Wiki a společná tvorba jejich obsahu: nástroj kolaborativního učení

fotka od Scott Graham na Unsplash

Wikipedie není jediná wiki. Internet je plný různých wiki stránek a dokumentů, které nabízejí nepřeberné množství informací a znalostí. Kromě Wikipedie existují další veřejné, ale i soukromé wiki, jež slouží různým účelům a komunitám. Veřejné wiki jsou běžně známé a přístupné všem, zatímco soukromé wiki jsou často využívány institucemi, firmami nebo organizacemi pro interní potřeby nebo pro spolupráci s jinými subjekty. V tomto příspěvku se blíže podíváme na rozmanitost wiki a zaměříme se na jejich uplatnění ve vzdělávacích a učících se komunitách a na jejich úlohu při kolaborativním učení.

Rozmanitost wiki

Wiki stránek a dokumentů je opravdu nepřeberné množství — o tom svědčí i seznam na Wikipedii, v němž jsou pouze markantnější jména webů a mezi zkoumanými parametry jsou jejich zaměření, veřejné autorské licence a případně i množství článků, souborů či položek.

Většina lidí se v životě setká především s Wikipedií, což je otevřená internetová encyklopedie (neboli veřejná wiki). Wiki však nemusí být pouze veřejné, mohou totiž být i interní (neboli soukromé). Důvodů pro tvorbu soukromých wiki existuje vícero: někdy bývají využívány institucemi, firmami a organizacemi, jež je potřebují jen kvůli vlastnímu vnitřnímu fungování či v případě spolupráce s jinou organizací, zároveň však existují i případy, ve kterých je informace obsažené ve wiki třeba střežit. Příkladem tohoto jevu je Intellipedia, interní wiki zpravodajských služeb USA.

Kromě Wikipedie však existuje i řada dalších veřejných wiki webů — kupříkladu na příčce za wikipedií je dle celkového množství příspěvků web, jenž nese název Fandom.com a který slouží i zájmovým komunitám. Obsah wiki je tedy velice rozmanitý — od všeobecného charakteru encyklopedie přes weby pro zájmové skupiny a exaktní stránky pro komunity praxe (jako například forestDSS) či články o všedních činnostech na WikiHow se dostáváme až k wiki učících se a vzdělávacích komunit.

Dle obsahu různých typů wiki se samozřejmě liší i složení jejich komunit — o těchto rozdílech si můžete přečíst zde. Nyní se však blíže podíváme na wiki vzdělávacích a učících se komunit a rozebereme si, jak mohou být účinně využívány při kolaborativním učení.

Wiki učících se a vzdělávacích komunit

Účelem a předmětem těchto wiki je vždy vzdělávání či učení (se). Dílčí wiki však lze nadále rozdělit dle jejich primárního záměru: některé se zaměřují na popis samotného procesu vzdělávání nebo jeho sounáležitostí (EduTechWiki), jiné na vzdělávání v konkrétním oboru nebo učení vybrané látky (PlanetMath) a další na učení se (ve třídě či v uzavřené skupině prostřednictvím stránek v rozhraní e-learningu školy, aplikace či programu).

První dvě možnosti obvykle bývají veřejné, fungují na principu otevřeného vzdělávání a mnohdy existují pod záštitou vzdělávacích institucí, zatímco třetí možnost se váže k potřebám ucelené skupiny (fyzické či online třídy nebo společenství lidí, jež pojí žízeň po stejném moku vzdělanosti) a i přes svůj otevřený charakter častokráte není dostupná pro širokou veřejnost. Ze tří uvedených variant nás bude zajímat zejména ta poslední a její uplatnění při kolaborativním učení.

Wiki ve vzdělávání a učení (se) — přínosy a rizika

Učení (se) s wiki s sebou přináší množství výhod a nevýhod. Otevřenost wiki je jejich předností, ale zároveň i záporem. Veřejné wiki jsou jednoduše a rychle dostupné, skýtají odkazy na literaturu a zdroje a pokrývají širokou škálu témat, ačkoliv obvykle jen stroze. Na jejich úpravě se neustále podílí různí lidé a z tohoto důvodu může být jejich obsah prověřován a neustále aktualizován. Zároveň se na nich však můžeme setkat i s mylnými informacemi a takzvaným vandalismem. Encyklopedická povaha většiny wiki také může být na obtíž — zde ovšem záleží i na tom, jaký způsob učení preferuje recipient. Pokud je zvyklý na učení systematické a nelineární způsob mu naopak nevyhovuje, tak se mu s wiki pravděpodobně bude špatně učit.

