde jako krok správným směrem. A tady přichází na řadu ta moje práce z domu. Hrozně fandím tomu, že Masarykova Univerzita nakupuje tolik databází a informačních zdrojů a dělá jejich katalogy a pořizuje služby jako Discovery od Ebsco. Bez elektronických informačních zdrojů a vzdáleného přístupu k nim, bych pravděpodobně při studiu strávil v knihovně fyzicky podstatně více času. Množství zdrojů, které dostáváme jako studenti v podstatě zadarmo je pro mě ohromující.

Stejně skvělé je ale i to, když se někdo rozhodne naskenovat spoustu knih, kterým už vypršela autorská práva a dá je k dispozici zdarma. V současnosti jsou k dispozici licence, snad pro všechny produkty kreativní tvorby, které dávají uživatelům díla poměrně volnou ruku při práci s ním. Například licence Creative Commons, GNU licence nebo Open Source. Takový přístup může ušetřit spoustu peněz i knihovnám. Ty mají na výběr, jestli se rozhodnou používat knihovní systém s otevřeným kódem nebo placený. Mohou také zařadit do knihovního fondu knihy dokumenty publikované pod otevřenou licencí. Pirátské Listy například nedávno psaly o tom, jak funguje software s otevřeným kódem ve veřejné správě. Zajímavé by bylo, kdyby někdo podobné zhodnocení sepsal i z knihovního prostředí.

Otevřený přístup k poskytování informací je téma, na které se na letní škole těším. Sám se často potýkám s problémem, kde vzít a nekrást. V mém případě se jedná o českého kolektivního správce autorských práv OSA. Ačkoliv pořádám festival, na který si ze zásady zvu pouze interprety, kteří pod tento svaz nespadají a nemají s ním žádnou smlouvu, stejně musím každý rok vyplňovat seznam skladeb a jejich autory, informace o místě, čase, počtu návštěvníků a podobné informace. Jednou jsem se rozhodl zavolat na infolinku, jestli to opravdu musím dělat a paní mi řekla, že opravdu musím, protože to mají do statistik. Doufám, že knihovny nedopadnou jednou podobně a budou otevřené jak fyzicky, tak i svým přístupem.