Jak jsme se chystali do Austrálie

Lepší vyhořet, než se stěhovat, říká jakési české přísloví a já s ním nemohu než souhlasit. Vyklízet 3+kk, které jsme před odjezdem odevzdávali novému pronajímateli, proto ve mně vzbuzovalo patřičnou paniku.

Po špatných zkušenostech s Facebook Marketplace z minulosti jsme se snažili při prodávání a rozdávání věcí na téhle platformě raději vyhnout. Spoustu věcí jsme nakonec udali po známých, sdílením nafocených věcí na Facebooku ve vlastních feedech, něco padlo na Bazoši a něco jsme uschovali u rodičů. S posledními neprodejnými kusy nám pomohli kluci z Kabinetu Toma Holiče, kteří si trochu dovybavili provozonu. Při zbavování se věcí jsem se znovu naučila jednoduché pravidlo — pokud je cena věci nižší, než bys byl ochotný dát za vyřizování prodeje, raději ji vyhoď a ušetři si nervy.

Protože jsme měli v plánu odjet do Austrálie každý s jedním kufrem, stěhování se ukázalo být dobrou příležitostí k zredukování šatníku. Selekce byla alespoň pro mě i tak krutá. Pěkné, zajímavé kousky, které se nedaly moc kombinovat a zabíraly moc místa (cokoliv z vlny), šly na uschování k rodičům. Oblečení, které se dá ladit skoro ke všemu a hlavně pokryje každou příležitost a teplotu, šlo do kufru. Univerzálně kombinovatelné se pro mě ukázaly být třeba šaty — v létě jen tak, na chladnější počasí s koženou bundou a punčochami. Oblečení a boty v dobrém stavu, které ale sítem neprošly, jsme poskládali do Ikea tašek a odnesli do Šupligu — charitativního obchodu na podporu Ligy lidských práv.

Kromě nábytku a oblečení nám ale ještě zbyla poměrně velká hromada nádobí, kuchyňských potřeb, květináčů, knížek, psích potřeb, povlečení… které jsme nechali buď rozdat na ulici (a že to mizelo rychle), nebo odnesli k popelnicím. I odtamtud to ale komejdoucí okamžitě tahali domů.

Byt byl odevzdaný, nakonec nám zbývala jen administrativní část. Při předpokládaném pobytu v zahraničí, který je delší než 6 měsíců, je potřeba se odhlásit od pojišťovny a sjednat pojištění cestovní. Doklady o cestovním pojištění je dobré uschovat, při dalším přihlášení na pojišťovnu je musíte zpětně doložit. A běda vám, pokud byste se chtěli vrátit dřív než za šest měsíců — pojišťovna vás nechá doplatit pojistné za dobu, po kterou jste nebyli pojištění, i s penále.

Co se týče plateb, na australskou měnu se nám vyplatil Revolut — virtuální bankovní účet, který umožňuje mít a převádět různé měny na jedné platební kartě a za který nic neplatíte, kromě dvou stovek za doručení bezkontaktní debetní karty. Pak už jen zbývalo pohlídat, aby všechny korespondeční adresy byly přepsané na trvalou adresu, nakoupit dostatečnou zásobu australských adaptérů do zásuvky a sehnat tu nejrychlejší a nejlevnější letenku :)