Sociální inovace — manipulace nebo zvýšení dostupnosti informací?

Sociální inovace si můžeme na první dojem představit jako možnosti dnešní doby, které nám přináší kupříkladu technologické vymoženosti. Krásným příkladem byly kupříkladu prezentované možnosti, které nám umožňují dostupné technologie, jako jsou všudypřítomné mobilní telefony se zaměřením na smartphony. Dovolují nám totiž vyhledávat libovolné informace odkudkoliv na světě, což může umožňovat značnou možnost rozvoje sebe sama i svého okolí, jako bylo kupříkladu prezentováno v TEDx prezentaci o africkém informačním pracovníkovi. Je to však jediný úhel pohledu na tuto problematiku?

Dovolím si zde totiž poukázat na několik oblastí, které s námi analyzovanou problematikou mohou poměrně blízce souviset, avšak nemusí mít tak pozitivní vliv, jako dříve představená varianta. S první z nich se můžeme setkat před kterýmikoliv volbami politických činitelů, ať už se jedná o volby do komunálních či národních politických kruhů anebo dokonce na post prezidenta republiky. Připomeňme si nyní situaci ohledně první přímé volby prezidenta ČR, která se vzhledem k blížícímu se konci funkčnímu období zvoleného kandidáta má potenciál z velké části opakovat.

Do finále se dostali poslední dva kandidáti, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. V rámci diskuse, která se prolínala veškerými vrstvami české veřejnosti, se tentokrát poprvé ve značné míře projevily i prvky sociálních inovací, sociální sítě. Zde docházelo ke slovním potyčkám mezi přívrženci jednotlivých kandidátů, které následně rozjitřily vnitrostátní společenské poměry. A kde můžeme sledovat původ těchto tendencí? Domnívám se, že v marketingových a propagačních (místy až propagandistických) jednáních jednotlivých zástupců volených kandidátů.

Každý z nás si přece vzpomene, jak byl Karel Schwarzenberg v rámci snah o přiblížení se mladší generaci zobrazován na rozličných informačních materiálech se značně moderním účesem, byly organizovány prezentační události s názvy typu „Na pivo s Karlem“, apod. Doopravdy si myslíte, že tyto aktivity byly charakteristické pro politika ve věku 75 let, který má kořeny v rakouských hrabstvích a šlechtických vrstvách? Nejedná se spíše o charakteristickou možnost využití sociálních inovací k propagandistickým účelům — či spíše téměř o jejich zneužití? (Pozn. autora: Předesílám, že účelem tohoto příkladu není moje jakákoliv snaha o propagaci kteréhokoliv prezidentského kandidáta, jedná se pouze o ilustrativní příklad v rámci této problematiky.)

Další možností, na kterou je třeba zde upozornit, je také oblast obchodních marketingových tahů libovolných společností, které se snaží libovolnými prostředky přimět právě prostředky sociálních inovací přimět potenciální zákazníky k nákupu jimi prodávaného sortimentu. Je zcela pochopitelné, že se veškeré subjekty snaží o prezentaci svých obchodních činností na platformách, které se využívají veřejností čím dál častěji. Pokud totiž zákazníci neznají daný obchodní subjekt, nemohou tam nakoupit, díky čemuž je tato propagace dnešní nutností. Problémem však zůstává, že i tyto jednotlivé marketingové techniky je možné využívat nekalými způsoby, kvůli čemuž následně může dojít ke klamání zákazníků a až k potenciálním podvodům.

Dosud popisované možnosti je možné si poměrně dobrým způsobem představit. Abstraktněji se však dá zorientovat v oblasti charakteristické otázkou — jak by měly reagovat knihovny na výzvy plynoucí z aktuálních možností sociálních inovací?

Již zmiňované sociální sítě můžeme jistě považovat za slibný počátek zahrnování těchto aktuálních tendencí. Knihovny tímto způsobem mohou rozesílat své newslettery s propagačními materiály, informovat své klienty o probíhajících akcích a diskutovat či doporučovat knihy k přečtení. Jakými dalšími způsoby je však možné tyto moderní prvky využít pro zefektivnění samotného chodu knihoven? Jak by mohly knihovny tímto způsobem reagovat na aktuální výzvy za účelem reflektování nynějších potřeb okolních komunit?

Nedomnívám se, že by na tuto otázku existoval jednotný recept, který by bylo možné užít na vyřešení těchto situací u veškerých knihoven a souvisejících komunit. Spíše se jedná o metodiku individuálního řešení problematik, jež jsou aktuální v daných společnostech. Krásně to ilustruje kupříkladu prezentovaný příklad snahy o zapojení sociálně či zdravotně znevýhodněných jedinců do efektivního chodu komunity.

Celkově se však domnívám, že jednotlivé prvky sociálních inovací lze hodnotit jako převážně přínosné a zajisté i moderní. Vždyť sem můžeme zahrnout i oblíbené MOOC kurzy, webináře, možnosti sledování a participace na rozhovorech s politiky a celebritami, apod. Jako každý přístup se však můžeme setkat s pozitivními i negativními způsoby jejich aplikace. Je tedy důležité znát tyto možnosti z obou stran a být schopen mezi nimi rozlišovat.