Americká první třída

Pokud mě paměť neklame, moje česká první třída začínala v 8 hodin ráno a každý den jsem měl čtyři vyučovací hodiny oddělené desetiminutovými přestávkami. Druhé přestávce se říkalo velká a trvala dvacet minut, takže třetí vyučovací hodina začínala v 10:00, v 11:40 se šlo na oběd a po dvanácté už jsem byl doma.

Takže je pro mě trochu šok, že Mauglí a Dášeňka mají školu do půl čtvrté.

V osm ráno se teprve snažíme dostat z domu; škola začíná až v 8:45 aktivitou, která se jmenuje choice/academic choice. To znamená, že si děti můžou dělat, co chtějí (s několika málo výjimkami, například se nesmí převlékat do kostýmů), a jedna z možností je u jednoho stolu poslouchat učitele, který něco dovysvětluje. Když jsem se tam byl jednou podívat, zrovna to bylo dopočítávání do deseti (když mám najít deset berušek a už jsem jich našel šest, kolik jich ještě musím najít?). Mauglí si buď čte nebo vyměňuje s ostatními Pokémon karty.

To trvá obvykle 25 minut, jenom v pátek je to kratší, protože každý pátek v 9:00 se na hřišti sejde celá škola na community meeting. Učitel hudby zahraje písničku a pak to setkání vždycky jedna třída vede. Je to mix celoškolních oznámení, zábavných scének, poděkování a tak různě. Na konci se postaví všichni, kdo mají příští týden narozeniny, a celá škola jim zazpívá svoji verzi happy birthday, která je tak vesele nakažlivá, že jinou už zpívat nechci.

Pak se jde zpátky do tříd, to už je půl desáté a prvnáčci si sednou do kruhu a mají morning meeting. Ten svolává bubnováním ten den vylosovaný bubeník. Začíná se zase písničkou (ale tentokrát vždycky stejnou), ve které se všichni přivítají a každý může udělat něco legračního (ukloní se, vyplázne jazyk, udělá vozemboucha nebo třeba zatancuje floss). Pak se řeší, co se vlastně dneska bude všechno dít, a kdo přinesl něco na show & tell, ten si může sednout do speciálního křesílka a říct o tom něco ostatním.

V 9:50 začíná přestávka, jde se na hřiště a při tom se svačí. Svačinu přinese vždycky nějaký rodič pro celou třídu. Přestávka končí v 10:15 a konečně se dostáváme k tomu jádru pudla.

Teprve v 10:15, hodinu a půl po příchodu do školy, totiž začíná něco, co bychom nazvali vyučovací hodinou. Začíná totiž čtení. Jenomže ani to čtení není čtení, jaké bych si pamatoval. Děti jsou rozdělené do dvojic (jednou za měsíc učitel děti přerozdělí podle toho, jak ve čtení postoupily), každé dítě si vybere z knihovničky ve třídě knížku, která ho zajímá, a pak si ta dvojice někam ve třídě zaleze a společně si ty dvě knížky přečtou — nejdřív čte nahlas jeden, potom druhý. Během čtení si dělají pauzy a snaží si tipnout, jak bude knížka pokračovat, a když knížku dočtou, diskutují o tom, co byla wow page. To může být stránka, kde se odhalí něco zajímavého. Třeba v knížce o slepých myších, které cosi ohmatávají, považuje Mauglí za wow page tu stránku, kde se ukáže, že se každá myš dotýká jiné části stejného slona.

Čtení se za týden věnuje celkem dvě a půl hodiny. Ve čtvrtek chodí na hodinu čtení čtvrťáci a — zase samostatně, jeden na jednoho — čtou prvňáčkům.

Od 10:30 je na hodinu academic choice. Ve třídě se najednou odehrává pět aktivit a všechny děti musí absolvovat všechny aktivity, ale můžou si vybrat, v jakém pořadí. Při mé návštěvě bylo jednou aktivitou psaní přáníčka k narozeninám, druhá aktivita byla přečíst někomu krátkou knížku, třetí zapisovat čísla z kartiček, čtvrtá psát knížku o prázdninách a pátá výroba mravence z papíru.

Zapisování čísel mě zaujalo. Děti dostanou papír, na kterém jsou předepsaná čísla od jedničky do desítky a ke každému číslu je šest chlívečků. Na stole jsou zamíchané kartičky, lícem dolů. Dítě si vybere náhodnou kartičku, na té je číslo, to číslo napíše na papír. Hra končí, když se první číslo objeví pošesté. Kromě čtení a psaní to učí i jednoduchou pravděpodobnost.

V půl dvanácté je druhá přestávka venku a ve dvanáct oběd. Po obědě je hodina hudby nebo tance nebo výtvarky (každé z nich jednou týdně) nebo tělocvik, který se zase odehrává na hřišti a nikdo se na něj nepřevléká (a jak asi tušíte, ve třídě se ani nezouvá). Tělocvik je každý den, za týden celkem zase dvě a půl hodiny.

Odpoledne je pak ještě psaní, což je krycí název pro vytváření nesmírně vtipných knížek, další choice/academic choice (tentokrát je možné se i převlékat do kostýmů), v pátek krátký hodinový výlet do místního parku nebo zahrady a pozorování přírody.

Ve tři hodiny je závěrečný afternoon meeting, během kterého se probere, co všechno se za ten den stalo. Taky se prosviští number corner, kde se sleduje kalendář a počítá se, kolikátý den školy to dneska vlastně byl — protože až se napočítá do sta, bude malá oslava.

No a je půl čtvrté, nějak nám to uteklo a přitom se toho vlastně až tak moc nestihlo. Tak zase zítra, čau! Tati, můžu ti ukázat svoje nový Pokémony?