Téma #2: Postfaktická doba a fake news
· S. Shyam Sundar: Proč věříme lživým zprávám? článek (2 strany) + video lekce (cca 1 hodina)
Online přednáška S. Shyam Sundara nás uvádí do problematiky falešných zpráv na internetu a v jiných médiích, jejich přenos a působení na široké publikum. Fake news prostupují různými oblastmi lidského poznání a zpravodajství, z větší části se objevují především v politice, ale vystupují i v jiných kontextech. Vyvstává mnoho otázek, na které se S. Shyam Sundar snaží odpovědět — Jsou fake news markantním problémem pouze v dnešní době? Proč se fake news stále šíří mezi lidmi a přežívá? Je to tím, že existuje nepřeberné množství informačních zdrojů a je těžké se mezi nimi orientovat a najít důvěryhodné prameny? Existuje řešení problému fake news a co můžeme v tuto chvíli udělat my sami? Důležitým faktorem je posilování informační a mediální gramotnosti u mladých generací, snaha filtrovat informace na sociálních sítích, např. na Facebooku, který mimo jiné představil vlastní tipy pro rozpoznávání falešných zpráv.
Přidružený článek dále představuje konkrétní příklady fake news a jejich dopad na realitu — kauza Hillary Clintonová a její napojení na organizované zneužívání dětí, kdy na základě těchto zpráv proběhla přestřelka na údajném řídícím místě provozování těchto nezákonných aktivit — v restauraci ve Washingtonu. Dalším příkladem jsou politicky zaměřené weby založené teenagery z Makedonie, kteří si takto chtěli přivydělat peníze z reklam inzerovaných na těchto stránkách. Na webech, které se na první pohled jevily jako americké zpravodajské servery, se vyskytovaly zkreslené nebo vymyšlené zprávy o Donaldu Trumpovi a republikánech.
Článek dále pojednává o důležitosti fakt-checkingu, o slepé důvěřivosti lidí a sdílení neověřených zpráv a novinek. V dnešní době dominují sociální sítě, přes které se šíří spousty informací každý den. Na Facebooku nebo Twitteru přijímáme informace nejen od autorit, ale i od našich známých. Právě naši přátelé nebo my sami se pak můžeme stát zdrojem fake news, když získané informace předáváme dále s nějakou další přidanou hodnotou. Je proto doporučováno prověřit si každou informaci, se kterou se setkáme, postupovat racionálně a nešířít dále hoaxy a fake news.
· Centrum občanského vzdělávání MU: Argumentační fauly přehled / infografika (6 stran)
Tento stručný, zato obsahově vyčerpávající přehled zobrazuje argumentační fauly, které mnozí z nás jistě slyšeli například v politických debatách v televizi nebo i od lidí kolem sebe. Argumentační fauly jsou rozděleny do šesti odvětví podle toho, na co mluvčí útočí, na jakou stránku člověka se snaží zapůsobit, z čeho čerpá nebo co si ze situace vyvodí. Pokud se naučíme rozpoznávat na ostatních a také na sobě některé z těchto faulů, můžeme se jich vyvarovat a naučíme se lépe rozpoznávat nepravdivé zprávy mířící naším směrem. Dost často jsem slýchával tyto argumentační fauly od rodičů ve snaze manipulovat s mou osobou, s mými emocemi a smýšlením. Tyto komunikační manévry se ale dále dědí, děti je odkoukávají od svých rodičů a nesou si vzorec chování a komunikace do budoucna. Opět zde platí pravidlo osvěty a vyhýbání se těmto konverzačním útokům.
· FactCzech: Investigace s pomocí databází: ověřování kvality dat článek (4 strany)
Investigativní novinářka Giannina Segnini ve svém článku pojednává o datové investigaci, získávání a ověřování dat a jejich porovnávání s realitou. V dnešním světě mají novináři přístup k nepřebernému množství dat, které můžeme v globálním měřítku velikostně vyjádřit v yottabytech (250 bilionů DVD dat). Je velice obtížné najít důvěryhodný zdroj s přesnými daty a pokud jsou nějaká data k dispozici, je nutné tyto datasety pročistit, analyzovat a ověřit. Autorka představuje několik volně dostupných databází, ze kterých mohou novináři čerpat pro různé výzkumy, například databáze Světové banky pro ekonomické údaje. Dále popisuje nástroj Open Refine určený pro zkoumání databází a postupy, jak v něm utřídit a revidovat data. Autorka také hovoří o jednotlivých případech, kdy zjišťovala kompatibilitu dat s reálnou situací, například rozdělování dotací na studia sociálně slabším studentům v Kostarice. Z databází zjistila, že většina otců studentů, kterým jsou tyto dotace přidělovány, disponuje velkým majetkem a měsíční mzdou, mohlo by se tedy zdát, že tito studenti jsou zabezpečeni a mohou pokrýt své studijní náklady. Ovšem až po navštívení těchto daných lokalit zjistili, že studenti žijí v chudobě se svými matkami, protože otcové od rodiny odešli, což už data ze statistik neukazují. Proto je velice důležité neustále porovnávat data s reálným světem, jinak může vznikat nepřesná informace a zkreslení. Pokud novináři pracují pouze s neověřenými daty, mohou tímto způsobem, byť nevědomě, šířit falešné zprávy.
