Nebezpečí sociálních sítí
Dnes si mnoho z nás nedokáže představit život bez technologií. Technické vynálezy nám ulehčují každodenní činnosti v našem životě a celkově nám zlepšují život. V současnosti se náš lidský život se odehrává v reálném a digitálním světě. Mezi nejvíce využívanou technologií 20. století bezesporu patří internet. Až 73 % lidí ve věku od 18–29 let využívají každý den sociální sítě.[1]
Sociální sítě jsou velkým fenoménem hlavně u dětí a mladších lidí. Mnoho uživatelů využívá sociální sítě ke komunikaci s přáteli, sdílení zážitků nebo pro šíření vlastních názorů. Sociální sítě jsou také velmi prospěšné pro společnost, jelikož mohou fungovat jako vzdělávací platforma pro naše děti. Více o používání sociálních sítích ve vzdělávání si můžete přečíst zde nebo tady. Sociální sítě mají mnoho kladných vlastností a není tedy překvapením, že jsou hojně využívány uživateli internetu.
Naneštěstí lidský aspekt zapříčil, že se sociální sítě zneužívají. Často se na těchto sítích šíří tzv. hoaxy a fake news. S nástupem internetu by si člověk řekl, že se tyto situace nemohou stávat, jelikož si můžeme rychle ověřit danou informace. Bohužel se tento jev vyskytuje velmi často.
Lidé jsou v dnešní době zpohodlnění a chtějí se dozvědět aktuální informace okamžitě, bez toho, aniž by si ověřovaly, jestli jsou důvěryhodné a pravdivé. Často se stává, že je potom dále šíří svým přátelům. Přátelé ho pak šíří dále a případnému hoaxu nebo fake news věří desetitisíce uživatelů. V současnosti vznikají nejvíce hoaxu a fake news v souvislosti s koronavirem, které vyvolávají u lidí paniku.[2] Před vypuknutím koronaviru vznikaly falešné informace k tématu uprchlíků a migrantů. Dalším velkým problémem je kyberšikana. Prostředí internetu je charakteristické anonymitou. Je přece snadné někoho šikanovat přes mobilní zařízení nebo počítač s vědomím, že mě oběť neodhalí.
Velkým nebezpečím na komunikačních sítích jsou také sexuální predátoři. Pro ně je o mnoho snadnější navázat kontakt s dítětem skrze sociální sítě, než tváří v tvář. Na těchto platformách je snadné si vytvořit falešný účet a poté už stačí predátorům získat jejich důvěru k tomu, aby svoji oběť přemluvil k osobní schůzce s cílem ji sexuálně zneužít. Kybergrooming je v současnosti velice medializovaný problém prostřednictvím filmu V síti, který upozorňuje na sexuální predátory a jejich praktiky.
Problematika sexuálního obtěžování na sociálních sítích se také týká dospělých uživatelů, kteří prostřednictvím tzv. sextingu sdílejí intimní fotky a videa se svým partnerem. Když se pak “rozejdou”, tak se může jeden z partnerů rozhodnout skrze erotické materiály vydírat osobu, která se na nich vyskytuje nebo je může zveřejnit na sociálních sítích bez jeho/jejího vědomí.
Jaká jsou tedy východiska ze zmiňovaných problémech? Základem je, aby uživatelé sociálních sítí a internetu byli dostatečně mediálně a informačně gramotní. Je nutné, aby si lidé ověřovali informace a nesdíleli je mezi své přátele bez rozmyslu. Být obezřetní a při každé činnosti v digitálním prostředí přemýšlet o tom, co děláme a jestli to někdo nemůže zneužít. Sociální sítě nejsou „zlé“, jenom lidé, kteří je zneužívají.
Zdroje
[1] GRIČOVÁ, Andrea. Češi tráví na internetu nejvíc času googlováním, sociální sítě jsou až třetí. Deník.cz [online]. 24. 7. 2017 [cit. 2020–03–17]. Dostupné z: https://www.denik.cz/ekonomika/cesi-travi-cas-na-internetu-nejcasteji-vyhledavanim-socialni-site-jsou-az-treti-20170724.html
[2] Problém šíření dezinformací je v prvé řadě Facebook (a další sociální sítě). Britské listy [online]. 5 . 3. 2020 [cit. 2020–03–17]. Dostupné z: https://blisty.cz/art/99049-problem-sireni-dezinformaci-je-v-prve-rade-facebook-a-dalsi-socialni-site.html
