Gig ekonomika pohledem Outboxers (2. díl)
Gig ekonomika v podání Outboxers aneb jaké výhody přináší členům našeho týmu? Protože my o gig ekonomice jenom nepíšeme, my jí skutečně žijeme.
Štěpán Kaminský — UX designer a herec Národního divadla Brno
“Freelance u Outboxers znamená, že dělám to, co chci, protože jsem si to sám vybral. Když mě zaujme někde jinde jiný projekt, není takový problém domluvit se, že půjdu získat zkušenosti i jinam.”
Jakub Pogran — Innovation lead, který se zároveň aktivně podílí na rozvoji mládeže a vede vlastní firmu
“Mě osobně baví svoboda v tom, že dává prostor efektivitě a zároveň upřímnosti. Když je potřeba máknout, mákneme, když je zrovna doděláno, není hloupé odejít dřív/zůstat doma, nebo si prostřídat dny, kdy pracuju. Zároveň o to víc vnímám, že jsem zodpovědný za své výstupy a ne za počet proseděných hodin u monitoru, i když popravdě to často jde ruku v ruce. Letos jsem si ke všemu zkusil remote na měsíc a musím říct, že jsme rád, že máme i kancelář, kde se všichni můžeme potkávat.”
Gig ekonomika obecně zahrnuje velmi široké spektrum osob — od zcela nezávislých full-time pracovníků, až po lidi, kteří jsou její součástí jen několik hodin týdně. Někdo vlastní svůj vlastní malý podnik, jiný se nechává většími organizacemi najímat jako freelancer pro jednotlivé projekty. Hospodářská komora upozorňuje, že českým společnostem v současnosti chybí asi 300 tisíc zaměstnanců. Některé provozy díky tomu stojí, jiné rovnou krachují a bariéry na trhu práce sílí. Gig ekonomika na to odpovídá jednoduše — částečné a flexibilní úvazky, projektové formy spolupráce nebo práce na dálku.
Ondřej Hübner — studující a pracující jako Customer & Product support
“Díky krátkodobým a flexibilním úvazkům, můžu už i při škole sbírat reálné pracovní zkušenosti. Mám možnost otestovat své schopnosti a na chvilku nahlédnout do rychle se rozvíjejícího digitálního/startupového světa, což má pro mě velkou hodnotu. Ještě před absolvováním tak můžu zanalyzovat, co mě třeba jednou čeká za práci, kde mám rezervy a co bude ještě potřeba doplnit. Zároveň mi tyto zkušenosti dávají značnou výhodu na trhu práce.”
Silným motorem gig ekonomiky jsou také mladší generace, které charakterizuje rostoucí poptávka po větším příjmu za menší závazek, lepší work-life balance a více svobody. Nasvědčuje tomu i nedávno rozbouřená vlna zájmu o tzv. digitální nomádství mezi studenty nebo čerstvými absolventy. Mileniálové mají odlišné hodnoty i pracovní návyky. Zatímco dříve bylo zcela běžné působit v jedné firmě většinu produktivního života, u mladých lidí je to spíše rarita. To ale neznamená, že by nechtěli pracovat. Touží se vzdělávat, posouvat, jen k tomu volí trochu jiné cesty. Už teď je jasné, že je potřeba je respektovat, protože příští rok budou tvořit více než třetinu světové pracovní síly.
Markéta Kopecká — Business developer a matka dvou dětí
“Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem měla slušně rozjetou kariéru v mezinárodní korporátní firmě s nabídkou postupu na vedoucí pozice. V průběhu domácí péče o děti jsem se snažila pracovat z domova, abych neztratila kontakt s reálným světem a odborné znalosti. V průběhu času mi začalo docházet, jak bude po skončení mateřské těžký návrat do mého původního zaměstnání a že je tento scénář s dvěma malými dětmi nereálný — plný úvazek, služební cesty, důležitá jednání odpoledne kvůli časovému posunu a další překážky. Při hledání nového zaměstnání jsem dospěla k závěru, že abych zajistila péči a čas svým dětem, tak budu muset akceptovat buď jednu z nabídek na neodbornou, nudnou práci, platově neodpovídající mému vzdělání a zkušenostem, anebo si najdu zajímavé zaměstnání s adekvátním platovým ohodnocením, ale bude zapotřebí najít chůvu, děti téměř neuvidím a v reálu je bude vychovávat někdo jiný. Pak jsem narazila na příležitost dalšího rozvoje ve světě digitálních produktů, kde mohu nabídnout svou zkušenost a znalosti zejména v technických oborech. Přitom zvládám pečovat o své děti, a i když mi náhle onemocní, setkávám se s pochopením a neupadám do stresu, protože všechny potřebné pracovní a komunikační nástroje jsou online, takže mohu v klidu pracovat z domova a zajistit tak výstupy a časové termíny důležité pro správné fungování firmy.”
Matky na/po rodičovské jsou početnou skupinou, která by mohla z flexibilních úvazků benefitovat. Narození dítěte a mateřská dovolená zásadně ovlivňují kariéru žen, Česká republika se v rámci EU navíc řadí mezi „jedničky” vykazující jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství. Podle zprávy OECD je míra nezaměstnanosti žen s dětmi 2x vyšší než u bezdětných. Asi 60 % z nich se nezaměstnanými stává právě po rodičovské dovolené. A to i přispěním nepružných pracovních smluv. Pouze 9,8 % Češek pracuje na částečný úvazek, průměr EU je pro srovnání 31,4 %. Vyšší flexibilita by bezpochyby podpořila návrat kvalifikované ženské pracovní síly na trh.
Impuls pro zaměstnavatele i stát
Tématu by se měly paralelně věnovat firmy i stát. Pro rozvoj ekonomiky je zpružnění trhu a maximální využití potenciálu pracovních sil klíčové. Flexibilní formy u nás ještě nejsou běžnou praxí, jako je tomu jinde v Evropě, i přestože je zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve svých řádcích začleňuje (kratší a zkrácená pracovní doba, práce z domova, práce na dálku, stlačený pracovní týden, sdílení pracovního místa více zaměstnanci, DPČ, DPP, pružná pracovní doba). Ale! Aby je zaměstnavatelé plně využívali a byly dostupné pro všechny bez rozdílu velikosti nebo zaměření firmy, je nutná účast státu. Ten musí prosazovat větší deregulaci a flexibilizaci pracovního trhu a tzv. princip flexicurity, který kromě dvou předchozích bodů zdůrazňuje ještě význam sociální ochrany a jistoty pro flexibilní pracovníky.
Současná daňová a dotační politika zatím brání většímu vytváření částečných úvazků, místo flexibilních úvazků nastupují jiné formy práce, chybí motivační aspekty podporující principy work-life balance.
Inspiraci hledejme v zemích jako Dánsko, Švédsko nebo Nizozemí, které se po zpružnění trhu pyšní dlouhodobě nejnižšími mírami nezaměstnanosti. Kontinuálně posilují rovnováhu mezi pracovním trhem a sociálním zabezpečením (dánský model „Flexicurity”), podporují sdílení pracovních míst, tlačí na sladění rodinného a pracovního života žen a investují do rozvoje a vzdělávání zaměstnanců.
Praktickým zkušenostem s gig economy se bude věnovat i závěrečný díl, kde vyzpovídáme inovátorku a psycholožku Michalu Stražovskou. Už teď se těšte!
