Jak jsme se stali druzí v Evropě
Dvě malé firmy dokázaly vytvořit druhou největší síť meteorologických radarů v Evropě. Drze a bez státních podpor. Dvacátý funkční radar v Plzni doplňuje naši síť ve čtyřech zemích. A to je pořád jen začátek. Je možné, že ještě letos budeme první. Meteo France, těš se!
Před osmi lety se začal psát příběh, jak si z nouze a hladu po radarových datech Idokep.hu a Meteopress vyrobily a postavily vlastní srážkový radar. Ten stál v roce 2012 kousek od Balatonu. A o šest let později jich je DVACET.
Toto už je pokračování příběhu — jeho začátek, aneb jak jsme se do budování radarové sítě pustili, si můžete také přečíst:
Kompletní pokrytí západu
Dvacátým radarem je radar kousek od Plzně. Jeho důležitost ale není jen v pořadí. Na plzeňském radaru je pro nás nejdůležitější fakt, že konečně pokryjeme západ republiky. Odtud putuje velká část frontálních systémů a bouřek. Uvidíme je tedy už za hranicemi v Německu a pak jak putují přes republiku. Samozřejmě po jedné minutě.
Máme sice radar v Rakovníku, ale ten má vedle sebe tři vzrostlé stromy, které zabírají část západního a severního horizontu. Tato slepá místa teď vyplní radar z Plzně.
Rakovník je navíc situovaný více ve vnitrozemí směrem ku Praze. Takže zejména jihozápadním směrem je to už mimo jeho dosah. Máme ho ale rádi, s ním to totiž pro nás bylo v Česku “tenkrát poprvé”.
Hezké druhé místo
Koupit a postavit jeden radar je relativně náročný proces. Kromě finančního aspektu musíte ještě najít vhodné místo, získat povolení a poté i radar fyzicky nainstalovat.
A teď tohle udělejte 20x. Tak vypadá síť německého státního meteorologického ústavu Deutscher Wetterdienst. Ten má taky dvacet radarů. Jenže taky trošku větší rozpočet. Konkrétně 190 milionů eur, téměř 5 miliard korun. Na rok. Jen na investice má 30 milionů eur, tj. 500 milionů korun. Zaměstnanců mají 2300.
Když sečteme obraty Meteopressu v Česku, na Slovensku a Idokepu v Maďarsku, nejsme ani na 1 % jejich rozpočtu a počtu lidí. Přesto jsme nainstalovali stejný počet radarů.
Bouřkové pokrytí teď máme 704 602 km² (a to každé místo pokrývají 3 a více radarů). Pokrytí na drobné srážky je 278 000 km².
Jsme tedy druzí v Evropě v počtu radarů i v pokrytém území (tam se nám to měří hůře, protože neznáme přesný dosah jednotlivých radarů konkurence).
Pořád ale máme 1minutový update snímků a uvnitř kompozitu , tj. mezi radary i větší rozlišení až 250 metrů na pixel.
V čem je Plzeň super
Radar v Plzni je unikátní z několika důvodů. Nejen svým jubilejním kulatým číslem, ale hlavně novým krytem radaru, tzv. radomem.
Ten je “hezčí” (předchozí nápadně připomínal plechovku od piva, vidět ho můžete třeba v Polné u Jihlavy), kulatější a prostě sexy.
Hlavně je ale z nového materiálu, který propouští více radarových paprsků (pro odborníky tzv. dielektrickou konstantu; konkrétně útlum radomu je nyní <0,3 dB, předchozí verze má útlum cca 1,1 dB).
To ale je většině lidí jedno, že? Hlavní je, že uvidíme zase o kousek víc deště, zejména drobných srážek. Je prostě citlivější.
Stávající síť a její trable
Kromě Plzně jsme přidali ještě radar do Spišské Nové Vsi. Tím počet radarů na Slovensku stoupnul na tři a chybí nám už jen pokrýt sever krajiny cca dvěma radary. Jeden asi budeme muset dát do Polska k pokrytí radarově problematického východu krajiny.
