Do školy s myšlenkovými mapami

Myšlenkové mapy je možné používat mnoha způsoby. Pro školáky mohou představovat výraznou pomoc při učení i rozvoje kreativity. A to bez ohledu na to, zda je učitel podporuje nebo ne.

Myšlenkové mapy jsou jednou z nejjednodušších a přitom velice praktických kreativních technik a pomáhají nejen divergentnímu myšlení, ale také celkovému pochopení obsahu a kontextu. Díky spojení grafického provedení a textu je možné je také použít pro podporu paměti, byť primárně slouží jiným účelům.

Jestliže je cílem školy, aby se žák naučil aktivně přemýšlet a rozvíjel své kognitivní dovednosti, mohou myšlenkové mapy sehrát významnou úlohu v oblasti vzdělávání. V tomto článku se pokusíme zaměřit na oblasti, ve kterých je možné pracovat s myšlenkovými mapami i bez podpory učitele.

Zápisky z hodin

Tvorba zápisů z hodiny je jednou z klíčových studijních dovedností. Především na prvním stupni ale učitelé sešity hlídají a je třeba pracovat tak, jak chtějí oni. Od druhého stupně může již žák sám systematicky pracovat s myšlenkovou mapou jako ze základním prostředkem pro zápis toho, co se na hodině probírá.

Jistě pro tuto činnost nejsou všechny předměty stejně vhodné, například v matematice nebo ve fyzice se řada věcí zaznamenává nutně lineárně, ale přesto je toto oblast jedna z nejdůležitějších. Jedno téma je pak obsaženo v jedné myšlenkové mapě, takže má mladý člověk dobrý přehled o všem, co do něj spadá, o souvislostech a případně i o tom, co je mu nejasné.

Zatímco zapisování si doslovného přepisu toho, co říká učitel, nevyžaduje žádnou velkou mozkovou aktivitu, myšlenková mapa nutí člověka přemýšlet přímo v hodině. První kolo učení tam má za sebou hned během výkladu.

Týdenní plán

Jedním z problémů žáků bývá, že mají špatnou orientaci v tom, co se mají během týdne naučit, jaké mají plnit úkoly. Díky tomu nechávají hodně věcí na poslední chvíli, nebo jsou v určitých okamžicích zbytečně přetíženi. To vede k tomu, že si látku nezapamatují, nesledují kontext a jsou zbytečně stresováni.

Pomocí myšlenkové mapy si mohou vytvořit plán na celý týden a v průběhu týdne do něj dopisovat a případně škrtat. Mají tak stále před sebou vše, čemu by se měli věnovat, nehrozí, že by na něco mohli zapomenout.

Příprava na zkoušku

Jednou z nejnáročnějších činností, která žáky na základní i střední škole potká je ústní zkouška, která nevyžaduje opakování termínů či pojmů, ale nutní je určitým způsobem věci interpretovat, analyzovat, říci, jakým způsobem spolu souvisí.

Jednou z možností, jak se na takové zkoušení připravovat, je tvorba myšlenkových map. Doprostřed papíru si — v rámci domácí přípravy — napíše žák téma, které postupně rozvíjí. Může jít jak o jednotlivosti, tak o širší myšlenkové souvislosti. Pak již jen stačí projít mapu jako celek, případně do ní zaznačit, co je důležité nebo v jakém pořadí se bude jednotlivým věcem věnovat.

Tento postup je příjemným opakováním a zároveň znovu prohlubuje pochopení a vlastní presentaci probrané látky. Žák si zde snadno uvědomí, co si musí ještě doplnit a především před tabulí bude mít již jasnou strukturu a téma.

Obrázek z freeimages.com

Show your support

Clapping shows how much you appreciated Michal Černý’s story.