Uveďme si zde letmý přehled výhod veřejných wiki:

1. dostupnost: veřejné wiki jsou obvykle dostupné online a snadno dohledatelné
2. široká škála témat a informací: jak jsme si již ukázali, předměty wiki stránek jsou značně rozmanité — není-li kýžený obsah dohledatelný, zainteresovaná komunita či skupina lidí vždy může vytvořit svou vlastní wiki
3. aktuálnost: příspěvky ve wiki jsou doplněné o nejnovější informace, na jejich tvorbě se podílí veliké množství lidí — opadá tak riziko, kterému čelí například tištěná publikace bez kýžených edičních úprav
4. přítomnost odkazů na literaturu a další zdroje: ačkoliv wiki obvykle témata popisují jen zběžně, mohou posloužit jako rozcestník či výchozí bod při hledání relevantních zdrojů
5. překlad do vícero jazyků: některé wiki fungují globálně a přispívají ke vzdělávání celého lidstva

A nyní se podívejme na jejich nejběžnější nevýhody:

1. nedostatek “hloubky” informací: příspěvky na wiki mohou být velmi stručné a obecné, zároveň však mohou posloužit jako výchozí bod při hledání dalších zdrojů (pokud samotné nevyužívají příliš obecné literatury)
2. spolehlivost a věrohodnost: wiki může editovat kdokoliv, informace nemusí (ať už záměrně, či nikoliv) být pravdivé a přesné — ačkoliv se komunity snaží obsah na svých wiki spravovat a vše uvádět na pravou míru, vždy je vhodné kriticky uvažovat a informace dále prověřovat
3. aktuálnost: i přes svou editorskou přívětivost se mnohdy stává, že některé informace aktualizovány nejsou
4. struktura odpovídá dispozicím editora/platformy: architektura příspěvku na wiki nemusí odpovídat představám recipienta
5. subjektivita témat a jejich editorů

Toto jsou (mnohdy dvojznačné) vlastnosti wiki — otevřených hypertextových webů a dokumentů s veřejným přístupem. Pokud stejné analýze podrobíme interní wiki například ve třídě, zjistíme, že v jejich případě mnohé nevýhody mizí, ale zároveň vyvstávají i nové nedostatky. Podívejme se tedy na přednosti a rizika soukromých wiki, jež v procesu učení (se) slouží uzavřeným skupinám:

Přednosti soukromých wiki učících se komunit:

1. tvorba nového obsahu, předzpracování: členové komunity vytváří wiki, jež přesně odpovídá jejich cílům; mnohdy začínají od prvopočátku — již při tvorbě vlastních částí si musí dohledat relevantní informace a již při jejich zpracování a využití se učí, neboť vytváří systematicky uskupené poznámky
2. aktualizace stávajícího obsahu: opakování matka moudrosti, opravování chyb rovněž může vést k diskusi a ponaučení
3. spolupráce a sdílení znalostí a zdrojů: na vzniku wiki se podílí několik lidí, mohou si navzájem radit, pomáhat si, opravovat si navzájem chyby a směrovat ostatní k podstatným informacím, díky čemuž se všem obohacuje endocept
4. interaktivita, možnost revize a diskuse: na tvorbě interních wiki v učících se komunitách se obvykle podílí méně lidí než například při psaní veřejných otevřených encyklopedií; lidé v menší komunitě se blíže znají a mnohdy se i potkávají ve fyzickém nebo online prostoru, mohou tedy diskutovat o nesrovnalostech a nechat si poradit s pasážemi, kterým nerozumí; interakce může probíhat i prostřednictvím komunikace (komentářů/chatu/navazujících příspěvků) v samotné wiki
5. účelnost, přehlednost: wiki vzniká za jednotným účelem, sami přispěvatelé si určují její podobu a snaží se zvolit optimální a přehledné zpracování svých znalostí; zde může být největším úskalím neefektivita spolupráce

Rizika soukromých wiki učících se komunit:

1. kvalita, ověřené informace: prostřednictvím wiki se mohou šířit nepřesnosti a zavádějící a lživé informace; jestliže jeden člen udělá chybu a ostatní vzniklý artefakt přijmou jako správné informace, způsobí to škodu celé komunitě; toto klade větší nároky na osobu pověřenou verifikováním obsahu (pedagog, moderátor, …)
2. technická bariéra: někteří členové komunity se mohou cítit odrazeni užíváním technologie (třeba z důvodu nedostatečných digitálních kompetencí); nedostatek dovedností a nejistota při zpracování obsahu může vést k nižší účasti na práci
3. struktura a organizace informací: členové komunity mohou své příspěvky vytvářet nejednotně a nedostatečně odkazovat na příspěvky ostatních; struktura celku se pak v tomto případě rozpadá, je nepřehledná
4. konflikt mezi členy komunity, vandalismus: narušení obsahu wiki může být záměrné i nezáměrné, mohou vznikat i (editační) spory mezi jednotlivými členy komunity
5. správa, “údržba”: čím větší je komunita a vznikající wiki, tím více zdrojů a pozornosti musí být věnováno údržbě, správě a moderování wiki — v případě menších komunit (například školních tříd) by toto nemělo být problematické