Obsluhovat dvacet radarů už znamená více starostí. Všechny ovládáme na dálku pomocí mikropočítačů Arduino a GSM modemů. Každý radar má svého poskytovatele internetu, svou nájemní smlouvu a svá specifika. Hardware se rozbíjí, faktury se ztratí a občas do radaru udeří blesk.
Nečekaný a úsměvný problém se objevil na radaru u Jihlavy. Z něj si někdo udělal terč pro vzduchovku. Radar přežil.
Byla to záškodnická akce konkurence? Nespokojení zákazníci? Bojové cvičení místní anarchistické bojůvky? Trénink domobrany? Otázky se množí, zbývají jen dohady.
Obnovíme Rakousko-Uherskou monarchii, pane?
Co dál s naší sítí? Expanzi teď zaměříme na jih. Právě jsme před podpisem smlouvy s rakouským meteorologickým ústavem ZAMG o druhé fázi testování kvality našich dat. V rámci ní přidáme radar do Horního Rakouska a vytvoříme kompozit nových radarů.
Pak je tu Chorvatsko a vůbec celý Balkánský poloostrov. Ten je radarovými daty pokryt velmi špatně, někde vůbec. To můžeme a taky chceme napravit. V celém chorvatském projektu je výrazný posun. Právě v momentě dopisování tohoto článku se vrací kolegové z další průzkumné a vyjednávací výpravy.
Našli jsme minimálně pět vážných zájemců o umístění radaru. Jsou to čtyři malá letiště a jedno o trošku větší.
Mezinárodní letiště v Zadaru.
Tam je již smlouva schválena a máme pro tuto lokalitu zažádáno o licenci u místního “telekomunikačního” úřadu HAKOM.
Bleskoměry, kamery a jiné hračky
Nejen radary je člověk živ, takže se věnujeme i dalším zábavným projektům. Tvoříme vlastní bleskoměrnou síť, která už snad letos bude produkovat první veřejná data. Zatím s radioamatéry odlaďujeme dobré fungování antén a detektorů a data sbíráme, čistíme, kalibrujeme.
Vypouštíme meteorologické balóny a učíme se z nich sbírat data. Taky na ně dáváme kamery a díváme se ze stratosféry na zem.
Poslední vypuštění bylo v rámci leteckého dne v Aeroklubu Rakovník a byla to docela zábava, však se podívejte sami:
Instalujeme taky webové kamery, které připojujeme k námi vyvinutému chytrému rozpoznávání oblohy. Toto je však zatím jen ve fázi prvního testování a až budeme moci, hned to rádi ukážeme.
Účastníme se hackatonů a naše data dáváme k dispozici hackerům, programátorům, developerům.
S vítězným týmem z posledního pražského Hack Festu 2018 zkusíme jejich nápad uvést do praxe.
Data chceme dávat k dispozici i univerzitám a všem, kteří si chtějí s počasím hrát a vytvořit něco užitečného. Nebo už něco užitečného vytvořili a nemají data pro další provoz a vývoj.
Co říci závěrem?
Během dvou let jsme dokázali něco opravdu unikátního. 10 radarů v Česku a na Slovensku, vývoj nových dílů, expanze do zahraničí. Projekt je náročný a přináší i stresové situace. Zejména v zemi skeptiků a posměváčků.
Máme z něj ale radost a snad se nám daří tento entuziasmus přelévat i do vás. Minulý článek vyvolal vlnu pozitivních reakcí. Každá jednotlivá nás nabila další energií a pocitem, že to má smysl.
Začínáme se dotýkat hranic svých finančních možností. Bez nich bychom už radary asi obsadili půl Evropy. Nebo světa?
Chceme posouvat hranice představitelného a inspirovat i ostatní. Držte nám palce.
