Máme dnes méně koníčků než lidé ve 20. století?
Jak jsem vymyslel tohle téma?
Když nám bylo zadáno, abychom vytvořili barcampový příspěvek, vůbec jsem si nevěděl rady. Mám psát o nějakém svém koníčku? Ale já jich moc nemám a už vůbec nejsou zajímavé, říkal jsem si. Když se mě někdo zeptá, jaké mám zájmy, trvá mi věčnost, než mu odpovím. Obvykle řeknu něco ve smyslu, že mám rád spánek, hudbu a literaturu. Ale na žádný hudební nástroj fakt hrát neumím a ani nejsem heavy reader. Zato spát dokážu klidně i dvanáct hodin denně.
Je ale spánek a poslech hudby koníček? „Hobby nebo koníček je soustavná činnost, kterou se lidé zabývají ze zájmu, ze záliby a ve svém volném čase. Neslouží k obživě, ale pro potěšení a pocit seberealizace.“ [1] Tohle je definice koníčku z Wikipedie. Ano, vím, že by studenti neměli používat Wikipedii, ale mně ta definice přišla docela v pohodě. Spánek je pro mě potěšení a spím ve svém volném čase. S hudbou je to stejné, tu poslouchám prakticky pořád. Někdo rád léta vzduchem pomocí speciálního obleku (Wingsuit flying), někdo rád pozoruje vlaky (Trainspotting) a někdo prostě rád spí. Záleží tedy asi na tom, jak k definici přistoupíme, jaké činnosti za koníček považujeme a jaké ne. Hlavní ale je, že nás to baví.
Ale zpátky k tématu. Je možné, že máme méně koníčků než dříve? Lidé ve 20. století nebyli tolik obklopení technologiemi jako dnes a Husákovy děti si holt na rozdíl od mileniálů chodily hrát více ven, takže měly větší šanci, že si nějakou tu zálibu najdou. Sice jsem se narodil v devadesátkách a taky jsem si někdy chodil hrát ven, ale myslím, že technologie mě ovlivnily už když jsem byl dítě. Je asi těžké si najít něco, co by vás bavilo, když většinu času prosedíte u počítače. I když, i to věčné hraní se může stát zálibou.
Jiný případ je ovšem moje mamka. Ta má těch koníčků tolik, až je to podle mě nezdravé. Nutno říct, že se narodila před rokem 89 — to tady ještě nebyly ty internety a facebooky. Ta furt někde lítá po venku a já jen slyším: kolo, badminton, volejbal, lyže… Když jsem byl na základce, tak mě pořád nutila, ať jezdím na kole s ní, ale když se furt musela dívat na ty moje otrávený ksichty, tak to vzdala. Ale to je jinej příběh. [2]
Rozhodovací paralýza
Další věcí, kvůli které můžeme mít dnes méně koníčků je rozhodovací paralýza. „Rozhodovací paralýza je stav nadměrné analýzy nebo přemýšlení o rozhodnutí v tak velké míře, že prověřování a zvažování možností skutečně brání rozhodnutí.“ [3] Jelikož nás technologie obklopují stále více a často se cítíme přehlceni informacemi, není jednoduché se pro něco rozhodnout a zůstat u toho. A když už se pro něco rozhodneme, často pochybujeme, jestli jsme se rozhodli správně. Já se například rozhodovat nedokážu vůbec. Dokážu si klidně půl hodiny vybírat film, ale pak si stejně žádný nepustím, protože se nemůžu rozhodnout.
Můžou za to technologie?
Stále více času trávíme u počítače ať už kvůli práci, zábavě nebo třeba i prokrastinaci. Co dělají průměrní lidé po práci? Je toho asi dost, ale rád bych zmínil tyto tři činnosti: Sledují televizi, věnují se své zálibě nebo, v některých případech, znovu pracují — což je pro tuhle dobu typické. Počítač a internet nám umožňuje, abychom se práci mohli věnovat kdykoli a odkudkoli.
Sledování televize — tohle snad ani nemusím rozebírat. Už i Kurt Cobain na tohle měl svůj názor, který vyjadřuje v písni „Dumb“. „That’s just about people who’re easily amused, people who not only aren’t capable of progressing their intelligence but are totally happy watching 10 hours of television and really enjoy it.“ [4] Tak alespoň na chvíli zahoďme ovladače a pozavírejme notebooky a pojďme hledat, co nás baví. Je totiž důležité nějaký ten koníček mít, protože koníčky nás udržují v psychické pohodě a snižují riziko kardiovaskulárního onemocnění [5].
Koníčky nás sdružují a rozvíjí. Takže pokud dokážete spojit koníček s prací, kde budou lidé, kteří s vámi toto nadšení budou sdílet, tak dosáhnete skoro nedosažitelného. Hodně štěstí.
To je můj osobní pohled na tuhle problematiku. Omlouvám se, jestli jste ode mě čekali odbornou studii. Možná příští rok. Díky za pozornost.
_______________
[1] Hobby. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobby.
[2] RUDIŠ, Jaroslav. Národní třída.
[3] HUNTER, Lisa a Jane R. SHAW. Decision Paralysis.
[4] Dark Side of the Womb: Part 1 — Melody Maker. Dostupné z: http://kurtcobain.com/interviews/dark-side-of-the-womb-part-1-melody-maker/.
[5] SAIHARA K, HAMASAKI S, ISHIDA S, et al. Enjoying hobbies is related to desirable cardiovascular effects.
Použitá literatura
[1] Hobby. Wikipedie — otevřená encyklopedie [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2017 [cit. 2018–06–22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobby
[2] RUDIŠ, Jaroslav. Národní třída. V Praze: Labyrint, 2013. ISBN 978–808–7260–555.
[3] HUNTER, Lisa a Jane R. SHAW. Decision Paralysis. Veterinary Team Brief [online]. 2015, , 38–39 [cit. 2018–06–22]. ISSN 2324917X.
[4] Dark Side of the Womb: Part 1 — Melody Maker. Kurt Cobain [online]. 1993 [cit. 2018–06–22]. Dostupné z: http://kurtcobain.com/interviews/dark-side-of-the-womb-part-1-melody-maker/
[5] SAIHARA K, HAMASAKI S, ISHIDA S, KATAOKA T, YOSHIKAWA A, ORIHARA K, OGAWA M, OKETANI N, FUKUDOME T, et al. Enjoying hobbies is related to desirable cardiovascular effects. Heart And Vessels [online]. 2010, 25(2), 113–20 [cit. 2018–06–22]. DOI: 10.1007/s00380–009–1173-y. ISSN 16152573.
