Review 2020

Covid, lockdown, další lockdown a exit

Rok se s rokem sešel a mně se konečně povedlo se dokopat k sepsání dalšího review za uplynulý rok. Stejně jako loni to bohužel ani letos neklaplo v zimě, kdy jsou vzpomínky ještě čerstvé, ale až v půlce roku (oprava, až v srpnu!), kdy už se to motá všechno dohromady a je čím dál těžší vrátit se zpět a vzpomenout si, jak to vlastně bylo. Proč si to dělat jednoduchý když to jde i složitě…

Po letech 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019 je tohle již šešté ohlednutí! Každé nové je těžší a těžší, ale stále je to super způsob, jak si zavzpomínat a vrátit se tam, kde člověk byl a jakou cestu ušel. Uvidíme, jak to půjde dál a zda alespoň těch 10 dílů dotáhnu 😅

🦠 Covid

Je to už přes rok, co tu s námi pobývá zmetek jménem SARS-CoV-2. To, co na začátku vypadalo jen jako fail čínské laborky ve Wuhanu, který se nás nijak netýká, se velmi rychle proměnilo v celosvětovou pandemii, která se celkem šíleným způsobem vepsala do životů nás všech.

Necelých 200mil. případů (k 07/21), přes 4 mil. obětí a nespočet propuštěných lidí, zavřených businessů či kolapsy celých ekonomik. O psychických následcích po všech těch nekonečných lockdownech, zavřených školách a školkách taky asi netřeba mluvit. V mnoha ohledech je to velká jízda, která jak se zdá stále nekončí a následky tu s námi ještě nějaký čas budou…

Dost o covidu, každý už toho máme jistě plné zuby, jen sem si to tu chtěl poznamenat, abych na to, až celá tahle šaráda skončí, náhodou nezapomněl. Teď nezbývá než doufat, že nás na podzim nečeká další vlna a nebude se opakovat to, co loni…

🚗 Cestování

Protože byl na jaře covid v plném proudu, dalo se s narůstajícím počtem případů a rychlostí šíření čekat, že se nevyhne ani nám. Bylo jasné, že se dříve či později stane cestování čím dál složitějším, ne-li nemožným. Nezbývalo tedy než sbalit kufry a rychle někam vypadnout!

První destinací měly být italské alpy, kam jsme se strašně těšili, ale byla to právě Itálie, která byla na jaře 2020 covidem zasáhnuta snad ze všech nejvíce. Minimálně podle medií to vypadlo, že jakmile si člověk sundá v Itálii roušku, okamžitě padne k zemi a na místě umře. Zprávy z hotelu, kde jsme měly bydlet byly sice jiné, ale i tak jsme zvažovali, zda jet, protože šlo podle čísel do tuhého. Navíc se zvažovalo zavření všech skiareálů, hotelů a všeho kolem, takže by to nemělo žádný smysl.

V den odjezdu, kdy jsme se rozhodli cestu nakonec nepodniknout a raději si nechat propadnout ubytování přišla zpráva o tom, že se celý sever Itálie nadobro uzavírá. Pro nás to bylo super znamení, že jsme se rozhodli správně a jelikož jsme nakonec do Itálie doslova nesměli, peníze za ubytování nám byly chtě nechtě vráceny.

Jako plán B jsme tedy narychlo vybrali Rakousko, kde byla celá situace o dost klidnější a počet nových případů ještě nižší než u nás. Konkrétně jsme zavítali na Katschberg, malý resort v Lungau, pár hodin od hranic. Nebylo to sice italské Sunny Valley, kam jsme měli jet původně, ale i tak jsme byli mile překvapeni. Sjezdovky sami pro sebe, omezení téměř žádná, jen naprostá pohoda, klid a litry Aperolu. Tedy vlastně až na ty nenávistný zprávy o tom, jak jsme nezodpovědný a že jsme se posrali… To si mohli někteří členové rodiny odpustit, ale chápu, masírka v televizi byla šílená a každý si informace zpracovává po svém.

V Rakousku jsme zůstali do poslední možné chvíle, než nás i tamní nařízení o uzavření hotelů a služeb vyhnaly zpět domů. Po návratu jsme si střihli 2 týdny povinné karantény, ale jelikož přišel i tak celkový lockdown, nelitovali jsme ani minutu a byli jsme rádi, že jsme se z toho nepos*ali a někam se ještě podívali.

Zbytek jara a v podstatě celé léto jsme trčeli jako většina lidí doma a byli jsme rádi, když jsme se mohli podívat alespoň mimo okres (a že to už byl velkej adrenalin!). Oproti normálu se však pro nás introverty až tolik nezměnilo a vlastně to bylo chvílemi i fajn 😁

Další cesta pak nastala na konci léta, kdy se i přes stále zvedající se čísla omezení malinko rozvolnila a bylo možné se někam podívat. V našem případě to byly Kanárské ostrovy, konkrétně Tenerife. Strávili jsme týden v božím hotelu s vlastní vířivkou, procestovali všechny cool pláže na ostrově a podívali se i na úpatí nejvyšší hory celého Španělska, Pico del Teide (3 718m), která je zároveň třetí nejvyšší sopkou světa. Vzhledem k počasí byla bohužel lanovka nahoru zavřená (nebe ani mráček, ale takové bylo oddůvodnění 🤷‍♂️), ale i tak to byl super zážitek, protože okolí hory a vlastně celé vnitrozemí vypadá jak někde na měsíci. Tak snad někdy příště i s výšlapem.

Vedle cestování jsme si střihli i pár zážitků v podobě vodních skůtrů, které jsem po rozlučce ve Valencii musel zažít znovu nebo paraglide, kterým jsem chtěl své drahé polovičce tak trochu vrátit seskok z letadla, který jsem od ní dostal k narozeninám 😁

Možná si někdo říká, jak to bylo nezdopovědný a že přesně kvůli takovým jako jsme my jsme se pak po létě dohrabali do dalšího lockdownu, ale vzhledem k tomu, že byl na Kanárech zlomek případů co u nás, to bylo vlastně naopak celkem save s menší šancí se nakazit než kdybychom zůstali v ČR, kde už na všechna omezení a nařízení všichni dlabali…

V půlce záři jsme se pak vydali ještě na prodloužený víkend do Švýcarska, kde jsme prozkoumali zase další kousek, tentokrát Davos a Caumasee.

Když člověk pomine různá nařízení, která cestování malinko komplikovala, byl to i tak, co se výletů týče, super rok, ze kterého máme spoustu nových zážitků a vzpomínek 👍

👨‍💻 Smartmockups

Loňský rok byl pro velkou většinu lidí, živnostníků i firem tím nejtěžším, čím si poslední dobou prošli. Zákaz cestování a nekonečné lockdowny úplně otočily styl, jakým lidé přemýšleli a to se samozřejmě odrazilo i v nakupování, využívání služeb apod. Pro spoustu lidí a firem to bohužel znamenalo krach nebo sáhnutí si na totální dno, ne však pro businesses točící se kolem onlinu (a vzhledem k vyprodaných kolům, běžkám, skialpům a dalšímu vybavení i sportu).

I pro nás to tak díky bohu znamenalo pravý opak, protože lidé najednou trávili více času doma, měli více času učit se novým věcem, případně si spoustu věcí točících se kolem jejich online marketingu a designu začali řešit po své ose.

Díky tomu, že revenue i počet uživatelů stále rostl, jsme se mohli dál soustředit na hiring, vývoj produktu a všeho kolem a jelo se jako doposud.

Přidali jsme nespočet nových funkcí jako např. custom backgrounds, nové lokalizace, custom mockup editor nebo již zmiňovanou Canva integraci.

V contentu jsme ztrojnásobili počet mockupů (z 2tis. na necelých 6tis.) a dostali se na téměř 4mil. exportovaných obrázků (tj. 7 exportů každou minutu!)

Náš tým se rozšířil o dalších 5 super lidí a ano, opět jsme se přestěhovali 😁 Předchozí kanceláře nám již velikostí (opět) nestačily a my se tak přesunuli do krásných nových prostor v centru Liberce. Konec společné kuchyňce na chodbě a shánění, kdo má klíč od WC! (viď, Ondro 👀) Konečně máme pořádné kancly v centru města, navíc s rooftop terasou s výhledem na celý Liberec. Boží

Sotva jsme předělali nové kancly do obyvatelného stavu (bourali se příčky, dělali se nové podhledy, koberce apod), přišel další lockdown a s ním i kompletní přesun na home office. Ze začátku to byl celkem strašák, protože jsme nevěděli, jak to bude celé probíhat a možná se i trochu báli, jestli se všechno nezpomalí nebo nezastaví, ale jak se ukázalo, byly to jen zbytečné obavy. Nejen, že se nic nezhroutilo a nezastavilo, ono nám to naopak ukázalo, že s trochou péče a správnou přípravou to jde v lecčem i lépe a rychleji. O lidech, kteří do té doby dojížděli každý den do kanceláře ani nemluvě.

