Jak jsem se (ne)zbláznila…

…a že nechybělo málo.

Lidi, co mě znaj, tak ví, že jsem, že jsem rozhodla státnicovat letos. Na tom by nebylo nic divného, kdybych nebyla druhák. Což znamená, že jsem musela za rok stihnout to, na co ostatní mají dva roky.

Všechno to začalo poplatkama za studium. Jsem ten druh člověka, který má za sebou už jedno studium, žel bohu neúspěšné a tudíž neukončené titulem. Na tom oboru jsem strávila krásných tři a půl roku v marné naději, že to přeci na konec dám. No, nedala. A jelikož zákon garantuje čtyři roky bakalářského studia zdarma, bylo mi jasné, že si své další studium taky pěkně zaplatím. Počítala jsem s tím a šetřila na to. S čím jsem už ale nepočítala, tak to bylo, že se „ti nahoře“ (radši nebudu blíže specifikovat, neboť bych se musela znovu rozčílit) schválí postupné zvyšování poplatků. Tj. první přešvihnutý semestr 18 tisíc, druhý 24, třetí 30, a od čtvrtého dál je to krásných 36 tisíc. Kde na to má normální student vzít, to už nikoho nezajímá. Toto nabylo platnost v září 2017. Vlastně jsem měla v tomhle ohledu takové štěstí v neštěstí, protože tím že platím školné v období únor-červenec, srpen-leden, jsem ušetřila 6 tisíc a bylo ode mě požadováno 18–18–30. Aspoň tohle je v základu, můžete si samozřejmě požádat o snížení, což jsem taky udělala, ale řekněme si to narovinu, oni to nedělají rádi, takže to snížení nebylo znova nic moc. Ale pořád lepší jak nic.

Tolik k historii a k vysvětlení toho, proč jsem se rozhodla si o rok zkrátit studium. Měla jsem k tomu k tomu i další důvody, ale ty pro vás nejsou podstatné.

Takže jsem studovala druhák a třeťák dohromady. Což znamená dvakrát tolik práce, dvakrát tolik deadline, dvakrát tolik učení… A hlavně se rozdvojit a chodit dvě přednášky zároveň. Nikdy jsem nebyla vděčnější tomu, že je KISK relativně kombi-friendly a ne jako na japanistice, kde když jste nechodili na hodiny, neměli jste látku, ze které byste se mohli učit.

Také povýšila na Křižovatce a stala se tam vedoucí PR a marketingu a akcí. To znamená hledat kde, co a jak by se dalo. Kam Křižovatku procpat, jak zvýšit její prestiž, starat se o to, aby stránky byly neustále aktualizované a nezely prázdnotou, nebo příspěvkem starým půl roku a tahat z našeho grafika plakáty a bannery. Nic proti němu, ale jsem fakt ráda, že jsme získali dva nové, na které už je spolehnutí a nemusím z nich tahat plakát dva měsíce před plánovanou akcí a tím, že ho stejně dost dobře možná nedostanu.

A aby toho nebylo málo, nedalo mi to, a přidala jsem k Nadačnímu fondu studentů FF (NFS FF), který také pořádá dost akcí a je to strašný žrout času. Semestr start, Lampioňák, Bang turnaj, Ples FF, Semestr End a to zdaleka nejsou všechny akce, které pořádá a čím se zabývá.

Abych se ale nevěnovala jen škole, a hlavně taky abych na tu školu měla, tak musím chodit do práce. Mám ji sice jen jako brigádu, ale prakticky by dalo říct, že tam chodím na plný úvazek. Proč to není stoprocentní HPP, tak je to proto, že chodím ve středy na Křižovatku, jednou za měsíc na Cestovatelské úterý (které pořádám) a občas odcházím dřív, kvůli schůzkám nadačního fondu. A taky akcím NFS FF.

Co se týče osobního života. To je část, která patří jen vyvoleným, a nechci ji probírat veřejně, pro potřeby tohoto příspěvku stačí jen říct, že existuje.

Celkové shrnutí:

- studium druhého a třetího ročníku

- Knihovna Na Křižovatce

- Nadační fond studentů FF

- práce skoro na plný úvazek

- osobní život

To je časové vytížení na jednu osobu dost, a upřímně i já sama se teď tak zpětně divím, že jsem se z toho nezbláznila a všechno to nějakým způsobem zvládla. Nesnažím se tu prezentovat jako super-žena, i když si tak trochu připadám, když čtu ty stížnosti prváků.

