A co dál a co dál, kdo tě do vlády vzal?

Před devíti lety jsem naposledy volil ODS, předevčírem jsem naposledy volil Svobodné. A co tam máte dál?

ODS zbankrotovala na tom, že neměla žaludek na to, aby vzdorovala Evropské komisi a Zeleným, tak pro jistotu vyklidila pole oběma a ještě jim aktivně pomáhala prosadit jejich škodlivé nesmysly. Svobodní zbankrotovali na tom, že jsou parta nadšenců bez pevného ukotvení a bez ochoty k analytickému myšlení, a tak když se do strany dostali věrozvěsti hlásající, že mají snadný recept na sněmovnu, skočilo jim na to kritické množství členů a to byl začátek konce. Ještě horší ale bylo, že lidé na vlivných místech začali naslouchat naprostým nesmyslům a namísto střízlivé analýzy dočista zešíleli. Situaci ještě přitížila kontraproduktivní vnitřní struktura a absolutní nenávist k myšlence její reformy.

A jaké je tedy poučení z cest?

Vidím dvě cesty, kudy se ubírat dál.

1) Libertariánská strana s ochrannými mechanismy

Prostě takoví Svobodní 2.0. Program by se třeba mohl osekat na obecnější teze, přidalo by se do něj explicitní přihlášení k dalším liberálním myšlenkám — jako jsou manželství a adopce pro homosexuály, legalizace drog, otevřené hranice, jasné odmítnutí Donalda Trumpa a Vladimira Putina a jejich politiky atd.

Chtělo by to ale pojistky, aby se tato strana nevzhrla ještě dříve, než vstoupí do Sněmovny, jako se to stalo Svobodným. Nad tím by se chtělo důkladněji zamyslet, zatím mě napadají tyto zlepšováky:

1. Výbor zakladatelů — prošlo to do stanov Re’alistům, smyslem tohoto tělesa by bylo vetovat nesmysly nové generace členů
2. Malý počet členů, který si strana sama vybírá — příznivce, kteří sestavují kandidátky, je asi dobré zachovat, ale strana samotná musí mít málo členů, jinak se zvrhne
3. Zákaz komunální politiky — v komunální politice liberální stranu nic dobrého nečeká
4. Předseda nesmí řídit celou stranu a jednání prakticky všech orgánů, předseda má dělat vnější politickou činnost

Určitě bychom našli další, nehodláme novou stranu založit přes noc.

2) Panliberální strana

Je to starý nápad Viktora Paggia a nově jsem tento nápad zaslechl od liberálů v Anglii — sestavme stranu pro všechny liberály, levicové i pravicové. Bude to samozřejmě kompromisní strana s kompromisním programem, a s tím do toho musíme jít.

Pravicoví liberálové ustoupí s daněmi a přerozdělováním — mohou navrhovat systém zefektivnit, ale ne snižovat míru přerozdělování
Levicoví liberálové ustoupí s regulacemi — za to, že se jim nechají vysoké daně, musí ustoupit v tom, že panliberální strana bude hodně deregulovat
Euroskeptici ustoupí s členstvím v EU — nebudou smět v rámci strany agitovat za vystoupení z EU
Eurooptimisté ustoupí s eurem — nebudou smět v rámci strany agitovat za přijetí eura

A na občanských svobodách se shodneme. Nemohlo by to fungovat?

Eurovolby za rok a půl jsou zabité. Je ale nejvyšší čas začít se připravovat na příští volby do Sněmovny. Já jsem se tedy poučil, že politika a zejména kandidování na veřejnou funkci není nic pro mě, ale lidem, co na tom mají nervy a žaludek, jsem ochotný pomoci, jak budu umět.

PS: Mám vydat knihu o Svobodných?