Rozcestník otevřených knihoven

Pojem otevřené knihovny není v současné knihovnické praxi jednoznačně vydefinován. Knihovníci a informační specialisté si tento termín vykládají dle oblasti, na kterou se zaměřují. Představuje otevřená knihovna minimalizaci fyzických bariér pro vstup do knihovny? Nebo se tím myslí přístup k dokumentům v digitálním světě? A co otevřenost dat? Hodnot? V tomto textu se pokusím stručně nastínit jednotlivé přístupy k otevřeným knihovnám.

Josef Kocurek
May 9, 2017 · 4 min read

24/7

V roce 2004 přišly dánské knihovny s nápadem zpřístupnit knihovnu (budovu) svým uživatelům i mimo pracovní dobu knihovníků. Po jejich vzoru se přidaly další knihovny a nyní je jen v Dánsku takto otevřených 297 institucí. Synonymem pro otevřené knihovny se tak stal termín staff-less library nebo také self service library. Uživatelé pomocí čipů mohou do knihovny vstupovat nad rámec běžné otevírací doby a využívat veškeré její služby — internet, výpůjčky, kávu, tisk, atd. — v plném rozsahu. V České republice takové služby poskytuje například Národní technická knihovna, která umožňuje studentům být v knihovně prakticky nonstop. Na širší zavedení takového přístupu se u nás stále čeká, a to i díky obavám z chování lidí v knihovně „bez dozoru“.

„We actually give the library space back to the users. It is their library.“

Komunita

Knihovny si v současnosti již často uvědomují svoji společenskou odpovědnost. Jsou místem, kde se lidé mohou potkávat, vzdělávat, bavit i odpočívat. V tomto kontextu se formuje koncept tzv. „komunitní otevřené knihovny“, která má za cíl obecně rozvíjet společnost právě v místě svého působení. Otevřenost je tak chápána jako umožnění všem osobám bez rozdílů knihovnu navštěvovat (fyzicky či virtuálně), čerpat její služby a participovat na veřejném dění. Současně se knihovna aktivně podílí na spolupráci s neziskovým sektorem, realizaci vlastních projektů a podporu znevýhodněných skupin obyvatel. Knihovna tak představuje instituci, která podporuje a šíří demokratické hodnoty. Příkladem mohou být HateFree knihovny v Poličce a Třinci.

O_S

Za otevřené knihovny jsou považovány také ty instituce, které používají open source knihovní systém (v ČR např.: VuFind, Koha, EverGreen, Kramerius). Otevřenost je v tomto významu chápána jako součást knihovny v komunitě, která podporuje otevřený software a vymezuje se vůči „tradičním“ komerčním řešením. OS knihovní systém má řadu výhod (nezávislost, škálovatelnost, přizpůsobení potřebám knihovny) i nevýhod (zavádění systému, kompatibilita, údržba). Otevřenost je vnímána pouze na úrovni softwaru, který knihovna používá, neboť na uživatele by typ systému neměl mít žádný vliv.

d i g i t a l

Dalším rozměrem otevřenosti knihoven je zpřístupňování publikací v digitální podobě. Ačkoliv v současnosti probíhá rozsáhlá digitalizace fyzických artefaktů a velká část nových publikací či článků je přístupná i v digitální podobě (např. ve formátech pro ebooks), tento rozměr je stále silně omezován autorským zákonem. Knihovny se tak snaží zpřístupňovat alespoň volná díla.

>>data<<

V případě, že knihovna podporuje tzv. otevřený přístup (open access) u vědců a studentů, lze ji dle mého názoru taktéž označit za otevřenou. Knihovník by tak měl plnit roli experta na otevřený přístup, který jednak publikace zpřístupňuje a jednak poskytuje vědcům podporu v jejich vlastním publikování. V tomto kontextu by knihovna měla zprostředkovávat přístup k vědeckým datům a také vzdělávat vědce ve správě jejich výzkumných dat (Research Data Management). Současně by knihovny měly poskytovat kurzy, které se týkají zákona O svobodném přístupu k informacím a samy by měly otevřít veškerou možnou dokumentaci veřejnosti.

Hodnoty

Podle mého by pojem otevřená knihovna neměl být charakterizován skrze vybrané činnosti knihovny, ale měl by vyjadřovat společné hodnoty, zejména však svobodný a rovný přístup k poskytovaným službám.

Aby otevřenost nebyla pouze pojmem, který se napasuje na libovolný prvek knihovny, je nutné ji vydefinovat obecněji. Zároveň je nutné, aby si knihovny přivlastnily širokou škálu principů oné otevřenosti. Aby otevřenost knihoven nebyla pouze synonymem přístupnosti, je nutné myslet za hranice zákona (ovšem pouze k hranicím jiného zákona) a jako knihovníci se snažit:

  • vyjít vstříc potřebám uživatelů, kde uživatelem knihovny je myšlen každý občan;
  • proaktivně budovat prostor (fyzický, virtuální i mentální) pro setkávání komunity;
  • minimalizovat bariéry (v širokém smyslu tohoto slova);
  • aktivně zastávat hodnoty parlamentní demokracie.

End…

Roztříštěnost pojmu příliš nepomáhá odborné diskuzi o směřování knihoven. Otevřenost může znamenat cokoliv, co si pod ní určitá skupina knihovníků / odborníků představí. Nelze hovořit o stejných knihovnách v případě, že jedna podporuje integraci cizincům a druhá používá open source knihovní systém. Je nutné si vyjasnit, zdali je tento pojem v knihovnické praxi vhodně užíván a zvážit, zdali z něj nevytvořit obecnou hodnotu, či jednotlivé činnosti nepřejmenovat, aby lépe odpovídaly skutečným činnostem.

Letní škola 2017

Přípravy studentů na Letní školu 2017

Josef Kocurek

Written by

Student KISK se zájmem o design služeb, veřejnou správu a veřejné dění.

Letní škola 2017

Přípravy studentů na Letní školu 2017

More From Medium

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade