Jak definovat MOOC? A jaký je jejich stav v České republice?

MOOC kurzy se čím dál častěji stávají oblíbenou součástí celoživotního vzdělávání a to díky snadné přístupnosti praktických a potřebných informací, jejichž ziskem si absolvent může zvýšit kvalifikaci a tedy i potenciální hodnotu na pracovním trhu. Mnohé firmy dokonce tuto formu kurzů využívají k zaškolování svých nových pracovníků na jejich místa pracovního nasazení[1]. Pokud se však rozhlédneme pozorněji, zjistíme, že se tyto kurzy k nám dostávají ze zahraničních zdrojů, avšak nesetkáváme se s nijak častým kontaktem s kurzy, které byly založeny na území České republiky. V tomto krátkém článku si uvedeme definici MOOC kurzu a jejich české příklady.

Jak je tedy možné MOOC kurzy definovat? Jaké parametry má online kurz splňovat, aby mohl být do této kategorie zařazen? Jedna z definic zní, že se jedná o „specifický online kurz, který je otevřen zdarma, neomezenému množství účastníků“ [2]. Ona „masovost“ je zde také nahlížena více optikami. Prvním způsobem je tvrzení, že „MOOC může využívat kdokoliv, jelikož přístup je otevřený a počet účastníků není omezený“ [3]. Oproti tomu druhá možnost náhledu je zaměřená spíše na pedagogický model, který od začátku počítá s velkým počtem studentů, díky čemuž není třeba upravovat strukturu a počet zapojených pedagogických pracovníků[4].

Ani na samotnou „masovost“ neexistuje jednotný a ucelený náhled. První tři kritéria jejich posuzování bývají nejčastěji bezplatnost, absence restrikcí, kdy student potřebuje pouze ICT, dostatek času a neexistuje formální proces přijímání, a určitá úprava role studenta k učiteli až na úroveň „peer to peer“[5]. Někteří autoři však přidávají další 2 kritéria, mezi která patří propojení se sociálními sítěmi[6] a studium zcela podle tempa vlastního každému individuálnímu studentu zvlášť[7]. Zbylé parametry jsou následně shodné s obecnými kritérii kurzů, jako jsou časová ohraničenost, sekvence jednotlivých lekcí, studijní náležitosti, apod.

MOOC kurzy [8]

Ale zpět k původnímu zamýšlenému meritu tohoto článku. Jak to vypadá s MOOC kurzy v České republice? Nepříliš rozšířeně. Jsme zvyklí spíše čerpat ze zahraničních zdrojů, než abychom tvořili vlastní kurzy tohoto typu. Mezi české výjimky patří Nostis, který byl založen v kooperaci s Univerzitou Palackého v Olomouci[9]. Jistou obdobou je také platforma Seduo[10], která se však liší tím, že nenabízí všechny kurzy k dispozici zdarma, anebo server Vímvíc.cz[11]. Existují samozřejmě i další příklady, avšak spíše s omezeným dosahem. Jaké jsou tedy hlavní důvody, proč se zde nevytváří více takových kurzů? Problémem je, že „se jedná o časově i finančně náročnou oblast bez jistého zisku“[4], nedostatečná úroveň celoživotního vzdělávání a s tím spojená také příliš malá cílová skupina, která by tyto kurzy využívala.

Platforma Seduo [12]

Jakou budoucnost si Česká republika chystá pro rozvoj MOOC kurzů? Na tuto otázku zatím bohužel nemůžeme odpovědět, jelikož případné odpovědi jsou navázané na značný počet dalších faktorů, mezi které patří kupříkladu i rozvoj konceptu celoživotního vzdělávání v rámci celého našeho školského systému. Jedná se tedy o běh na velice dlouhou trať, kde můžeme aktuálně spíše doufat, že si vezmeme inspiraci z některých zahraničních příkladů a i u nás dojde nejen k rozvoji celoživotního vzdělávání, ale pokudmožno k revoluci v rámci celého českého školství. Ale to už je námět k jinému článku.

Reference

[1] Viz mé zkušenosti u dřívějšího nejmenovaného zaměstnavatele, který kvalifikaci zaměstnance daného oddělení pro následnou plnohodnotnou práci vývojáře v nástroji UiPath zajišťoval právě formou poskytnutí kurzu. Viz Courses, 2020.

[2] Porter, 2015

[3] Major & Blackmon, 2016

[4] Tamtéž

[5] Tamtéž

[6] McAuley et al., 2010

[7] Zounek a kolektiv (2016)

[8] MOOC kurzy, 2019

[9] Nostis, 2016

[10] LMC s.r.o., 2015

[11] VímVíc, 2016

[12] Seduo.cz, 2020

Zdroje

• Courses. UiPath Academy [online]. 2020 [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: https://academy.uipath.com/search-filter/MQ%3D%3D?contenttype=learningpath
• LMC s.r.o. (2015). Seduo. Retrieved December 16, 2016, from https://www.seduo.cz/
• Major, C. H., & Blackmon, S. J. (2016). Massive Open Online Courses: Variations on a New Instructional Form. New Directions for Institutional Research, 2015(167), 11–25.
• McAuley, A., Stewart, B., Siemens, G., Cormier, D., & Commons, C. (2010). The MOOC model for digital practice. Massive Open Online Courses: digital ways of knowing and learning. Dostupné z https://doi.org/10.1016/j.im.2011.09.007
• MOOC kurzy: nenaplnené očakávania. Medium [online]. 2019 [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/mooc-kurzy-nenaplnen%C3%A9-o%C4%8Dak%C3%A1vania-f1f2f729f94b
• Nostis. (2016). Nostis. Retrieved February 9, 2018, Dostupné z http://www.nostis.org/
• PORTER, Sarah. To MOOC or Not to MOOC. 1. Chandos Publishing, 2015. ISBN 9780081000489.
• Seduo.cz. Facebook [online]. 2020 [cit. 2020–04–01]. Dostupné z: https://www.facebook.com/seduocz/
• VímVíc. (2016). Všechny kurzy. Retrieved April 25, 2018, Dostupné z https://www.vimvic.cz/kurzy
• Zounek, J., Juhaňák, L., Staudková, H., & Poláček, J. (2016). E-learning : učení (se) s digitálními technologiemi : kniha s online podporou (Vydání první). Wolters Kluwer,. Dostupné z https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-001534780