Korporát vs. menší firma nebo start-up. Zeptali jsme se na zkušenosti našeho vývojáře
Jaroslav Řehořka dříve pracoval v menší firmě, ve které se zabýval vývojem webů a mobilních aplikací. Nyní vyvíjí software pro naše elektronové mikroskopy. Jaké vidí rozdíly mezi fungováním velké mezinárodní korporace a menší firmy? Jaké jsou výhody a nevýhody? A komu by práci v Thermo Fisher Scientific doporučil? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.
V Brně pracuje více než 200 SW vývojářů. Jak se ti v tak velkém týmu pracuje?
Je pravda, že počet vývojářů je u nás opravdu velký. Na druhou stranu je každý vývojář součástí menšího týmu, který se zaměřuje na jednu konkrétní oblast nebo produkt. Člověk tak ani nevnímá, že kolem něj pracuje dalších 200 lidí. Ve výsledku se to od fungování menší firmy nebo start-upu tolik neliší.
Přišel si z výrazně menší firmy, kterou bychom mohli z části nazvat start-upem. Jaké největší rozdíly vidíš mezi tvojí předchozí a současnou prací?
Největší rozdíl vnímám v projektech a v jejich rozsahu. Dříve jsem pracoval na menších projektech, vyvíjeli jsme mobilní aplikace nebo weby. Vývoj softwaru pro elektronové mikroskopy je mnohem komplexnější. Náš tým (pozn: AutoTEM tým) má k dispozici i vlastní mikroskop, což je skvělé, protože si člověk sáhne na skutečný hardware a může si svůj kód rovnou otestovat v praxi.
Dále se to samozřejmě liší ve způsobu vývoje a taktéž v zákaznících, pro které mikroskopy vyvíjíme. Thermo Fisher dodává mikroskopy největším technologickým firmám z polovodičového průmyslu. Programátoři z naší firmy přitom pouze nesedí v kancelářích nebo v laboratořích, ale pokud je potřeba, za těmito klienty sami jezdí.
Náš tým má okolo 20 členů a někteří z nich jsou opravdu seniorní vývojáři. To také oceňuji, protože pokud už ani internet neporadí, tak se můžu zeptat zkušenějšího kolegy.
Často slýcháváme, že vývojář v “korporátu” nemá možnost cokoli změnit a pouze dostává úkoly. Na to je navázané velké množství byrokracie. Jaký je tvůj názor?
Samozřejmě řada věcí vychází ze zadání od zákazníků, tyto úkoly je tedy potřeba udělat. Způsob řešení je však na nás. Vývojář tu má poměrně velký prostor, může svoji práci kdykoli konzultovat a přicházet s novými způsoby řešení. Máme k tomuto účelu každý týden vývojářské schůzky, na kterých může kdokoli vystoupit se svým nápadem. Člověk tak získá cennou zpětnou vazbu od širšího týmu, což ho může přivést k lepšímu výsledku.
Další poznámka se váže k technologiím — korporáty prý používají zastaralé technologie. Souhlasíš?
Je pravda, že pokud vyjde poslední verze nějaké knihovny, tak na ni okamžitě nepřecházíme. Je ale důležité si uvědomit, že naše projekty jsou rozsáhlé. Nicméně řekl bych, že ve většině případů používáme buď nejnovější nebo předposlední verze daných technologií. Například C# používáme v poslední verzi, .NET používáme v předposlední verzi, využíváme i moderní vývojové nástroje — Gitlab, Jiru, Jenkins a další.
Moje další otázka souvisí s tím, co už si zmínil, a sice možnost se učit od starších kolegů. Jak se u nás člověk může učit nové věci? A jaké jsou možnosti kariérního růstu?
Musím se přiznat, že jsem toho o elektronových mikroskopech před příchodem do Thermo Fisheru moc nevěděl. Takže se učím každý den. Firma mi v tomhle hodně pomáhá, můžete se přihlásit na jakýkoli jazykový kurz nebo školení, včetně programovacích kurzů.
Kariérní růst se mi špatně hodnotí, protože zatím pracuji v Thermo Fisheru jen zhruba tři čtvrtě roku. Nicméně vidím výhodu v tom, že nad sebou máte poměrně jasně danou strukturu, po které můžete stoupat. Díky tomu máte perspektivu na dlouhou dobu dopředu. Skvělé je také to, že přímo v Brně máme vysoko postavený SW management a “nebrzdí” vás zahraniční manažeři.
Už jsi řekl, že ses v předchozím zaměstnání zabýval vývojem mobilních a webových aplikací. Teď vyvíjíš software pro špičkové vědecké přístroje. Připadá mi to jako hodně odlišná disciplína. Pro jaký typ vývojářů je vlastně práce v Thermo Fisheru to pravé? Komu bys tuhle práci doporučil?
Já osobně bych to doporučil komukoliv, kdo se rád naučí něco nového, bez ohledu na to, v jakém jazyku pracuje. Každý si najde to svoje, protože množství softwaru okolo mikroskopů je opravdu velké. Vývoj probíhá od C++ a C# přes Python až po webové technologie.
Pro mě osobně bylo velký lákadlem i spojení s hardwarem. Už nepracuji jenom v abstraktním světě. To, co naprogramuji, má reálný a hmatatelný dosah.
