Proč jsme se rozhodli vrátit se do Česka a nezůstat v Austrálii

Je to tak, na začátku dubna se stěhujeme zpátky domů. Máme tady dlouhé pláže s bílým pískem, krásnou přírodu, slunečné počasí a nenáročnou práci v IT. Asi si myslíte, co nám tady může chybět, proč chceme zpátky do Česka? Rozhodla jsem se ty důvody trochu sepsat, třeba to někomu z vás přijde zajímavé nebo užitečné.

Nikdy předtím jsem si zvlášť neuvědomila, jak výhodné je pracovat v IT. Sedíte celý den v teple, případně pod klimatizací, obvykle máte pružnou pracovní dobu a když se vám to hodí, pracujete z domu. Jako trochu privilegovaný imigrant tady ráno chodím na flat white a zatímco se courám domů, napůl medituju a napůl spím, kolem mě už frčí dělníci ve svých Hilluxech na stavbu, nebo jsou už po pás ve výkopu. A jsou tam přes pravé odpoledne, kdy je na slunku 45 stupňů a stejně tak s nimi Uber doručovatelé na kolech, pošťáci nebo lidé pracující ve veřejných službách.

To jsou totiž obvyklé role pro imigranty. Na Quora najdete bezpočet témat o tom, jak náročné je pro přistěhovalce najít práci v Austrálii a je běžné, že trvá půl roku a déle, v případně kvalifikované práce i několik let. Protože jsem v Austrálii na Work and Holiday vízách, pro Kentico můžu pracovat jen do konce dubna a pak si musím najít novou práci, která mi navíc musí vyřídit pracovní víza. To, co už umíte, nikoho extra nezajímá, tady začínáte od nuly. Obvykle od manuální práce. Jediná ceněná zkušenost je práce v Austrálii nebo s australským trhem. Ale jak ji máte získat? Pracovní trh není extra velký a zájemců je mnoho. Pokud nemáte pracovní víza, je celkem pochopitelné, že nejste preferovaný kandidát. Někdy před rokem jsem odpověděla na zhruba 30 inzerátů na práci přes Linkedin, Angellist, indeed a podobné, email jsem poslala i Kentico partnerům. Po několika urgencích se mi vrátily zhruba 3 odpovědi, že buď nejsem dobrý fit, nebo daná firma už nikoho nehledá. Zbytek se neobtěžoval.

A tak jsem se rozhodla si novou práci v Austrálii nehledat. Nemám na to chuť ani nervy. Komunikace s Australany je zdlouhavá a otravná a jejich povaha je jedním z důvodů, proč se tu necítíme jako dobrý fit. Myslím si, že my, Češi, máme rádi upřímnou a rychlou komunikaci. Máš zájem? Super. Nemáš zájem? Dík, čau. Australané tohle neumí. Trvá jim, než se k něčemu vyjádří, na odpověď čekáte týdny, případně je musíte uhánět. Umí slibovat, ale neberou nic závazně. Jejich klid a pohoda jsou inspirativní, ale ne v byznysu.

No, a když se bavíme o Australanech… tak třeba v centru si připadáte spíš jako v Singaporu. Australanů je tam kolem 20% a míň, zbytek jsou španělští, brazilští, sem tam němečtí a italští imigranti, ale hlavně Indové, Číňani, Japonci a Korejci. Soužití v tak multikulturním prostředí je náročné, protože každá kultura má jiné zvyky a hranici toho, co je běžné. Indové jsou all over the place, muži ve středním věku na vyšších pozicích jsou často hrubí a nezdvořilí. Čínani mají hygienické návyky úplně někde jinde od zbytku světa a nechcete vedle nich jíst, protože plivou, srkají a mlaskají, nebo s nimi jet tramvají, protože neustále popotahují nosem. Japonci zase nerespektují osobní zónu. A jako hodně vysoká, potetovaná, v roztrhaných džínách na kolenou a černém oblečení se necítím dobře vedle malinkých vymazlených růžových Korejek.

Mimo to, Melbourne je poměrně hlučné město, ačkoliv trochu méně, než Sydney. Australané rádi řvou, i když to není potřeba. Často kolem vás duní hudba a v kavárnách, barech a restauracích neslyšíte vlastního slova. Chcete si užít v klidu dobré jídlo, nebo si večer zahrát šachy nad dvojkou vína? Nejde. Mimo to, kavárny zavírají ve tři hodiny odpoledne.

Máme štěstí, že jsme sehnali byt v Elwoodu, který je naše srdeční záležitost kvůli kanálu, který jím protéká, a kvůli platanům. Domy jsou pěkné, nízké a každý má krásnou malou předzahrádku plnou růžových keřů a kreativního plevelu. Máme malé 2+kk, které nám stačí, ale na jak dlouho? Nájmy jsou hodně vysoké a jen za pokoj v bytě dáte 1600 AUD měsíčně. Větší 2+1 nebo 3+1 se pohybuje od 2500 za méně pěkné byty, do 5000 za nově postavené. A pokud byste si chtěli nějaký byt nebo dům koupit, nachystejte si 700 až 1 000 000 AUD za byt, 1 400 000 AUD za dům. Hypotéka vám potom vychází na 7000 AUD a víc měsíčně, pokud ji ovšem bez trvalého pobytu dostanete. Měsíční plat průměrného marketing manažera je přitom 65k AUD za rok, což dělá 5400 AUD za měsíc, takže víc než jeden plat dáte v podstatě za splácení hypotéky. A to mluvím o Elwoodu, který je pořád v podstatě v centru, ale do CBD vám to i tak trvá 45 minut. Většina Čechů bydlí v pravém dolním rohu ve Frankstonu. Pokud dojíždí do práce do CBD, jedna cesta jim může tvat 2 až 3 hodiny.

Což mě přivádí k dalšímu důvodu, proč se chceme přestěhovat zpátky do kompaktního Česka — vzdálenosti. V Melbourne a v Austrálii je všechno daleko. Jediný rozumný dopravní prostředek je auto, vlaky jezdí docela omezeně a ne tak často. Chcete si vyjet na výlet? Jenom cesta z města vám bude trvat hodinu. Jednodenní výlety nedávají extra smysl, většinu dne strávíte v autě.

Zima v Česku je občas náročná, ale pořád příjemnější, než v Austrálii. Každým domem táhne. Okna jsou obvykle dřevěná a nedoléhají. Profukuje i dveřmi a kdybyste měli pocit, že je to ještě málo, každý dům má aspoň nějaký průduch. V kuchyni, v místnosti, v koupelně. Prý, aby domy větraly. Průduchy nejsou ničím kryté a tak jimi vesele fučí celý rok. Topení rozhodně není standard a je běžné, že v zimě nosíte dva svetry a kulicha i doma. Když teplota v listopadu spadla pod 15 stupňů, začali jsme topit a malý pojízdný radiátor tahali po bytě všude sebou, kam jsme se hnuli. Jasně, mohli bychom se odstěhovat do Brisbane. Za teplem ovšem táhnou i hadi, pavouci a krokodýli.

Rozhodli jsme se nezahazovat ten pracovní kapitál, který máme a prostě pokračovat tam, kde už nemusíme začínat úplně od začátku. Rozhodli jsme se vrátit tam, kde nám každý rozumí a kde rozumíme my jemu. Přestěhovali jsme se každý s jedním třicetikilovým kufrem, a ačkoliv můžete klidně existovat bez žádných extra věcí, trochu nám to chybí. Děláme si seznam věcí, co si pořídíme už natrvalo. Bude nám chybět upravený veřejný prostor a věčně usměvaví přátelští Australané. Ale doma toho na nás čeká mnohem víc.