ARCHITEKTURA KNIHOVEN

knihovna jako příjemné místo — Varšavská univerzitní knihovna

Andrej Kafka

Hlavní vchod (foto: Wikipedie)

Současný vývoj naší společnosti, reprezentovaný například masivním nárůstem využívání digitálních technologií, vyvíjí tlak na knihovny, aby více uvažovaly o aktivitách, které přímo nesouvisejí s knižním fondem. Trendy, jakými jsou třeba on-line výpůjčky, přímo vybízí k tomu, aby knihovny své, méně využívané, prostory využily pro setkávání lidí nebo tento prostor nabízely jednotlivcům k jejich individuálnímu rozvoji. Smyslem je i nadále poskytovat takové služby, o které má veřejnost zájem a které občanům ukáží, že knihovna je místo, které jim i v digitální éře může mnoho nabídnout, že knihovna je příjemné místo, kam budou rádi chodit nejen pro knihy. A těmto novým způsobům využití knihoven musí vyjít vstříc i jejich architektonické pojetí. Pozoruhodným způsobem k moderní architektuře knihoven přispěla Varšavská univerzitní knihovna.

Varšavská univerzitní knihovna (Biblioteka Uniwersytecka w Warszawie) dostala předchozí budovu na začátku dvacátého století a po sto letech rozšiřování knižních fondů již akutně potřebovala větší prostor, který by navíc byl schopen reflektovat současné technické a technologické požadavky. Polská republika tuto nutnou potřebu vyřešila tak, že na univerzitu převedla budovu Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, která po pádu komunistického režimu připadla státu. A tady právě začíná zajímavý příběh této moderní knihovny. Přidělená budova totiž vlastně také nevyhovovala — vestavět do budovy, která byla postavena za zcela jiným účelem, technologii automatického vracení knih a zabezpečit veškerá protipožární opatření nutná k ochraně osob a majetku, by bylo takřka nemožné. A tak se vedení univerzity rozhodlo ke smělému kroku — pronajmout tuto nově získanou budovu Varšavské burze cenných papírů (tehdy, na začátku devadesátých let nově založené) a z výnosu z pronájmu postavit budovu zcela novou.

Vstupní hala (foto: Wikipedie)

Soutěž na novou budovu vyhráli architekti Marek Budzyński a Zbigniew Badowski a po čtyřech letech výstavby byla v roce 1999 nová, čtyřpodlažní budova otevřena k užívání. A protože i přes moderní přístup nabízející aktivity nevyužívající knižní fond, knihovna stále zůstává především knihovnou — má s více než třemi miliony dokumentů jednu ze tří největších sbírek vědeckých a odborných publikací v Polsku, začnu s popisem knihovní části. Na fasádě před vstupem do budovy návštěvníka uvítá text v sanskrtu, hebrejštině, arabštině, řečtině, staré ruštině, historické polštině, notový záznam a matematický vzorec, které mají připomínat vztah přítomnosti s minulostí. Přízemí je určeno především pro skladování fondu, takže jeho část není návštěvníkům přístupná. V prvním patře je vlastní vstup do knihovny. Tento vstup s katalogy a registračním pultem je v rozmáchle navržené hale uzavřené střešním oknem, takže je místnost osvětlována i denním světlem. Jako výzdoba jsou zde sochy čtyř významných polských filozofů dvacátého století (Kazimierz Twardowski, Jan Lukasiewicz, Alfred Tarski, Stanislaw Lesniewski) umístěné na vysokých sloupech, které jsou určitou paralelou k výzdobě klasických římských knihoven. V dalších dvou patrech jsou kanceláře akademických pracovníků, studovna periodik a ve třetím patře je navíc uložen speciální fond obsahující vzácné tisky, hudebniny, grafické listy, mapy, rukopisy a podobně. Po celé knihovně je také různě rozmístěno 900 studijních míst, a to jak pro týmovou práci, tak místa pro individuální studium. Celkem má celá budova plochu 64 tisíc čtverečních metrů a je v ní ještě rezerva pro uložení dalších zhruba dvou milionů publikací.

To, co knihovnu dělá tak oblíbeným místem setkávání, není jen blízkost střediska vědy Copernicus a Fakulty filozofie, díky čemuž je atraktivní především pro studenty a zaměstnance školy, ale také fakt, že knihovna část přízemí a podzemí využila k vybudování komerčních prostor. Najdeme tam tedy například japonskou čajovnu, několik kaváren, restauraci s vinotékou, knihkupectví, poštu a v podzemí zábavní centrum s bowlingem. V části nazvané “komerční půlměsíc” si je možno také pronajmout kanceláře. Toto propojení nejen že z knihovny dělá atraktivnější místo pro občany, ale zároveň pomáhá financovat její provoz.

