Fusions #2: 9 zásad, které urychlí váš progress ve sportu i v životě (část 2.)

V prvním díle jsme načali, jak významně je ve skutečnosti propojený svět duševní a fyzické aktivity, vyznávající velmi podobnou filosofii, a jak se zlepšení ve sportu ovlivňuje s pracovním výkonem. Je možné, aby vás sport naučil více než samotná kariéra? Co za tím stojí?

Zkušenosti je třeba rozdělit do několika kategorií. Pro tento článek jsou zásadní dvě a věnovat se budeme zejména jedné z nich.

První skupina je navázána na vědomost a její získání, udržení a aplikování. Souvisí s učením a novými zážitky, které později dokážeme aplikovat do různých situací našeho života. V této oblasti dominují pracovní situace a zkušenosti.

Druhou skupinu pak tvoří zážitky, které se promítají do našich dovedností, ať již čistě manuálních, tak duševních, jelikož nelze oddělovat fyzický a duševní trénink, jak si popíšeme později. Tyto zkušenosti nám umožní vytrvat déle, pokud jsme unavení, umožní nám zlepšit pracovní flow, nebo soustředění. Je potřeba je udržovat neustálým opakováním a cvičením.

Právě v této oblasti se nejvíce prolíná fyzická aktivita a vaše kariéra.

Pár takových zkušeností si představíme.

Připoutání k výsledku

Jednou z nejvíce toxických věcí pro pokrok je přílišná fixace na výsledek. Jak jsem zmínil v kapitole “Choose your struggle”, je potřeba hlavně začít. Cíl je něco v místě zvaném budoucnost, které sice musí existovat, pokud tvoříme něco materiálního, ale finální forma je vždy extrémně zkreslená oproti původním představám. Po splnění cíle navíc máme tendenci danou oblast opustit, jelikož v ní již není něco, co nás zajímá/chceme získat. Zkuste neřešit výsledek, připoutání k němu odvádí pozornost od toho hlavního.

Co děláme právě…

… teď.

Výsledek všeho, co se nám v budoucnu povede, či stane, ovlivňujeme tím, co děláme v jeden okamžik.

Cíl není postavit nový produkt, ale práce na jeho části každý den, od menších celků k těm větším. Je tak plněn každý den. A posouvá vás krok po kroku někam mnohem dále.

Metou není pouze maraton, ale jít běhat týden co týden. Soustředit se na každý trénink v tu danou chvíli, neřešit vidinu budoucnosti. To je síla, která nás posouvá.

Nic jiného nemusíte řešit.

Najdi svá slabá místa

Ať je to trénink nebo práce, uvědomte si své slabé stránky. Pracujte na nich víc, než na těch silných. Vždy to bylo něco, co mi ve výsledku dalo ten největší posun. Vaše slabé stránky nebudou nejspíš nikdy perfektní, ale to je zcela v pořádku.

Víte o nich.

Není umění vítězit v něčem, co nám jde snadno, ale v tom, co nám nejde vůbec, co jsme si museli vydřít.

Kouzelné je, že tím posouváme i limity svých silných faktorů.

Oddálení uspokojení

Pokud bych měl vybrat jednu věc, za kterou vidím většinu svého progressu v pracovním životě, i rovině fyzického výkonu, je to jedna jediná psychologická technika.

Delayed gratification.

Určitě znáte starý známý cookie test s malými dětmi, které buď mohou sníst sladkost, která je před ně umístěna okamžitě, nebo chvíli počkat a dostat druhou. Děti, které vydrží a nesáhnou po okamžité odměně, jsou v životě mnohem úspěšnější a spokojenější.

A to je vlastně celé.

Úzce se přibližujeme k “připoutání k výsledku” i “choose your struggle”. Možná to zní, že nikdy nemáme dosáhnout uspokojení, spíše ale jde o neusnutí na vavřínech, neříct si “mám splněno”. Pokud dosáhneme něčeho, co nám uspokojení přineslo, je nutné velmi rychle zvolit další metu.

Která je ještě dále.

Nezastavit se, nedopřávat si moment vítězství příliš dlouho. Na ten bude čas někdy později.

Čím déle uspokojení odkládáme, o to víc pro něj pracujeme a o to víc bude ve finále intenzivnější.

Tak na tom pracujte.

Teď.