Tak, a teď k tomu nejšílenějšímu, co se loni událo 🤩

Jak jsem psal již v předchozím review, koncem roku 2019 jsme se podívali do Canvy, se kterou jsme udělali oficiální integraci a obě služby tak hezky propojili. Celá tahle věc měla mega úspěch a došlo tak na další diskuze o tom, jak se ještě více spojit a co vymyslet dál.

Jelikož už je to nějaký ten pátek venku a kdo to čtete už pravděpodobně stejně víte, budeme se teď všichni tvářit hrozně překvapeně, protožeee Smartmockups got acquired by Canva! 🥳😱🥳

Boží, pořád tomu ne a ne uvěřit… Se záměrem to celé jednou prodat jsme samozřejmě tak nějak počítali a podle toho to i trochu stavěli, ale nikdy by nás nenapadlo, že to proběhne takhle brzo, takhle rychle a takhle hladce.

Konkrétní čísla a detaily tu sdílet nebudu, ale o co bych se rád podělil je to, jak to celé proběhlo. Celá tahle zkušenost pro nás byla mega nová a popravdě jsem netušil, jak takováhle věc probíhá. Člověk zná z filmů ty klasické nekonečné porady a vyjednávání armády právníků v oblecích a další bullshit a tak jsem si logicky představoval něco podobného. Skutečnost byla ale naštěstí jiná, a to že mega jiná 🙏

Prvotní cally s Cliffem (Co-founder Canvy) probíhali na té nejneformálnější úrovni, jaká vás napadne 😅 Je to už sice dlouho, tak si nevzpomenu na vše, ale přijde mi že snad většina callů, které jsme spolu na začátku měli probíhali z rodinné dodávky před domem. Cliff nebyl a ani není žádný důležitě se tvářící kravaťák (byť by na to měl právo), ale naopak věčně vysmátý týpek v tričku, který má všechno tak trochu na salámu a nic není problém, hlavně jet “faster, faster”. Ze začátku to byly hlavně poznávací cally o možných next steps, společných cílech a vizích, ale co bylo super je, že tahle friendly atmosféra vydržela až do samého konce a stále trvá.

Z naší české povahy jsme tomu jen těžko věřili a hlavou se nám honilo jen to, že je to přetvářka kvůli ceně a bůh ví čemu dalšímu, ale jak ukázal čas, byly to jen zbytečné obavy. Tahle super friendly atmosféra vydržela opravdu až do konce a světe div se, oni jsou friendly i teď! 😁 Díky bohu za to, že jsme celou tuhle věc řešili právě s Canvou, která si i přes svoji velikost a záběr nehraje na žádný korporát.

Po pár poznávacích callech, kde jsme řešili hlavně možnou spolupráci po akvizici a co všechno bychom spolu mohli a chtěli podnikat jsme zabíhali do větších a větších detailů. Pravda, tam už se to bez právníků neobešlo, ale stále to mělo na míle daleko od mých původních obav. Protože jsme měli celou firmu, účetnictví a další věci celkem v punku, vzali jsme si na pomoc Michala a Kirilla ze SimpleTax/SimpleLaw, kterým jsme neuvěřitelně vděčni za vše, co pro nás celé ty dlouhé měsíce dělali a s čím vším nám pomohli. Bylo super narazit i v právnické sféře na “normální” lidi, kteří se nezhroutí z toho, v jakém stavu vaše firma/startup je a na co všechno jste od začátku dlabali.

Když totiž stavíte firmu, produkt, cokoliv, máte v podstatě dvě možnosti. Buď budete od začátku hlídat veškeré věci okolo, mít dokonalé smlouvy, účetnictví, právníky from day 1 apod. nebo se na to tak trochu vysere*e, budete se soustředit na svůj business a zbytek vyřešíte až na to přijde řada. Asi to není úplně top rada, za kterou bych dostal pochvalu, ale jsem hrozně rád, že jsme se vydali tou druhou cestou a od začátku se místo byrokracie a bullshitu soustředili na business. Jak se totiž ukázalo, vše co jsme za ty roky neřešili nebo neměli úplně tip ťop se pak spravilo během pár týdnů, aniž by to obnášelo nějaké větší trable nebo sankce 😊 Jak se říká, hlavně se z toho neposr*t a tady to platí dvojnásob.

