EET aneb Jak se řeší problém dalším problémem

Už nás to brzy čeká. Geniální a spásná elektronická evidence tržeb. Od 1. prosince 2016 začne platit pro hotely a restaurace. Od 1. března 2017 potom pro maloobchody a velkoobchody a od roku 2018 (na další dvě etapy) pro zbytek. K čemu je to vlastně dobré? Pomůže to něčemu?


Termín zavedení se několikrát posouval. Ať už to bylo kvůli průtahům ve sněmovně, kvůli tomu, že se zákon několikrát měnil, nebo kvůli technické stránce věci, stále nebylo dlouhou dobu jasné, kdy se má systém spustit. Komické na tom celém ale ani není tak odkládání jako spíš podstata věci. Proč pan Babiš přišel zrovna s něčím takovým? Inspirací mu, dle jeho slov, bylo Chorvatsko. Země, kde podle něj už několik let EET bez problémů funguje. Ale je to skutečně tak?

Od zavedení EET v Chorvatsku se výběr daní nijak razantně nezvýšil (viz výkaz Ministerstva financí Chorvatska). Je vlastně stejný, přestože chorvatská vláda zvýšila v roce 2012 DPH z 23 % na 25 %. Nezaměstnanost vzrostla v letech 2012–2015 z 15 % na 17 % a zhruba 40 tisíc živnostníků skončilo. Není vidět ani jeden pozitivní přínos.

A když se nad tím zamyslíte, tak to vlastně ani moc nedává smysl. O co panu Babišovi jde? O poctivější výběr daní? Dobře, to je krásná myšlenka. Ale co zabrání člověku nevytisknout účtenku a vzít si peníze na ruku? Pokud někdo bude chtít podvádět, tak ho EET nezastaví. Navíc je hodně paradoxní fakt, že se evidence vztahuje i na platby kartou. A to i pokud je platba realizována přes prostředníka (PayPal apod.). To znamená, že tyto platby, ačkoli jsou rovnou evidovány na účtu, se ještě jednou musí evidovat pomocí EET. Což se bohužel týká drtivé většiny e-shopů u nás. Pro větší e-shopy to asi až takový problém nebude, ačkoli budou muset zainvestovat do (dost možná drahého) rozšíření systému. Menší e-shopy ale pravděpodobně možnost platby kartou odstraní a pro některé to může být přímo likvidační. No není ta budoucnost skvělá?

Co si ale už pan Babiš neuvědomuje, je to, že nejvíce daňových podvodů se neděje u drobných podnikatelů a živnostníků. To koneckonců dokázal i průběh v Chorvatsku. Výběr daní se nijak nezvýšil. Velké podvody v řádu milionů se prostě a jednoduše dějí ve velkých firmách. A tam nepomůže ani EET.

A nejde jen o daně, nýbrž o zneužívání dotací, pochybné státní zakázky atd. Proč řešit jeden problém dalším problémem? Proč stále jen přidávat další a další komplikace podnikatelům v podobě EET nebo např. kontrolních hlášení (což není nic jiného, než daňové přiznání každý měsíc)? Proč omezovat lidi tím, že musí investovat do drahé elektronické podkladny a internetového připojení? A můžeme opravdu věřit Ministerstvu v tom, že systém bude fungova tak spolehlivě, jak tvrdí? Půjde o miliony požadavků denně, což není legrace. Chce to stabilní systém a velký výkon. To, jak stát zvládá podobné projekty, jsme viděli už u Registru vozidel. A tam bylo požadavků řádově mnohem méně.

Mě osobně se elektronická evidence týkat nebude, platby za faktury přijímám převodem na účet. Proč to tedy ale řeším? Z principu. Začít u nás s podnikáním je poměrně složité. Dokazuje to i naše umístění na tomto seznamu (položka „Starting a Business“). Nechci jen kritizovat nápady pana Babiše, proto navrhnu alternativu. Proč se naopak nesnažit podnikání zjednodušit? Proč neomezit zbytečnou administrativu? A proč navíc v první řadě nevyřešit problémy státního rozpočtu? Stát chce během tohoto roku (2016) nabrat 13 000 nových zaměstnanců. To je přeci vzhledem k momentální situaci naprostá šílenost.

Ať už je to omezování výdajů, snížení počtu státních zaměstnanců, rušení zbytečných úřadů a paradoxně i snížení daní (vzhledem k tomu, že pak více lidí podniká a odvede se více peněz), to všechno rozpočtu pomáhá. Z nějakého důvodu nemám v tomto ohledu v naši vládu důvěru. Pan Babiš se chvástá tím, že snížil schodek státního rozpočtu. No ano, schodek je nižší, jenže tam pořád je. Neměla by snad vláda vést vyrovnaný rozpočet? A neměla by to být samozřejmost? Např. ve Švýcarsku je toto dáno ústavou. Bylo by moc hezké, kdyby si vláda nejprve zametla před vlastním prahem a až potom hledala peníze jinde.