Jak zpětně vyhodnotit vydané varování před kroupami?
V současné době neexistuje způsob, jakým bychom mohli přesně určit kde a kdy padaly kroupy. Z tohoto důvodu je potřeba kombinovat více metod poskytujících informace o kroupách. V tomto článku se podíváme jakým způsobem vyhodnocujeme varování před kroupami v Meteopressu.
Kroupy a varování na kroupy
Kroupy jsou druhem atmosférických srážek kulového, kuželovitého nebo nepravidelného tvaru ve formě ledu o průměru větším než 5 mm. Při rozříznutí lze často identifikovat několik průzračných a neprůzračných vrstev ledu. Často jsou zaměňovány se zmrzlým deštěm neboli s krupkami, což jsou průhledné nebo průsvitné ledové částice s velikostí do 5 mm. Chyba při vyhodnocování může být ovlivněna touto záměnou. Kroupy vznikají výhradně z bouřkových oblaků, kde mezi příznivé podmínky vzniku patří velká vertikální mohutnost oblaku a velká vertikální rychlost větru.
Před takovýmito konvektivními bouřemi vydáváme v Meteopressu varování. Varování na bouřky zahrnuje varování před silnými nárazy větru, přívalovým deštěm a kroupami. Podívejme se, jak vypadala varování vydaná například v rámci bouřkové situace trvající z 8.7.2021 do 9.7.2021.
Jak získat informace o výskytu krup?
Aktuálně používáme tři různé přístupy, které se spojí ve výsledný produkt. Mezi tyto postupy patří extrahování dat ze synopových stanic, algoritmus získávající informace z příspěvků na sociálních sítích a radarová data.
SYNOP
Nejjednodušší způsob, jak získat informace o výskytu krup, je extrahovat data ze synopových stanic. Na synopových stanicích se zaznamenává aktuální počasí a jeho změna. Výhodou je, že situaci zaznamenává odborně proškolený personál, takže se můžeme s velkou přesností spolehnout na zaznamenané informace. Nevýhodou je omezený počet stanic s pozorovatelem, které dokážou zachytit kroupy pouze lokálně. Další nevýhodou je zaznamenávání stavu počasí pouze v některých stanovených časech. Pozorovatel nemusí zachytit kroupy padající v krátkém časovém úseku. Během výše vybrané situace padaly kroupy dle synopových stanicích na následujících červeně znázorněných místech:
Sociální sítě
S dalším způsobem přišel můj kolega Matej Choma. V současné době lidé rádi sdílí spoustu věcí na sociální sítě, včetně fotografií a informací, kde padaly kroupy. Na základě příspěvků na sociálních sítích algoritmus vyhodnotí kde, kdy a s jakou pravděpodobností padaly kroupy. Výhodou je, že pozorovatelé zaznamenávají bouřky neustále téměř ve všech koutech republiky. Bohužel může lehce dojít k záměně krup s krupkami. Během výše vybrané situace padaly dle našeho algoritmu kroupy na následujících místech:
Radar
Díky synopům a sociálním sítím známe místa, kde s vysokou pravděpodobností v nějaké bouřkové situaci padaly kroupy. Pro rozšíření informace z jednotlivých bodů na plošné území využíváme radarové snímky. Více o radarech, například jak takové radary fungují, se můžete dočíst v následující sérii článků:
Radarové snímky ze zkoumané bouřkové situace skládáme takovým způsobem, že zůstává zobrazena v každém bodě pouze maximální naměřená odrazivost. Vzhledem k časovému intervalu mezi snímky používáme pro získání detailnějších snímků interpolace. Obecně se udává, že oblasti s odrazivostí kolem 60 dBZ mají vysokou pravděpodobnost výskytu krup. Radarový produkt zkoumané situace může vypadat následovně:
Závěrečné vyhodnocení
Spojením výše zmíněných metod lze označit oblast, kde s vysokou pravděpodobností padaly kroupy. Tuto oblast pak můžeme porovnat s vydanými varováními a vypočítat jednoduché statistické zhodnocení dané situace.
V obrázku jsou označena červeně místa, kde bylo vydáno varování a nepadaly kroupy, zeleně jsou označena místa, kde bylo vydáno varování a pravděpodobně padaly kroupy a růžově jsou označena místa, kde nebylo vydáno varování a pravděpodobně padaly kroupy. Pod mapkou se nachází tabulka se statistickými veličinami, o kterých se můžete dozvědět více například zde.
V současné době stále probíhá výzkum zpětného vyhodnocování varování před kroupami. Zda a jak dobře odpovídá vyhodnocení realitě se teprve ukáže.
