Oddělení výzkumu a vývoje se rozrůstá. V Brně se budou vyvíjet hmotnostní spektrometry
Brno, Thermo Fisher Scientific a elektronové mikroskopy. Toto spojení je dobře známé a překvapí málokoho. Naše technologické centrum má klíčový podíl na tom, že se v moravské metropoli vyrobí zhruba třetina všech elektronových mikroskopů na světě. Nově se však jeho záběr rozroste o další přístroje. Budou se zde vyvíjet hmotnostní spektrometry.
O jakou technologii se jedná? Hmotnostní spektrometrie je pokročilá metoda analytické chemie, která poskytuje informace o chemickém složení vzorku i struktuře molekul. Velká výhoda spočívá v její mimořádné citlivosti, rychlosti a schopnosti určit chemické složení i z velmi malého množství vzorku, přičemž nehraje roli, zda se jedná o pevné skupenství, plyn nebo kapalinu. „Hmotnostní spektrometry mají široké využití například při diagnostice chorob, při analýze léků, pomáhají nalézat cizí látky v řekách nebo ve vzduchu. Většina z nás se s nimi setkala na letištích, používají je pracovníci bezpečnostní kontroly pro detekci drog nebo výbušných látek. Najdeme je dokonce i ve vesmírném výzkumu,“ vysvětluje Petr Horák, který bude nově vzniklé oddělení řídit z pozice R&D ředitele.
Fungování hmotnostního spektrometru je v principu velice podobné technologiím, které do nynějška v Brně vznikaly. Po ionizaci vzorku jsou nabité částice urychleny v elektrickém poli, separovány např. magnetickým polem a na závěr detekovány na základě poměru molekulové hmotnosti a náboje. Vše se samozřejmě odehrává ve vakuu. Při použití kolizního plynu se molekula rozbije definovaným způsobem a fragmenty, na které se rozpadne, jsou charakteristické pro každý jednotlivý prvek. Pokud víme, že se například dopamin nebo heroin vždy rozpadne konkrétním způsobem, a pokud máme dostatečně obsáhlou knihovnu těchto „otisků“, můžeme určit složení zkoumaného vzorku a říct, ze kterých prvků je složen.
Proč se vývoj hmotnostních spektrometrů přesunul právě do Brna? „Máme roky zkušeností s vývojem elektronových mikroskopů, od roku 2018 vyvíjíme i spektrometry pro objemovou a povrchovou analýzu. Díky tomu můžeme nabídnout mix znalostí a dovedností, které jsou pro takto pokročilý vývoj potřeba,“ říká Petr Horák. Svoji roli sehrál také charakter moravské metropole. „Existuje tu zázemí několika univerzit a řada firem, které hmotnostní spektrometry používají k vývoji či v běžném výrobním provozu. Ačkoli v současné době hledáme spíše seniornější kandidáty, věřím, že postupem času budeme do týmu zařazovat i nadějné juniory, ze kterých se budeme snažit vychovat odborníky v daných oblastech. Koneckonců právě rozvoj lidí je věc, která se nám v Brně vždy dařila, a díky které je v současnosti naše pobočka tak úspěšná,“ dodává Horák.
Jaké konkrétní pozice s sebou hmotnostní spektrometry přinášejí? Celkově jde o 25 pracovních míst, primárně elektroniky (analog), mechanické konstruktéry, SW vývojáře, ale také aplikační specialisty — vědce.
