Poznámky jako myšlenkové mapy

Je zajímavé vést studenty k tomu, aby si psali poznámky formou myšlenkových map. Jde o jednu z účinných aktivizačních forem, které mohou směřovat k tomu, že si žáci odnesou mnohem více, než v případě běžných poznámek.

Psaní poznámek v hodinách nebo z přednášek má obvykle tři základní úlohy — jednak jde o materiály, ke kterým se pak může člověk vracet, dále vede k pochopení látky a k udržení pozornosti. Právě na poslední složku se zapomíná a přitom je pro proces učení také velice důležitá. Psát poznámky formou myšlenkových map je velice užitečné. Tony Buzan uvádí, že řada studentů, kterým mě pomoci s učením, prostým přechodem od lineárních poznámek k myšlenkovým mapám výrazně zlepšila své studijní výsledky.

Důvodů je přitom více — psaní poznámek myšlenkovou mapou je pro většinu lidí zábavnější a hravější forma. To vede k větší pečlivosti a soustavnosti a tedy také k oné větší schopnosti udržet pozornost. Neméně významným krokem je také propojení obrazů a slov. To podporuje paměť a stimuluje představivost a fantasii.

Myšlenkové mapy jsou obecně přehlednější, lépe se z nich učí a nabízejí studentům lepší pohled na problematiku se všemi souvislostmi. Hned je také vidět, když je nějaká část špatně vysvětlená, takže se může žák hned na hodině snadno doptat. Metoda učení, kdy žáci sami mají zjišťovat informace a klást otázky, které je vedou k hlubšímu a komplexnějšímu pochopení problematiky patří mezi nejefektivnější.

Mapa sehrává také důležitou roli v oblasti paměti. Spojení obrazu a slova nejen, že pomáhá pochopení, ale také velice rozvíjí paměť a paměťové dovednosti. Žáci si toho mohou více zapamatovat, což již — pokud s těmito vědomostmi dále pracují — může pomoci s celkovým kognitivním výkonem. Podpora zápisků formou myšlenkové mapy je tak celkově velice dožitá a užitečná v celém procesu učení.

Jsou zde ještě dva důležité momenty, které jsme nezmínili. Prvním je zpětná vazba pro pedagoga. Učitel může pomocí rychlého nahlédnutí do mapy snadno zjistit, co žák chápe, jak láku vysvětlil a přímo v hodině, bez speciálního testování může s touto informací dále pracovat, dovysvětlit, objasnit nebo studenty vést k dalšímu přemýšlení. Tím odbourává nepochopení, miskoncepce a demotivaci se z nedobrého prospěchu. Učitel, který se s touto dovedností naučí dobře pracovat, má šanci na podstatně lepší výsledky.

Druhý aspekt pak spočívá v přirozené podpoře kreativity studenta. Se zápisky je možné v takovém případě pracovat nejen jako s pasivním zdrojem informací, ale jako se substrátem pro aktivní přemýšlení každého studenta. Jde o kreativní techniku a lze ji s ohledem na to patřičně využít. Nechte studenty volně přemýšlet o některých problémech, psát mapu a pak s tím dále pracujte. Čím více „práce“ odvede v hodině student, tím lépe pro něj. Může často najít překvapivé souvislosti nebo otázky, které pedagoga nenapadnou, a byla by škoda se o ně připravit.