4 postřehy z Google for Startups Academy
Na podzim jsme měli s kolegou Martinem Zattovičem možnost vést design workshopy v rámci programu Google for Startups Academy. Po několika ryze korporátních projektech jsme si řekli, že by to mohla být zajímavá zkušenost. Byla. V dobrém i zlém. Potkali jsme spoustu super projektů (znáte to, ten typ projektu u kterého si řeknete „Kéž bych s tím přišel já“) a hlavně spoustu lidí, kteří zjevně věděli co dělají, byli ochotni se učit a bylo na nich vidět, že nějaký ten fuckup už mají za sebou a že z něj vyšli zkušenější a silnější.
A taky jsme po tomhle nahlédnutí do naší startupové scény narazili na pár věcí, které mohou způsobit dost smutnění. Takže pokud právě rozjíždíte vlastní projekt, těmhle 4 zádrhelům je dobré se vyhnout.
#1 „Největší výzva, kterou před sebou teď máme je marketing.“
Vždycky když jsme tohle slyšeli, nebyl to marketing. Zní to super, poslední co mi chybí k úspěchu je pořádný marketing, být dostatečně vidět, ideální by byla nějaká telka a pak už to půjde přes noc. Realita je, že spoustu projektů v téhle fázi by pořádná “telka” mohla přes noc položit. Jednak nemají dostatečně otestovaný business model, jednak ještě nestihli své teritorium natolik prozkoumat a svůj produkt natolik ukotvit, aby mohly vytvořit efektivní sdělení kampaně. Takže jak? Nejdřív si vyladit co prodávám a teprve potom řešit jak to budu prodávat. A pak podobně jako jako u spousty věcí — po menších krocích.
#2 „Soustředili jsme se na koncové zákazníky, ale teď jdeme po firmách, protože mají víc peněz.“
Za nás nepochybně preferovanější varianta je nejdřív zjišťovat a snažit se lépe pochopit problém, který svému zákazníkovi chci vyřešit. Tím si chtě nechtě udělám trochu pořádek v tom kdo přesně že ten problém a potřebu má. Teprve potom zjišťuji, jestli mi to funguje v číslech, příjemný bonus je, že jsem schopen lépe říci za co přesně bude člověk schopen zaplatit, respektive co je přesně ta hodnota, kterou mu moje služba nebo produkt přináší. A i když nakonec ten problém, který řeší můj projekt, mají firmy a své řešení prodávám firmám, kupovat ho na konci dne bude konkrétní člověk v dané firmě. A s ním se chci pobavit.
#3 „UX to děláme, teď jsme testovali různé barvy buttonů a změnili layout dvou stránek.“
V raných fázích projektu je ladění uživatelského rozhraní až na chvostu priorit. Teda pokud v analytice nevidíte nějakou vyloženou bariéru. Navíc je fakt, že když zamakám na produktu a projdu několika iteracemi design procesu, i ten návrh uživatelského rozhraní a jeho ladění se mi bude dělat lépe a snadněji. Jednoduše proto, že už lépe vím pro koho ho dělám a jaké má ten uživatel potřeby.
#4 „Uživatelský výzkum jsme dělali, postli jsme dotazník na Facebook.“
Vlastně celá filosofie, kterou razíme spočívá v tom, že uživatelský výzkum není raketová věda a u startupu ho dává smysl z velké části dělat interně. Určitě ale není fajn se spokojit s dotazníkem na Facebooku. Krom jasného rizika zkreslení výsledků tím, kam dotazník postuji se přidává i fakt, že dotazníkové řízení je z výzkumných metod rozhodně ta složitější. A jednoduše se mi tak může stát, že nějaká data nasbírám, na první pohled budou vypadat OK i když reálně budou zavádějící a já na jejich základě budu dělat rozhodnutí. Na začátku nám dává smysl se soustředit spíše na “Proč? (kvalita)” než na “Kolik? (kvantita)”. A hloubkový rozhovor je metoda, kterou může obstojně zvládnout s určitou mírou tréninku každý.
Nejdůležitější ponaučení pro nás? První srážka s designovým procesem bolí. Mám svůj super projekt, svoje vymazlený dítě a někdo mi tu říká, že vlastně neznám svoje zákazníky dost dobře a že když je poznám, tak taky můžu půlku mýho projektu předělat. V lepším případě.
To se prostě neposlouchá dobře. Ale taky nemá cenu chodit kolem horké kaše. A věřte, že ve střednědobém horizontu se setsakra vyplatí si designovým procesu projít jednou, dvakrát,…. Není to nic, co by jste nezvládli s nějakou drobnou praxí interně, nic co by muselo zruinovat váš rozpočet. A naopak to může hodně přinést. Nadělte svému startupu k těmhle Vánocům dárek a zkuste se pobavit s pěti zákazníky, stávajícími nebo potenciálními. Je vysoká pravděpodobnost, že potom budete mít chuť řadu věcí vylepšit a změnit a hlavně budete vědět proč.
