O jednu kartu méně: občanka v telefonu do konce roku

Vedneměsíčník
Vedneměsíčník
Published in
3 min readMay 17

--

Už vás nebaví pořád se tahat s plnou peněženkou? Chtěli byste mít všechny své doklady a karty na jednom místě? V takovém případě je tu dobrá zpráva: už do konce letošního roku bychom mohli mít v telefonech nejen věrnostní a platební karty, ale také naše občanky.

Taková možnost by byla nejen pohodlnější, ale také praktičtější: fyzickou občanku bychom mohli nechat doma a prokazovat se pouze telefonem — při jeho ztrátě bychom jen nainstalovali aplikaci do nového telefonu a nemuseli trávit čas na úřadech.

Tím by se také ušetřily státní peníze, což je bez pochyby vítané. Navíc, zneužití osobních údajů by bylo obtížnější — aplikace se odemyká kódem nebo biometricky, fyzický průkaz takové zabezpečení nemá. Můžeme tedy konečně dát kartám sbohem?

Zatím ne. Digitální varianta nijak nenahradí tu fyzickou; do tzv. eDokladovky, plánované aplikace na doklady, si občané nahrají právě fyzické občanské průkazy. Aplikace pochází od Státní tiskárny cenin, která v současnosti vyrábí doklady a bankovky pro český stát, a v budoucnu by měla ukládat i jiné dokumenty, např. řidičské průkazy či karty pojišťovny.

Aplikace eDokladovka je součástí širší digitalizace Česka, kterou si dala za úkol vláda Petra Fialy. Pro její účely zřídil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš /Piráti/ Digitální a informační agenturu, nový úřad, který má celý proces digitalizace řídit. Ten však obecně probíhá pomalu a Bartošův úřad je další z řady mnoha státních aparátů, které již k tomuto účelu vznikly.

Digitalizace je něco, v čem český stát už dlouho pokulhává — přitom pro příklady dobře provedeného digitálního státu nemusíme chodit daleko. Estonsko přeneslo takřka všechny státní služby do digitálního prostoru, přes zašifrovaný portál přístupný pomocí občanského průkazu. Touto cestou mohou Estonci volit, podávat daňová přiznání či si vyřídit řidičské průkazy. Jejich systém e-governmentu se ubránil častým hackerským útokům a ušetřil jak státu, tak občanům čas i peníze.

Ukrajina pak podobné řešení využila ve svůj prospěch, kdy zprostředkovala státní služby všem občanům i v průběhu ozbrojeného konfliktu. Do jedné mobilní aplikace zahrnuly ukrajinské úřady občanské a řidičské průkazy, cestovní pasy, splácení daní i vyřizování úředních úkonů. Mají tak navíc rychlý komunikační kanál k velké části svých občanů. I ukrajinské řešení je příkladem toho, že úsilí digitalizovat státní aparát má smysl.

Celý návrh digitálních průkazů se řídí směrnicí Evropské unie, která členským státům ukládá vytvořit tzv. digitální peněženku pro své občany do roku 2024. Elektronický občanský průkaz, společně s dalšími dokumenty v budoucnu, bude platit ve všech 27 státech EU. Návrh však není bez kritiky, která směřuje zejména na zabezpečení celého systému. Osobní údaje jsou zabezpečeny podle normy, která se již osvědčila např. pro řidičské průkazy v Německu či ve Spojených státech — žádná forma zabezpečení však není neprolomitelná.

Debata o digitálních občanských průkazech ale také vznáší otázku: potřebujeme vůbec takové doklady? Například ve Spojených státech občanské průkazy nikdy nebyly zavedeny — mnohými lidmi byl samotný koncept považován za zbytečné a znepokojivé narušení soukromí občana. To ale vedlo k tomu, že se ve Spojených státech využívají k prokazování identity údaje, které často nejsou nijak zabezpečeny před zneužitím, což značně ulehčuje krádež totožnosti.

I přes svůj zlý odkaz z dob socialismu a protektorátu však občanské průkazy neomezily naše soukromí či naše svobody. Jako cestovní dokument jsou platné v 35 zemích Evropy, zjednodušují naši komunikaci s úřady, slouží jako dostupná a důvěryhodná pojistka proti krádeži identity. I proto se zdá, že v našich kapsách zůstanou i nadále, i když v jiné podobě.

text Jakub Justin, foto Státní tiskárna cenin

--

--