„Spánek se přeceňuje!“

Tohle byla moje mantra po celý rok. Je to špatně, já vím. A taky jsem se s tím rozhodla něco dělat a na tento jarní semestr se polepšila a zvýšila si průměr spánku ze 4 hodin na 5,5 hodiny.

Co tedy dělat, aby se to dalo aneb time management v praxi:

1. Základem úspěchu je správná koordinace času. Můžete si na to pořídit diář, ten je velmi užitečný (pokud vás tahle problematika zajímá víc, Denča o tom má svůj příspěvek), nebo si všude zanechávejte lístečky, nalepte si na notebook post-ity, podle toho, jak vám to bude vyhovovat.
2. Pište si deadliny, sama za sebe můžu doporučit, aby to bylo třeba tak o dva tři dny dřív, než je ten skutečný.
3. Určete si priority, samozřejmě myslím především ty ve škole, ale hodí se to i na zbytek života, od práce, přes osobní život až po koníčky.
4. Spočítejte si, kolik vám to zabere času. Je to nepříjemné, je to otravné, ale taky je to jen logické začít s úkoly, které zaberou víc času, než ty, které zvládnete napsat za pět minut dvanáct.
5. Vypněte facebook, instagram, twitter a další sociální sítě, které nutně nepotřebujete. Youtube využívejte jen jako zvukovou kulisu k učení. Tento bod souvisí s tím předchozím, protože velmi brzy přijdete na to, že vám soc. sítě zabírají strašně moc času, který se ztrácí kdoví kam. Takže pokud nepotřebujete být připojeni k messangeru, protože tam s řešíte s kamarády školu, vypněte ho.
6. Zjistěte si, co si můžete dovolit. Tohle není rada, kterou bych dávala ráda, ale pro někoho, kdo neměl času nazbyt, byla nezbytná. Zjistěte si množství práce, kterou musíme udělat, co si můžete dovolit neodevzdat a co si můžete dovolit odevzdat pozdě. Například u selekčních jazyků bylo povinné odevzdat 4 úkoly, ten zbytek byl nepovinný, i když body za ně se hodí a úkoly pomáhají do testu. Netýká se to ale jen školy samotné, ale i třeba práce/praxe, pokud máte takovou, kde víte, že máte plonkový čas, kdy se nic neděje, pracujte v nich do školy, můžete si tak ušetřit spoustu času, který pak můžete věnovat přátelům, partnerovi nebo spánku.
7. Zjistěte si, kdy máte největší výkonnost a pokud to půjde, pracujte v té době na těžkých věcech do školy. Pokud v osm ráno ještě spíte, zvolte v tuto dobu radši načítání literatury k bakalářce, nebo něco podobného, co pro vás bude nenáročné a třeba metodologii si nechte až na večer, kdy jste nejvýkonnější.
8. Získejte pravidelnost, jak jen to jde. Od toho v kolik ráno musíte vstát, přes to kdy chodíte do práce, kdy se věnujete kterému předmětu, až po to, kdy jdete spát. Tohle je asi nejtěžší bod ze všeho, protože existuje až příliš mnoho proměnných, které neovlivníte. Tak se aspoň zkuste vyspat stejný počet hodin.
9. Spolupracujte a delegujte. Za mě se tohle týká především Křižovatky, málo kdy musíte všechno zvládnout sami. I když máte jinou zkušenost, i když to neděláte rádi, delegace úkolů je občas nutností.
10. Pište, pište, pište, aspoň 2NS bakalářky týdně. Tohle je rada nad zlato, protože ať už se rozhodnete státnicovat v řádném termínu, nebo v září, nebudete pak nuceni podat výkon hodný Viewegha a napsat 70 000 znaků za týden. A taky s tím začněte co nejdřív, to půjde. Nejpozději však v lednu. Ideálně už během listopadu. A ještě lepší by bylo, kdybyste měli téma rozmyšlené a dohodnuté na konci druháku/prváku a začali psát už během léta. To je typ pro všechny — dohodněte si téma bakalářky na konci druháku, ať můžete o prázdninách aspoň sehnat literaturu, když už nezačnete psát.
11. A na závěr ty dvě nejtěžší věci — neprokrastinujte a nevypadněte z tempa. Nemáte na to čas, a víte to. Tak se tomu snažte vyhnout. Vím, že je to těžké, ale po čase si zvyknete a už vám to ani nepřijde. Druhý přelomový okamžik je o zimním zkouškovém. Snažte se v té době mezi poslední zkouškou a semestrem nevypadnout z tempa, protože jak z něj jednou vypadnete, je safra těžký naskočit zpátky.