Střešní zahrada (foto: Wikipedie)

Nejzajímavější na Varšavské univerzitní knihovně je však její střecha. Nachází se na ní totiž jedna z největších střešních zahrad v Evropě. Zahradu navrhla architektka Irena Bajerska a její rozloha se blíží jednomu hektaru, přičemž vlastní zeleň je z toho více než polovina. Zahrada je výsadbou rozdělena na čtyři části podle převládající barvy vegetace (zlatá, stříbrná, karmínová a zelená zahrada) a dojem z ní ještě zvětšuje kaskádový vodopád, který propojuje zarybněná jezírka na obou jejích úrovních. Tato střešní zahrada je úžasné místo k relaxaci a je z ní krásný rozhled po Varšavě — ale to není ten hlavní důvod, proč ji považuji za ten nejdůležitější prvek celé stavby. Tím hlavním důvodem je to, co střešní zahrada ve velkoměstě představuje — je symbolem trvale udržitelného rozvoje. Ukazuje, jak vrátit zeleň do měst. Zeleň, která snižuje prašnost, přirozeně ochlazuje zastavěné plochy a šetří tak energii za klimatizaci, prodlužuje životnost střešních izolací, je útočištěm pro hmyz a drobné ptactvo, kterého nám nebezpečně ubývá, mírní následky přívalových dešťů (to je pro velká města skutečný problém, protože zpravidla není dělená splašková a dešťová kanalizace a při přívalovém dešti jdou splašky mimo čističky přímo do řek) a mnohé další, které sice tato konkrétní zahrada neřeší, ale jednoznačně k nim může inspirovat.

Vodní kaskáda (foto: Wikipedie)

Zde, v rámci objektivity, musím zmínit, že i tento projekt má své nedokonalosti. Jako hlavní nedostatek vidím především fakt, že na střechu není udělán výtah. Ze strany přilehlého parku to, řekněme, lze pochopit, ale že bezbariérový vstup není z vnitřku knihovny, to vidím jako velký handicap. Nejen, že to komplikuje údržbu, protože veškerý potřebný materiál a vznikající bioodpad je potřeba pracně nosit několik pater po schodišti, ale především to tento mimořádný projekt dělá takřka nedostupný pro tělesně postižené. Omluvou by snad mohlo být, že před těmi zhruba dvaceti lety, kdy se návrh budovy začal připravovat, k tomuto aspektu ještě nebylo tolik přihlíženo, ale takto průkopnický projekt na toto měl myslet.

Střešní zahrada (foto: Wikipedie)

Nicméně i tak Varšavská univerzitní knihovna naplňuje atribut, který by — podle mého názoru — měla moderní knihovna mít. Knihovna jako instituce, která nemusí, nemůže a nesmí hledět na čistý poměr nákladů a zisku, jako to dělají instituce postavené na komerčním základu, by měla své okolí vychovávat nejen svým knižním fondem, ale i budovou jako takovou a jejím provozem. Snažit se ukazovat používání ekologických materiálů a technologií v praxi, i kdyby to měly být jen papírové kelímky na kávu místo levnějších plastových, pokud nelze udělat více. A když to někdo udělá způsobem, že tím zároveň z knihovny udělá příjemné místo, kam lidé rádi chodí ať již setkávat se s ostatními nebo i jen tak sami od sebe, pak si jen těžko lze přát víc. A Varšavské univerzitní knihovně se to povedlo tak dobře, že do ní nechodí jen lidé z okolí, ale dostala se i do turistických průvodců a stala se i lákadlem pro turisty, neboť i jim nabízí své příjemné prostředí, odříznuté zelení od hluku a smogu velkoměsta. Varšava je zkrátka město, kam se do knihovny chodí, protože je to v ní — a na ní — fajn.

Použité zdroje:

  1. Biblioteka Uniwersytecka w Warszawie. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2017 [cit. 2017–11–19]. Dostupné z: https://pl.wikipedia.org/wiki/Biblioteka_Uniwersytecka_w_Warszawie
  2. SKOLKOVÁ, Linda a MACHÁČKOVÁ, Tereza. Varšavská univerzitní knihovna českýma očima. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 5 [cit. 2017–11–29]. urn:nbn:cz:ik-12068. ISSN 1212–5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12068
  3. DANĚK, Viktor. Střešní zahrady jsou budoucností měst, tvrdí ve Varšavě a zvou na střechu zdejší univerzitní knihovny. Radiožurnál [online]. 3. 17. 2017 [cit. 2017–11–19]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/stresni-zahrady-jsou-budoucnosti-mest-tvrdi-ve-varsave-a-zvou-na-strechu-zdejsi-univerzitni-knihovny--1758702
  4. Knihovna Varšavské univerzity. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2017 [cit. 2017–11–19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Var%C5%A1avsk%C3%A9_univerzity
One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.