Celá tahle sranda se řešila skoro půl roku, vyměnili jsme si stovky e-mailů a protelefonovali desítky hodin. Overall to ale proběhlo ještě relativně rychle a bez větších potíží, za což vděčíme právě Michalovi, Kirillovi a zbytku týmu. Patlat se v tom sami, tak si myslím že ještě ani teď nemáme hotovo a možná by z celého dealu sešlo, protože bychom nevěděli co s tím.

Původně jsme si mysleli, že si zakončení celé akvizice a finální podpisy střihneme opět v Sydney, aby to mělo tu správnou atmosféru, ale to se bohužel kvůli covidu nepovedlo. Snad se to všechno už brzy uklidní a my budeme mít šanci se tam znovu vydat a poznat všechny, které do teď známe jen jako okýnka na Zoomu, osobně.

Overall to byl nicméně hodně zvláštní pocit jedním podpisem “odevzdat” své děťátko, které 4 roky budujete, ale jak se ukázalo a stále ukazuje, byla to ta nejlepší věc, jakou jsme mohli jak pro sebe, tak i pro zbytek lidí a firmy jako takové, udělat. Spojení s Canvou pro nás znamená obrovské možnosti a příležitosti, ke kterým bychom se jako samostatná firmička nikdy nedostali. A to je ještě rozkoukáváme! 😎

Kdo by si chtěl počíst, víc info here:
CzechCrunch (CZ), Canva News (EN), TechCrunch (EN), Bloomberg (EN)

nebo si můžete poslechnout naši epizodu z podcastu 1012+

🏍 Konec roku

Protože se celé jaro a léto točilo kolem akvizice, bylo potřeba si alespoň na konci roku trochu oddechnout a začít si to pomalu užívat.

Hned po podpisu jsme se vydali na již zmiňované Tenerife, o kterém jsem psal na začátku. Když si to tak vybavím, bylo to vlastně těsně před podpisem, protože jsme termín 2x posouvali, ale co… Nic se pak už nezměnilo, tak to budeme považovat za oslavnou dovču.

Zcela spontánně jsem si taky pořídil novou lásku, a to Yamahu XSR700. Papíry na motorku jsem měl již z předchozího roku po svatbě a ačkoliv jsem říkal, že motorku zatím kupovat nebudu a nechám si ji až do baráku na dojíždění do práce, nějak to neklaplo 😁 Ještě to léto jsem stihl najezdit prvních cca 1.000km a do motorky se zamiloval.

Díky akvizici jsme si také konečně mohli vyřešit resty v podobě bydlení. Po 7 dlouhých letech v nájmu v malém plesnivém 2+kk, do kterého jsme kdysi šli jako první bydlení na zkoušku a kam jsme se s Marleym už sotva vešli, jsme se během pár týdnů přesunuli do zcela nového a hlavně našeho bytu.

Možná si říkáte a co, prostě byt, ale kdepak, pro nás to znamenalo změnu o 360°. 7 let jsme myli nádobí v ruce, ale teď máme myčku (future is now 😎). Kromě myčky už taky nemusíme každou zimu řešit rozbitý kotel, se kterým jsme se ráno vzbudili do sympatických 13°C, plesnivé rohy, na které každou zimu padly litry sava a další libůstky, které s tím bytem souvisely. Jo a máme konečně balkón! A rovnou dva!

Btw bylo strašně zajímavý vidět, jaké má prostředí, ve kterém člověk žije, vliv na každodenní náladu, energii a život obecně. Kdykoliv jsme se vraceli z víkendu nebo dovolené domů, úplně se nám sevřelo a byli jsme nasraní, že jsme doma. S novým bytem tohle zcela zmizelo a konečně má člověk pocit, že se může pořádně nadechnout a necítí se ztísněně. Pokud někdo bydlíte podobně jako my a přemýšlíte o změně, udělějte to hned. Naše “na první bydlení dobrý, kdyžtak se přestěhujem” se změnilo v 7 let odkládání a vět typu “do baráku to už vydržíme”, což člověka zpětně hodně zamrzí.

Každopádně, rok 2020 byl i přes nějaké nepříjemnosti a náročnosti tím nejzajímavějším, co jsem za poslední dobu zažil. Díky všem, kteří se na něm jakýmkoliv způsobem podíleli a byli v tom se mnou.

Tady to ukončím a začnu přemýšlet nad review za 2021, které mě čeká co nevidět a které se už opravdu pokusím napsat dřív, než v srpnu… 😁✌️