Sociální inovace — nemusí jít jen o velké projekty
Sociální inovace jsou termín, který už je ve světě velice známý a operuje se s ním stále více. Přesto mám pořád pocit, že pokud se o tomto pojmu zmíníte před českým občanem, tak si jen těžko představí, co to vlastně ty sociální inovace jsou.
Po dohledání a přečtení dalších (česky psaných) příruček pro sociální inovace se dozvídáme, že nejde jen o tom vymyslet něco inovativního s pozitivním dopadem na společnost, ale musí tomu předcházet relativně podrobné šetření (skoro až výzkum). Zde pak nejen zcela jasně vymezujeme ohraničení daného sociálního problému, ale také analyzujeme, jaká již jsou v dané konkrétní problematice existující řešení a to nejen v rámci daného státu, ale celosvětově.
Sociální inovace v České republice (a konkrétní projekty na tuto oblast zaměřené) by dle různých dokumentů měly mít snahu o řešení hlavních společenských výzev. Jde tedy především o oblasti:
· Vyloučené lokality, bydlení a sociální inkluze
· Zdraví a stárnutí
· Vzdělání a mládež
· Životní prostředí
· Veřejná správa[1]
Pokusila jsem se alespoň částečně zmapovat ty největší programy na podporu sociálních inovací. Ve výsledku mi z nich vyšly 2 velké skupiny programů, a to programy veřejné, a programy soukromé a Crowdfunding. Právě ty soukromé programy jsou financovány konkrétními společnostmi a jsou zaměřeny většinou na využití expertízy financujících firem v oblasti SI, případně podporují nezávislé projekty v podobě grantů.
Pokud se podíváme do světa, je mnoho programů a každý z nich je něčím zajímavý. Osobně však mohu říci, že mě velice zaujal britský program Big potential. Jde o „soukromý“ program, který je fnancován “The National Lottery“ a rozděluje finance (granty) organizacím, dle toho, zda jejich projekt má potenciál na nějakou sociální změnu. Co je však zajímavější, že tento program nenabízí pouze finanční zajištění projektů, ale nabízí také možnost pomoci od experta z oblasti sociálních investic.
Pokud ale jde o sociální inovace, vnímám to ta, že jdou dělat také na mnohem menší úrovni, než je ta státní a případně regionální. Každý z nás by měl nahlédnout sám do sebe, zamést si před vlastním prahem a pak udělat alespoň malé činy, které však mohou mít obrovský vliv pro konkrétní lidi. Opět však narážím na to, že v České republice není každý ochoten myslet také na někoho jiného, než jen na sebe a obětovat i malé množství času a financi pro něco jiného, než pro svou zábavu a své uspokojení. Tito lidé však nikdy nepochopí, jak dobrý pocit mohou mít sami ze sebe, když nezištně pomohou někomu jinému, kdo to opravdu potřebuje.
[1]https://www.tacr.cz/dokums_raw/omega/prilohy/P%C5%99%C3%ADloha_08_Soci%C3%A1ln%C3%AD%20inovace.pdf
t
