Západ USA, část první — plán cesty a příprava

Nadešel čas pro naší další cestu! Stejně jako posledně jsme se s Martinou ani tak neupínali k nějaké konkrétní destinaci (i když seznam míst, kam se chceme podívat, samozřejmě máme), ale hledali jsme, kam zrovna budou výhodné letenky. Ke konci roku jsme narazili na akci Praha — San Francisco v termínu 31.3. — 20.4. a bylo jasno.

Příprava

Na rozdíl od příprav, které jsme museli podniknout při naší cestě do Číny, byla cesta do USA na plánování docela pohoda. V podstatě se skládala jen ze 4 částí:

• Naplánování trasy — měla na starost Martina
• Rezervace (ubytování, autobusy, auto, některé památky) — měla na starost Martina
• Vyplnění a zaplacení ESTA žádosti — probělo pod Martininým dohledem
• Zažádání o mezinárodní řidičák (ten jsme ale nakonec nepotřebovali) — jelikož jsem šikula, tak jsem to zvládl sám

Zpětně, když koukáme na výpis z účtů, tak bych zařadil ještě pátý bod — šetření si do prasátka. V USA je prostě draho.

Trasa

Jelikož jsme měli zpáteční letenky do San Francisca, tak se celá trasa musela točit kolem tohoto města. Na hrubý náčrt se můžete mrknout na mapce. Není to přesně 1:1, jak jsme jeli, ale na hrubou představu to stačí.

Cesta zahrnuje podle nás ta nejdůležitější místa, která stojí návštěvu. Jasně, jsou to všechno známá a turistická místa, ale zase jsme jeli mimo hlavní sezonu, takže jsme zas až tolik dalších turistů nepotkávali.

Rezervace

Co se týče rezervací, řešili jsme 3 věci — ubytování, vstupy a dopravu (auto a autobusy). Ubytování jsme vybírali dopředu přes booking.com, protože jsme se nechtěli dostat do nemilé situace, že zaplatíme za ubytování více, než bychom chtěli, a to jen proto, že už budeme mít večer najeto několik set mílí a nebude se nám chtít hledat nejvýhodnější nabídku ve městě. Letmo jsem koukal i na Air BnB, ale přišlo nám, že není cenově výhodnější než ubytování v těch nejlevnějších hostelech a motelech, tak jsme ho nakonec zavrhli.

Prvních několik dní jsme zůstali v San Franciscu, kde se dá docela dobře cestovat městskou dopravou i pěšky, proto jsme si auto půjčili u Hertzu až při odjezdu z města. Vrátili jsme ho už v San Diegu, hlavně z toho důvodu, že dopravní situace v LA připomíná Dantovo peklo a vy za stálého troubení musíte projít očistcem, abyste se vůbec dostali do centra. Navíc jsme v LA chtěli zůstat několik dní, během nichž by nám auto víceméně jen stálo na místě. Ze San Diega do LA a z LA do San Jose (město kousek od San Francisca) jsme tedy jeli autobusem společnosti Greyhound.

Dále jsme si rezervovali vstupenky do oblíbených turistických atrakcí jako je Alcatraz a Lower Antelope Canyon. Chtěli jsme si rezervovat taky ubytování v kempu na dně Grand Canyonu (cesta dolů a zpět nahoru během jednoho dne se nedoporučuje, pokud potřebujete druhý den alespoň nějak fungovat), ale 4 měsíce předem už měli plno.

ESTA

ESTA si snad ani nezaslouží vlastní odstavec, jedná se jen o vyplnění online žádosti o vstup na území USA, kterou nám schválili do 5 minut.

Co s sebou

Stejně jako do Číny jsme cestovali nalehko, pouze se dvěma malými batohy na zádech. Oblečení se do nich vešlo zhruba na půl cesty, v Las Vegas jsme si museli vyprat, což ale v zemi, kde všichni chodí do veřejných prádelen, nebyl problém. Jinak jsme si vzali následující položky:

• Oblečení (do tepla i lehčí zimy — v některých parcích se v dubnu ještě drží sníh)
• Léky (Endiaron se překvapivě docela hodil, americké jídlo se s evropským žaludkem vypořádává po svém..)
• Pasy
• ESTA žádosti
• Vytisknuté rezervace, itinerář
• Kreditky (nezapomeňte si před cestou navýšit limity u plateb u obchodníka na maximum, hotely dávají navíc solidní blokace, což vám slušně zahýbe s aktuálně použitelným zůstatkem na účtu)
• Selfie tyč

A jako při každé cestě jsme na něco zapomněli:

• Nástavec na mobil pro selfie tyč, která byla tudíž k ničemu
• Kšiltovky, které se ukázaly jako zcela nepostradatelné
• Krém na opalování
• Já si zapomněl kraťasy, tak jsem chodil v plavkách. Yolo!

V průběhu tripu jsme si tedy dokoupili krém a čepice (potom, co jsme se spálili) ve Walmartu.

Auto

Věci kolem auta si zaslouží samostatný článek, ale co se týče přípravy, jediné co jsme měli s sebou, byl typický evropský řidičák a k tomu ten mezinárodní. Ten si lze na počkání nechat vystavit na úřadě v místě trvalého bydliště za 50,-. Sice ho po nás v půjčovně ani nechtěli, i známí nám tvrdili, že ho ani policisté při kontrole nechtěli, ale stejně je lepší ho mít s sebou.

Aplikace

S Martinou jsme se vybavili stejnými aplikacemi jako do Číny:

• Dlužníček pro počítání výdajů
• Here Mapy (které fungují offline) pro navigaci
• Yelp a TripAdvisor pro hledání restaurací a dalších bodů v okolí
• OneNote pro psaní poznámek, které pak přetransformuji do podoby zápisku na tomto blogu :)
• Uber pro zavolání si “taxi”

And that’s all folks

Toliko pro dnešek na úvod, příště už mám nachystán větší kalibr — San Francisco. A kdo bude zlobit, půjde do Alcatrazu!

Tak cheers bye,

T+M