#2 — Postfaktická doba a fake news

Toto téma hýbe světem již pár let a ve světe internetu je od jeho raných počátků. Bohužel má dnes čím dál větší dopad a ke vší smůle špatný dopad. Šíří se dezinformace, strach, propaganda některých politických hnutí, kteří si překrucují informace, mluví v nepravdách a lží. I přesto všechno to lidé sdílí, chválí je a původní zdroje informací je zcela nezajímají. Ano, narážím na sílu sociálních sítí. Sociální sítě jsou dnes tak strašně mocný nástroj, až mi to hlava nebere. Uživatelé u sociálních sítí jako je Facebook, Instagram aj. tráví takové množství času denně, že by to vydalo na druhé zaměstnání v jejich životech. Konzumují obsah, který si mohou sami do jisté míry upravit, a tak se zde cítí bezpečně a o to více informacím, které k nim z “jejich sítě” proplouvají, věří.

“Když čteme zprávy online, naším nejbližším zdrojem je často někdo z přátel. Jelikož máme tendenci svým přátelům důvěřovat, naše kognitivní filtry se oslabují a feed na sociální síti se stává živnou půdou pro falešné zprávy, které se tak vloudí do našeho vědomí. “ — S. Shyam Sundar

Tuto myšlenku už chovám ve své hlavě delší dobu, ale žádný výzkum nebo odborný příspěvek na utvrzení, že je pravdivá jsem si nehledal. Byly to jen moje pocity z brouzdání po sociální síti a občasné pročítání kometářů u podivných příspěvků a sledování, jak jejich “autoři” (ti, co je sdíleli na svém profilu) hájí názory, informace/dezinformace a tvrzení z těchto článků. Díky článku Proč věříme lživým zprávám? jsem se ve svém myšlenkovém pochodu, potažmo názoru, jen utvrdil.

Čeho si ale můžeme často všimnout u pročítání různých článků od rádoby žurnalistů, nebo přímo uživatelů sociálních sítí, že se tito lidé při psaní a obhajování dopouští argumentačních faulů. Kolikrát se stane, že svoje tvrzení v dalším odstavci svým způsobem vyvrátí, ale to lidi nezajímá, stále tomu věří a berou článek za informačně přínosný.

Lidem totiž stačí napsat, že něco potvrdili američtí vědci, nebo za tímto názorem stojí odborníci z oboru, lékaři a jiné námi uznávané profese, ke kterým člověk se slušným vychováním chová automaticky respekt a bere tyto lidi jako inteligentní a správné. To, že člověk odkáže na takovéto autory, ale není tam žádný jmenovaný a není uveden zdroj tvrzení, tak to už velké množství čtenářů nezajímá a ani po tom nepátrají. Proto je tak jednoduché na sociálních sítích docílit velké popularity a oblíbenosti.

Taktéž lidem stačí, když se dotknete ožehavého tématu, které v nich vyvolá strach. Klasickým příkladem můžou být migranti u nás a strach z nich. Je až neskutečné, jak šíření fake news ohledně migrantů v kombinaci se sliby, že je k nám politici nepustí a výkřiků, jaké je to zlo, ovlivnilo poslední volby u nás. Dvakrát.

Infografika založená na argumentačních faulech s názornými příklady se mi opravdu líbí a měla by se šířit internetem stejným tempem, jak se dokáží šířit některé fake news. Může totiž být obrovským přínosem pro společnost.

Co se týče posledního zdroje, se kterým jsme měli pracovat (článek Investigace s pomocí databází: ověřování kvality dat), tak ve mně opět probudil plamen naděje, že ne všichni novináři jsou jen hyeny, snažící se o co největší čtivost svých článků, časopisů nebo internetových portálů. Zaujalo mne, v jaké míře bylo uváděno ověřování dat a práce s nimi. Investigativní žurnalistika byla vždy nejvyšší forma žurnalistiky, alespoň co se týče kvality.

“Nárůst objemu a rychlost datové produkce možná v mnoha novinářích vyvolává pocit zahlcení. Spousta z nich není zvyklá pracovat při svém výzkumu nebo psaní článku s obrovským množstvím dat. Avšak ani snaha o využití dat a dostupných technologií by neměla zastínit nutnost být při práci přesní. Abychom mohli plně využít hodnotu dat, musíme být schopni rozlišit mezi kvalitními a pochybnými informacemi a umět mezi vším balastem najít skutečné příběhy.” — Giannina Segnini​

Tento článek v tom jen utvrzuje, ale také upozorňuje na to, že spousta novinářů pracovat se zdroji moc neumí, což je teda podle mne hodně velký problém. Tímto přístupem totiž můžou produkovat fake news aniž by si to nějak uvědomovali. Převzít názor, myšlenku, informaci je dnes strašně jednoduché, ale bez ověření zdrojů a autora původního příspěvku se může lehce rozjet kolotoč šíření fake news, který se velmi těžko zastavuje.