Jakého designéra potřebujete pro váš projekt? 2 otázky, které vám pomůžou s výběrem
V tomhle článku vám chci ukázat dvě věci: 1/ Pod slovem design se dnes schovává široká paleta činností a dovedností. 2/ Při výběru designéra se vyplatí neřídit se tím, co má kdo napsáno na LinkedIn nebo vizitce.
Článek je založený na prezentaci, kterou jsem připravil pro Brno Design Days. Nakonec ji místo mě prezentoval Roman, protože jsem se ocitl v preventivní karanténě. D’oh!
Na trhu je spousta designérů, kteří se označují různými přívlastky podle specializace, přístupu nebo myšlenkového směru. Jenže těmhle přívlastkům většinou rozumí jen další designéři nebo akademici.
1. otázka: Co za přínos si od designéra slibuje naše organizace?
Ne vy, váš tým nebo oddělení, ale celá vaše organizace. V čem bude organizace jiná, až designér odejde? Jak se jím odvedená práce promítne v celkovém fungování organizace?
Abych vám to usnadnil, předpřipravil jsem 4 možné odpovědi:
Designéra si zveme, protože chceme…
- (A) Zlepšit aktuální stav
- (B) Přizpůsobit se změnám na trhu
- (C) Přinést na trh inovaci
- (D) Podpořit svým podnikáním pozitivní společenskou změnu
Vybrali jste?
O kus níže najdete, jaký přínos v takovém případě chtít po designérovi.
Nesedí vám ani jedna možnost?
Ať už vás napadá jiná odpověď, nebo nevíte, jak k ní dojít, ozvěte se mi.
Rád vás vyslechnu, případně pomůžu.
(A) Zlepšovat aktuální stav znamená optimalizovat
Cílem spolupráce zaměřené na optimalizaci je výkon. Projekty tohoto typu se nejčastěji dějí v oblastech, skrze které přichází organizace do přímého kontaktu se svými uživateli.
Může jít o komunikační kanály jako web či aplikace, dílčí materiály jako reklamní leták nebo náborový inzerát, ale také například vzhled pobočky, produktu nebo obalu.
Může se jednat o UX design, grafický design, interakční design, produktový design… Tito designéři řeší barvu, tvar, kompozici, rychlost pohybu a další estetické a funkční vlastnosti toho, co navrhují.
Klíčové je, že se výrazně nemění způsob práce nebo zaměření organizace, nevznikají nové produkty nebo služby, nemění se interní procesy.
(B) Změny na trhu vyžadují změnu v organizaci = adaptaci
Pro spolupráci, která má za cíl přizpůsobit se změnám na trhu, je klíčová strategie, která říká, jakým způsobem reagovat. Designéři zaměření na tuto oblast umějí pomoct jak s formulací takové strategie, tak s nalezením konkrétního způsobu, jak ji naplňovat. Do téhle kategorie spadá nejčastěji práce Pábení.
Může jít o pomoc se zaváděním nového brandu do organizace, jako jsme to dělali s Jihomoravským inovačním centrem, kterému naše práce ušetřila 2 miliony korun na nákladech. Nebo o zbavení se závislosti na externích dodavatelích, jako když jsme učili lidi v České spořitelně pořádat interně Design Sprinty.
Designéři v této oblasti typicky řeší zákaznické cesty, podpůrné procesy v organizaci, naplňování organizační strategie, produktová portfolia, komunikační kanály a procesy. Všechny tyhle věci vymýšlí a podle potřeby učí používat i další lidi na straně klienta, tak aby docházelo k postupné změně chování dané organizace.
(C) Inovovat znamená měnit trh a s ním i spotřebitelské chování
Inovace je dnes nadužívané slovo. Každý mu rozumí jinak a může se tak snadno stát zdrojem zásadního nedorozumění mezi designérem a klientem. Osobně zastávám názor, že produkt nebo služba je inovativní, pouze pokud mění trh a s ním i spotřebitelské chování.