Přestože wiki učících se komunit mají řadu přínosů, existují také nevýhody, jež je třeba zvážit. Ve středu komunity by vždy měl operovat zkušený a profesionální instruktor (pedagog, či skupina vyučujících), který ostatní členy komunity usměrní a zároveň je schopný reflektovat a opravovat podobu vzniklých wiki. V případě výukového kurzu mohou tito lidé studenty podněcovat k účasti a práci odvedenou na společné wiki hodnotit jako součást známky.[1]

Před vznikem wiki by měla být stanovena pevná pravidla, vytvořena přívětivá a podpůrná prostředí a přijata opatření, která minimalizují negativní dopady potenciálních nevýhod kolaborativního vytváření obsahu a učení. Moderace či kontrola kvality a validity obsahu by měla být průběžná, nikoliv jednorázová při zkoumání finálního “produktu”. Toto vše by si měly komunity (či případně pedagogové) uvědomit dříve, než zahájí práci na projektu.

Wiki ve třídě

Druhů wiki je v prostředí formálního vzdělávání nepřeberné množství, Mark Phillipson je například rozděluje na několik “typů”: zdrojová wiki, prezentační wiki, wiki jako vstupní brána, simulační wiki a “osvětlená/objasňující” wiki. Phillipson zároveň usuzuje, že každá wiki je určená pro jiný cíl:

Pokud dokážeme využít zkušeností časných osvojitelů a přiřadit určité “typy” wiki k určitým třídním úkolům a dynamikám, instruktoři by mohli přistupovat k tomuto kooperativnímu nástroji s pevnějším smyslem pro účel. Je pravda, že studenti často přinášejí nečekanou energii a nápady do wiki projektu, ale skutečný úspěch tohoto pokusu ve třídě závisí na počáteční vizi instruktora. Říkáte, že chcete wiki? Dobře tedy: jakého druhu?[2]

Wiki software lze ve formálním vzdělávání a výukových kurzech využít dvojím způsobem: wiki je již připravená k výuce pedagogem a dostupná prostřednictvím LMS (například ILIAS), nebo si wiki postupně vytváří studenti a účastníci kurzu. První způsob není toliko efektivní; přispívá pouze k pasivnímu učení, jelikož studenti pouze přebírají shrnuté informace a je na jejich vlastním uvážení, zda se o některá témata a zdroje budou zajímat i nadále. Může být ovšem využit k předání vstupních informací (například na e-learningové platformě kurzu). Druhý způsob je mnohem přínosnější pro aktivní učení studentů — musí si dohledat potřebné zdroje, hodnotit informace, posuzovat jejich validitu, postupně je zpracovat, vytvořit si k nim vlastní poznámky a posléze je opět převést do strukturované podoby, která bude přehledná i pro ostatní členy třídy či učící se komunity.

Každá dílčí část tohoto procesu je v nějakém ohledu přínosná. Studenti při vyhledávání a hodnocení zdrojů posilují svou informační gramotnost, načež se jim i zlepšují digitální kompetence a schopnost spolupracovat s dalšími lidmi, když vytváří a editují stránky na Wikipedii. Taktéž jsou při tvorbě těchto kolaborativních příspěvků motivovaní více než při psaní běžných úkolů.[3] Aktivní účast a hledání a zpracování informací posilují i vědomosti studentů v dané zkoumané látce. Jakmile pracují na příspěvku, již se svým způsobem o problematice učí.

Už jen strukturování textu mnohdy může být překážkou. Článek na wiki by měl být co možná nejvíce koherentní a kohezivní, aby mu všichni rozuměli. Jakkoliv se studenti mohou obávat samostatného psaní, je to právě kolaborace při psaní a práci na wiki příspěvcích, díky které se zlepšuje jejich kritické myšlení, řešení problémů a podávání vzájemné zpětné vazby.[4] Problémy však nevyvstávají jen ve spojitosti se stylistikou; důležitá je i informační architektura wiki — studenti se tedy učí i efektivně organizovat informace za spolupráce s ostatními, nadto pochycují i technické dovednosti při editování digitálních dokumentů.

