Datové umění a jiné podivnosti

Vizualizace dat jako praktická činnost existuje již po staletí, teoretickému zkoumání ji však podrobujeme pouhá desetiletí a stále jsme nedospěli k jednotnému názoru, co je vizualizace vlastně zač. “Je vizualizace určena pro kvantitativní vhledy, nebo ji můžete použít i k navozování emocí? A v jakém bodě se vizualizace stává uměním?,” ptá se Nathan Yau. Takových otázek vyvstává poslední dobou mnoho a odpovědí je tolik, kolik je vědců snažících se expandující pole vizualizace dat komplexně zachytit. Faktem zůstává, že původně vědecká disciplína už dnes dávno neslouží jen vědcům a na překryvu vědy a umění vznikají vizualizace často více než podivné.

Colin Pinegar — Best Friends (2013)
Nathalie Miebachová — Twilight, Tides and Whales, Cape Cod (2006)
Johan Brucker-Cohen — !Alerting Infrastructure! (2003)

Sociální vizualizace / ego-centric insight

Nejméně netradičními formami vizualizace, jejichž cíle se liší od poskytování objektivního a analytického vhledu do dat pouze pokořením oné objektivity, jsou zástupci social infovis — ‘sociální’ vizualizace, vizualizující především data o sociálních interakcích, sítích a komunikaci. Cílem mnohých těchto aplikací není podat nezaujatý analytický vhled například do on-line diskuzní komunity, ale umožnit uživateli interpretovat vizualizovaná sociální data ze své vlastní pozice.

Abigail Reynolds — Mount Fear East London (2003)

Ambientní vizualizace / awareness insight

Mio I-zawa — Mechanical tumor (2008)
Helen Evans & Heiko Hansen — Nuage Vert (2008)

Datové umění / reflective insight

Iohanna Pani — Tableware (2009)
NeuroKnitting

Za hranicemi vizuálna

Ačkoliv skrze zrak proudí do našich kogitivních center nejvíce podnětů (některé zdroje uvádí, že jde až o 100 Mb za vteřinu) a mohlo by se tak zdát, že vizuální reprezentace dat je nejlogičtější cestou ze všech možných, můžeme se čas od času setkat i s experimenty reprezentujícími data nevizuálně.

Osobní blog o její historii, teorii, současnosti i praxi.