Když vše zůstane při starém, těžko může být řeč o inovaci. Fakt, že novinka v portfoliu organizace generuje zisk, znamená jen to, že ji trh přijal, tedy že organizace úspěšně využila příležitost k adaptaci.
Moc pěkným příkladem skutečné inovace je firma Karst, která znovu vynalezla papír. Našla způsob, jak ho místo ze dřeva vyrobit z uhličitanu vápenatého, který získává ze stavebního odpadu.
V dnešní silně specializované době vznikají inovace stále méně v hlavách osamělých géniů. Mnohem častěji jsou výsledkem týmové práce.
Klíčovým podkladem pro takový způsob inovační práce je sdílená vize, která říká, jak chce daná organizace trh a spotřebitelské chování změnit. Jaké hodnoty a chování chce svou činností podporovat.
Designér v takovém týmu plní roli průvodce. Umí pestrou skupinu odborníků dovést ke shodě, pomoct jim pojmenovat společnou vizi a poté vytvořit podmínky pro společnou práci, která vede k naplnění formulované vize.
Pábení si takovou roli postupně osvojuje. Pomohli jsme na trh softwaru na programování výrobních linek a projektově vedeme odborné skupiny v rámci iniciativy Změna k lepšímu.
(D) Společenskou změnu lze podporovat pouze s vědomím toho, jakou budoucnost chceme
Stále více organizací se snaží svou činností přispívat k širší společenské změně. Pomáhají uvést do praxe šetrné způsoby života a aktivně podporují komunity, ve kterých působí — aniž by jim to přinášelo přímý peněžitý zisk.
Pár příkladů těch největších: Microsoft, Apple, ale také třeba L’Oréal ohlásily ambiciózní plán na snižování emisí a dalších negativních dopadů jejich činnosti. Sedmnáct firem spadajících pod Danone zase získalo certifikaci B Corp.
Takové organizace si totiž uvědomují, že za dalších 50 let už nebudou moct vydělávat peníze stejně, jako to dělaly předchozích 50 let. No jo, ale jak se postavit k tak vzdálenému problému? Kde začít a jak se na něj připravit?
Nutným prvním krokem je spekulace. Vykreslení konkrétní vzdálené budoucnosti, společnosti a světa, k jejichž vzniku chce daná organizace přispívat. Zmapování faktorů, které mají na utváření takové budoucnosti vliv. Pojmenování výzev, které z toho vyplývají. A nalezení milníků, kterých je při naplňování těchto výzev nutné dosáhnout.
Designéři v takovém případě opět plní roli průvodců. Mění se ale skupina, kterou provází — kromě lidí z dané organizace jsou přizváni i externí odborníci a laici. Designér navíc přispívá svou představivostí a schopností zhmotňovat myšlenky do přehledných a uchopitelných výstupů.
Extrémním příkladem takové komplexní vize je například projekt To Bury the Sky:
2. otázka: Dokážete zdůvodnit, jak vámi poptávaný přínos pomáhá vyšším úrovním organizace?
Pokud chcete optimalizaci, musíte vědět proč — mít jasnou strategii. Abyste mohli mít jasno ve strategii, musíte mít jasnou vizi organizace. A pokud chcete být inovátorem, který udává směr trhu, musíte nejprve mít představu, kam chcete trh směřovat a proč — mít vizi budoucnosti.
Každá úroveň přínosu je provázaná s úrovní vyšší, která slouží jako referenční bod. Jedině tak můžete posoudit, jestli to, co děláte, skutečně funguje — protože víte, co znamená, že „to funguje“.
Pojďme hledat společný jazyk
- Pomohl vám článek lépe rozumět tomu, co dnes designéři dokáží nabídnout? Skvělé. Budu rád, když se mi ozvete s konkrétními situacemi, ve kterých pomohl.
- Nebo jste naopak zmatenější, než kdy dřív? V tom případě budu rád, když mi popíšete, co je nesrozumitelné, abych příště mohl být zas o fous srozumitelnější.
Každopádně platí – jsem rád za jakoukoli zpětnou vazbu. Děkuji!
