Pět revolucí v designu podle Adama Štěcha
Zakladatel a člen kreativní skupiny OKOLO, teoretik designu a architektury a současně také každoroční kurátor výstavy FMK na Zlin Design Weeku, Adam Štěch, opět navštívil Zlín, aby studentům Fakulty multimediálních komunikací vykreslil evoluci designu od počátku 20. století po současnost a inspiroval je tak v uchopení letošního tématu REVOLUCE.
Jaké revoluční události v historii ovlivnily současné vnímání a užití designu? Podle Adama design prochází kontinuální revolucí, která se v průběhu let neustále neguje. Přesto ji dokázal rozdělit do pěti důležitých kapitol, které pohlíží na revoluci v designu odlišným způsobem.
Revoluce první: Design pro všechny
První zvrat vnímá ve způsobu produkce a použití materiálu. Secese, jejíž vytyčeným cílem bylo stát se stylem odpovídajícímu novému století, se sice stala mainstreamem, avšak dostupným jen pro evropskou buržoazii. Tehdejší modernisté tak ve 20. letech měnili technologii výroby v masovou, aby se design stal užitnějším a mohl vstoupit do každodenního života společnosti. Inspirovali se konstrukcí jízdních kol a hlavním pilířem designu se staly ohýbané ocelové trubky, což Adam považuje za jednu z největších revolucí v historii designu. Na konci 30. let se z chladně působící oceli začalo přecházet na přírodní materiály a klást důraz na materiálovou rozmanitost.
Revoluce druhá: Designéři celebritami
Přibližně v polovině století přišly změny týkající se pojetí, koncepce, filozofie značky a jejího marketingu. V souvislostí s ní Adam zmiňuje americkou nábytkářskou firmu Herman Miller. Ta navázala spolupráci, jak s designéry, tak i s dalšími umělci, a začala koncepčně tvořit kolekce, které vycházely z jednoho vzoru a navazovaly na sebe. Herman Miller rovněž rozjel propagaci svých produktů a firmy a začal vznikat formát designéra jako star.
Revoluce třetí: Design jako názor
Bouřlivá doba společnosti 60.-70. let přinesla pokrok ve vnímání designu — tedy co design je a co může znamenat pro celou společnost. Design přestává být jen užitnou věcí, ale také volným uměním, které se vyjadřuje ke všem možným problematikám a přináší určité poselství. Italský designér Achille Castiglioni využíval již hotových produktů a s vtipem a určitým nadhledem jim dával nový užitek. V Itálii se zrodila radikální generace, která tvoří neužitné spekulativní projekty, kritizuje a nastavuje zrcadlo společnosti a komerčnosti. Firma Gufram, která tvoří smyslové a dynamické interiéry, vyzývá rozvíjet fantazii a nezařazovat se do jednoho narýsovaného proudu. V souvislosti s touto revolucí Adam zmiňuje také designéra a architekta Gia Pontiho. Máte-li do února příštího roku cestu do Paříže, určitě nevynechejte jeho retrospektivní výstavu.
Revoluce čtvrtá: Odpady materiálem pro design
V pořadí čtvrtá revoluce přinášela novou koncepci toho, jaký materiál se používá. Britský designér Tom Dixon začal ze šrotu svařovat nový designový nábytek. Staré, vyhozené a nepotřebné věci se tak dočkaly nového významu.
Revoluce pátá: Design živě
V současné době probíhá pátá revoluce tzv. performerů, jejímuž vzniku se zapříčinil už v 50. letech malíř Jackson Pollock svou akční malbou (gestural abstraction), která samotnému procesu tvorby přikládá stejnou důležitost jako výslednému dílu.
Podle Adama Štěcha se současný český design stává nudným, upadá do manýry a potřebuje revoluci, která ho z toho dostane. Ta nás čeká už příští rok v květnu na pátém ročníku Zlin Design Weeku. Těšíme se!
Autorky: Martina Masná a Anna Lubojatzká
