#1: Z obyčejné účtenky se konečně stala pořádná hra. V téhle sice nemůžete vyhrát milion ani auto, můžete ale získat lepší vhled do svého nákupního chování. Susie Lu si pořídila termotiskárnu a místo nudného soupisu položek vytvořila prototyp vizualizace nákupu, který může sloužit k vyhodnocení košíku jak z hlediska typu potravin, tak z pohledu nákladů — a navíc ho dostanete u pokladny. Zbývá vymyslet, kam a jak se vytiskne FIK a BKP. Tohle chci!

#2:Data Visualization Society spustila letošní Data Visualization Community Survey. Pokud vás vizualizace zajímá, vytváříte ji (byť třeba jen tužkou na papír) nebo pravidelně využíváte ve své…

Na vizualizaci je proces jejího vzniku mnohdy zajímavější, než její výsledek — minimálně pro profesionály z vizualizační branže, teoretiky a studenty vizualizace. Nástroje, které k vytváření vizualizací aktuálně máme, nám ovšem neumožňují sdílet tento kreativní proces se všemi jeho zákrutami a slepými uličkami. Tyto velmi cenné informace přitom mohou mimo jiné sloužit jako pádná argumentace pro — nebo naopak proti — volbě dané vizuální metafory.

Sdílení příběhu vzniku přináší výhody i interně: například v datové redakci, kdy se do procesu tvorby vizualizace mohou postupně zapojovat další tvůrci či evaluátoři bez nutnosti převyprávět celou dosavadní designovou anabázi. Sdílet proces jako příběh…

Zní to jako naprosto hloupá a primitivní otázka: graf nebo tabulka? Přesto narážím na důsledky jejího (ne)řešení až nepříjemně často: desítky nesmyslných grafů v diplomkách, jejichž místo by efektivněji zaplnila tabulka nebo prostá věta. Ta by často v nemnoha slovech shrnula stejná zjištění stokrát úderněji. Nutkání vkládat graf všude tam, kde se mluví o číslech, ale není společné jen diplomkám. Výroční zprávy, odborné články i periodika by si zasloužila autory, kteří si tuhle základní otázku položí dřív, než se pustí do publikace. Správné rozhodnutí je totiž prvním zásadním krokem na cestě ke smysluplné vizualizaci.

V prvním ze série praktických příspěvků…

Mimo občasných výkřiků do tmy nemá český knižní trh vizualizačním nadšencům mnoho co nabídnout. Nakladatelé manažerské literatury občasně a bez koncepce sáhnou po úspěšných zahraničních titulech a vydají například Efektivní analýzu a využití dat od bratrů Gemignaniových, původní texty se pak většinou věnují úzkým odborným tématům, jako kniha o historii ISOTYPE nazvaná Informační grafika od Lady Hanzelínové. Teď vychází publikace s tajemným názvem Nejen kruhy, která rozhodně není o spartakiádě a která má potenciál toto nepříjemné knižní vzduchoprázdno vyplnit.

Chce být především vstupním rozcestníkem pro rodící se oborovou diskuzi a neskrývá své vizuální kořeny: je dílem Richarda Jaroše a Pavly…

Trochu jako při sledování Drozova Automatonu, mechanického písaře, jenž inspiroval film Hugo a jeho velký objev, jsem se cítil při sledování fyzických grafů nedávno představených na webu výzkumné divize Microsoftu. Můj pocit je důkazem, že se výzkumníkům povedlo dosáhnout vstupního záměru — totiž „odlišit je [mechanické grafy] od těch zobrazovaných na monitoru, které začínají v našem informačně bohatém prostředí ztrácet na výjimečnosti“ a přitáhnout k nim tak opět pozornost. Sledujte fyzické grafy v oficiálním videu.

„How do we design familiar data visualisations to be beautiful, to make data accessible but at the same time a joy to view?“

Nejpoužívanějším a…

Vizualizace dat jako praktická činnost existuje již po staletí, teoretickému zkoumání ji však podrobujeme pouhá desetiletí a stále jsme nedospěli k jednotnému názoru, co je vizualizace vlastně zač. “Je vizualizace určena pro kvantitativní vhledy, nebo ji můžete použít i k navozování emocí? A v jakém bodě se vizualizace stává uměním?,” ptá se Nathan Yau. Takových otázek vyvstává poslední dobou mnoho a odpovědí je tolik, kolik je vědců snažících se expandující pole vizualizace dat komplexně zachytit. Faktem zůstává, že původně vědecká disciplína už dnes dávno neslouží jen vědcům a na překryvu vědy a umění vznikají vizualizace často více než podivné.

Dopady…

Tři nizozemští vývojáři bez výrazných zkušeností na poli vizualizace dat a infografiky, schovaní za názvem Digital Dreams, právě dokončují originální plošinovku pro PS Vita nazvanou METRICO. Herní svět tu tvoří grafy a infografiky, které jsou poháněny vlastními pravidly, skrze jejichž odhalování pronikáte příběhem. Jak vznikal koncept, které infografiky inspirovaly METRICO nejvíce a o čem to celé vlastně je — na to jsem měl možnost se zeptat Geerta Nellena, vedoucího designera a uměleckého ředitele Digital Dreams.

Ve hře je celkem šest světů, které se liší svým estetickým přístupem ke grafům. Co vlastně bylo inspirací pro jednotlivé světy? Jak jejich podoba vznikala…

O knize Visualize This! jste nejspíše slyšeli, i když se vizualizací dat zaobíráte třeba jen okrajově. Nathan Yau v polovině dubna vydal pokračování této po právu vyzdvihované vizualizační příručky a nazval ho Data Points. Spíše než další nálož praktických návodů ovšem očekávejte teoretický prequel pro naprosté začátečníky. Pokud jste v oblasti vizualizace nováčkem, rozhodně sáhněte po Data Points dříve, než se vrhnete na Visualize This!

Při čtení Data Points mě napadají dvě další publikace, které v nedávné době zacílily na začátečníky: Data Visualization: A Successful Design Process Andyho Kirka a The Functional Art novináře Alberta Caira.