Rozvoj občanství jako sociální inovace
Knihovny v českém prostředí postupně začínají chápat důležitost sociálních inovací, zapomínají ovšem na jednu z úloh, která by jim měla být vlastní — podporu lidí v participaci na veřejném dění/rozhodování.
Pojetí knihovny, jako veřejné instituce je v současnosti většinově chápáno pouze z jedné perspektivy. Otevřenost či „veřejnost“ knihoven znamená, že jejich služby mají být dostupné všem. Jedná se ovšem o úzký pohled, který se odvíjí od tzv. „apolitičnosti knihoven“. V širším pojetí by veřejné knihovny neměly být pouze pasivně dostupné všem, kdož je navštíví, ale měly by aktivně lidi vzdělávat v kompetencích, které jsou pro fungování demokratického státu nezbytné. Role knihovny by tak měla v rámci sociálních inovací reflektovat potřeby místní komunity v oblasti participace a rozvíjet ji v kompetencích občanských, potažmo demokratických.
Libraries are an essential component of the global resurgence of democracy… They have helped citizens to participate more fully and effectively in their democracy, to make informed choices about government, and, by connecting them with appropriate resources, to educate themselves for personal and occupational success and fulfillment, possibilities withheld from them until very recently. ( Laura A. Pinhey, Libraries and Democracy)
I’d also say that democracy is meaningless without freedom, and therefore protecting our freedoms supports our democracy. So, freedom of information + freedom of thought + democracy. How about this as a vision statement for public libraries… (Libraries are instruments of democracy)
Knihovny by měly mít schopnost reflektovat potřeby místních obyvatel a poskytnou jim dostatečný prostor pro jejich aktivní participaci na veřejném dění. Nezáleží na tom, zdali se jedná o opravu chodníku okolo školky nebo snížení nezaměstnanosti, knihovna musí být schopná přemostit vztahy mezi úřady a obyvateli. Právě knihovna dokáže pomoci občanům získat potřebné informace o dění v místní samosprávě a případně je odkázat na relevantní zdroje či odbornou pomoc.
Současně by se demokratické hodnoty knihovny měly odrážet i v jejím aktivním vzdělávacím programu. Nejde pouze o to zprostředkovat občanům informaci o blížících se volbách, ale seznámit je i s mechanismy volby. Současně je důležité, aby občané byli obeznámeni o svých právech, jako je svobodný přístup k informacím nebo občanské právo.
Lze namítnou, že téma sociálních inovací ohýbám, pokud zde mluvím o demokratických hodnotách, které by knihovna měla v rámci své činnosti podporovat a rozvíjet. Je ovšem nutné si uvědomit, že sociální inovace se mohou týkat i občanů, kteří nejsou v hmotné nouzi, zdravotně nebo sociálně znevýhodnění. Sociální inovace mají lidem zlepšovat život a pokud parlamentní demokracii považujeme za nejlepší typ vlády, je nutné především v této oblasti dbát na vzdělanost občanů. Totiž i občan z nižší střední třídy může ve svém životě narážet na situace, které pro něj budou nepřehledné, neboť je dosud nemusel řešit. Školní systém sice částečně vzdělání k občanství řeší (tzv. Základy sociálních věd, či Občanská nauka), ovšem v průběhu života už člověk nemusí mít příležitost své znalosti aktualizovat. Pomineme-li několik neziskových organizací, které se o toto téma aktivně zajímají, neexistuje vhodnější instituce, která by měla hájit hodnoty demokracie v aktivním slova smyslu než knihovna.
