3 nejčastější chyby v nabídkách evaluačních zakázek

Jana Drlikova
Evaluace v Česku
Published in
2 min readJun 3, 2020

Toto je první část dvojblogu o úskalích zadávání evaluačních zakázek. Druhá část zachycuje pohled uchazeče očima Michala Horáčka.

Po pěti letech přípravy zadávacích dokumentací a hodnocení nespočtu nabídek jsem vypozorovala časté „nešvary“, kterých se účastníci v nabídkách na zpracování evaluací dopouštějí. Nutno podotknout, že se jedná o konkrétní zkušenost a nejedná se o oficiální názor. Na co si tedy při zpracování nabídky dát pozor?

Photo by Estée Janssens on Unsplash

1. Nereflektování konkrétních hodnotících kritérií

Stává se, že nabídka obsahuje návrh celkového designu evaluace, i když zadavatel hodnotí pouze návrh jedné části designu či přístup k jedné evaluační otázce. Pak je hodnocená nabídka obecná, povrchní a dostane tak méně bodů než detailněji zpracované a zacílené návrhům. Je tedy vhodné pečlivě prostudovat, co přesně zadavatel bude hodnotit: práce s riziky a jejich ošetření? Návrh designu konkrétní evaluační otázky anebo celkový design? Navržený tým a harmonogram?

2. Nevhodně zvolený expert

Zadavatel někdy kvůli specifičnosti a náročnosti tématu požaduje v týmu zpracovatele experta či experty a zahrne je do hodnocení kvality týmu nebo do kvalifikačních předpokladů. Není to proto, že by zadavatel chtěl přidělávat sobě a dodavateli papírování, ale chce si zajistit kvalitní tým. Uchazeči někdy na tento požadavek reagují tak, že zbytečně nabídnou nejdražšího a nejvytíženějšího experta, popř. uvedou seniorního člena top managementu firmy. Proč je v tom problém? Protože pak se tito profesoři či top manažeři nepodílí kontinuálně na zakázce (např. i kvůli vysokého hodinové sazbě). Jsou zapojeni pouze okrajově, někdy jejich role působí až formálně. Proto doporučuji raději nabídnout přiměřeně zkušeného experta, který bude mít časovou kapacitu se zakázce průběžně věnovat a přinášet potřebné know-how a kontextové znalosti k tématu.

3. Neodkazování se na odbornou a relevantní literaturu

Evaluace jsou, či by měly být, formou aplikovaného výzkumu. Zadavatelé tak od dodavatelů očekávají expertízu v metodách sběru dat, designu výzkumu, ale i tematickém zaměření evaluace. Proto by zprávy i nabídky měly odpovídat elementárním zásadám vědeckých prací (např. citování relevantní a odborné literatury). A tím není myšleno, že v nabídce dodavatel jen shrne obecné fráze týkající se využitých metod. Je myšleno to, že vysvětlí, jak konkrétní metody budou na dané zadání aplikovány, na co je nutné si dát pozor, jaká jsou rizika anebo výhody daných metod v daném případě. Vždy jako velké positivum hodnotím, když v nabídce vidím zapracované odkazy na zahraniční literaturu (ať už týkající se tématu nebo metodologie).

Toto je první část dvojblogu o úskalích zadávání evaluačních zakázek. Druhá část zachycuje pohled uchazeče očima Michala Horáčka.

--

--