Proč běhám bez sluchátek?

Michal Těhník
Zápisník Běžce
Published in
2 min readMar 29, 2017

Spousta lidí a hlavně začínající bežci mají běh spojený s hudbou a sluchátky v uších. Nedovedou si představit běžet bez nich. Svým způsobem je to pro ně neoddělitelná součást běhu.

Zavírají se tím do své vlastní bubliny, do které nikdo nesmí. Prostě chtějí mít svůj klid, nasadit sluchátka, vyběhnout ve svém tunelu a ukusovat jeden kilometr za druhým, aniž by je u toho někdo rušil.

Hudba dokáže být i pomocníkem. Může vás nabudit k rychlejšímu tempu nebo podpořit během krize. Existují seriózní vědecké studie o pozitivním dopadu hudby na výkon.

Sám si pamatuju, jak mě v posledních pár kilometrech mého prvního půlmaratonu podpořil song “Happy” od Pharrella Williamse.

S hudbou příchází i další starost o kterou se v přípravě musíte starat. Kde vzít tu správnou hudbu?

Asi každý ví, co by chtěl pří běhu poslouchat nebo má aspoň představu. Pro ostatní jsou tu stremovací služby jako Spotify nebo Google Music, které mají nějakou formu předpřipraveného playlistu pro běh. Na druhé straně spektra jsou lidé, kteří poslouchají pořád dokola jednu kapelu, jedno album nebo jeden song.

Někde mezi jsou bežci, kteří si sestavují playlist sami. To je aktivita, která může zabrat hodiny postupného pilování. Playlist na 5km, 10km nebo na maraton. Čím je vzdálenost kratší, tím je to snažší. Pro maraton, který běžíte několik hodin, už to není tak snadné. Budete potřebovat asi 60 songů, což záleží na vaší rychlosti.

A já na to doplatil. Na svém prvním maratonu jsem měl příliš krátký playlist a na posledních kilometrech už se mi přehrával potřetí a tím mě naprosto znechutil poslouchání hudby při běhu.

Od té doby běhám bez sluchátek. Jen já, moje myšlenky a příroda kolem.

--

--