Užívání nástrojů wiki ve výuce tedy má přínosný rozměr nejen pro kolaborativní a konstruktivistické učení a učení se konkrétního tématu, ale i pro zisk dalších dovedností. Toto je patrné již na nižších stupních formálního vzdělávání, jelikož se žáci poprvé učí práci se zdroji, exaktnímu psaní a spolupráci v týmu. Wiki však lze implementovat i v akademickém prostředí, měla by podporovat kolaborativní učení a sdílení znalostí. Míra efektivity této implementace je pak vždy závislá na obeznámenosti (studentů i pedagogů) s technologií, pečlivém plánoví (implementace) a přípravě projektu, motivaci studentů pro zapojení se do skupinového učení a vhodné velikosti třídy.[5]

Též to nezatěžuje kurikulum školy: ačkoliv není vhodné veškerý čas výuky věnovat tvorbě wiki, i delší práce na ní se neztratí, nýbrž přispívá k učení studenta, jelikož vznikající wiki se zaměřuje na konkrétní látku, konkrétní předmět. V tomto ohledu je vhodné práci na wiki časově fragmentovat tak, aby se výstup vyvíjel kontinuálně, ne jen v několika velikých skocích. Psaní wiki může být zadáno i jako domácí úkol, vymezení času z výuky je však praktičtější, neboť takovýmto způsobem může pedagog, pro kterého to znamená pracovní zátěž navíc, efektivně postupně kontrolovat příspěvky jednotlivců i ve větších třídách. Wiki software navíc obvykle umožňuje přesný přehled o tom, co který ze studentů skutečně při skupinové práci udělal — relevantní zpětná vazba je pro studenty motivující a pozitivně se odráží na jejich vnímání skupinové práce.[6]

Vše zmíněné přispívá k dovednosti žákova systematického učení. I po dokončení projektu z wiki stále čerpá, může si ji retrospektivně prohlížet a reflektovat svůj přínos, ale i texty ostatních.

Opakování matka moudrosti

Jestliže se žákovi formují znalosti o tématu již při prvotním vystavení zdrojům, jež zpracovává do wiki, při zpětné četbě pro něj bude mnohem snazší tyto znalosti upevnit a látku se jednodušeji naučit. Učení se s třídní wiki však nekončí u reflexe vlastních poznámek. Optimální totiž není jen projekt zadat, čekat, až ho žáci dokončí, a posléze s ním vyučovat, nebo se z něj učit.

Tvorba wiki ve třídě by měla fungovat jako kontinuální a iterativní proces. Pedagog by měl dohlížet na správný průběh a pokud to není nutné, do procesu nezasahovat. Při výskytu kritického problému může žáky nasměrovat tak, aby se sami naučili nějakému postupu. Zvláště problematickým pasážím a součástem wiki je možné věnovat zvýšenou pozornost a veškeré nesrovnalosti objasnit.

S wiki je vhodné v rámci výuky dále pracovat — nemělo by však docházet k pouhému transmisivnímu pojetí výuky — k přednášce či prezentaci vzniklého učebního materiálu. Nad jednotlivými stránkami wiki by měla vznikat diskuse mezi pedagogem, původcem příspěvku a zbytkem třídy. Tímto způsobem se žáci vžijí do rolí expertů na úzce vymezenou část látky (na níž se podíleli) a společná diskuse dopomůže k principům kolaborativního a interpersoálního učení. Instruktor zároveň může wiki využít k podpoře aktivní účasti studentů na kooperativním učení a k aplikaci konstruktivistického učebního přístupu ve své třídě. Díky užívání tohoto přístupu se mohou žáci zlepšovat i v soběstačném učení, což vede i k celoživotnímu vzdělávání.[7]

I zpětně, při samostatném učení, se na sebe jednotlivci mohou navzájem obrátit a připomenout si či dovysvětlit podstatu zlomku učiva, jíž některý z nich nerozumí.

Nástroje pro tvorbu wiki ve třídě/v kurzu

Metodika vzniklá při Karlově Univerzitě zkoumala využití (nejen) interních wiki ve výuce, dle jejích zjištění nelze pro principy kolaborativního učení s wiki efektivně využít všechny LMS, jimiž školství disponuje. Například Moodle, ještě stále jedno z nejpoužívanějších e-learningových prostředí v ČR, disponoval zastaralým technickým zpracováním wiki modulu, jenž není pro kolaborativní práci na wiki vhodný. Uživatelé Moodlu tedy museli sahat po rozšiřujících pluginech.[8] Metodika však vyšla v roce 2010, od té doby se vývoj tohoto LMS posunul a již jej lze téměř bez problémů využívat i pro tvorbu wiki.

Metodika také předkládá stanovisko, že užívání interní wiki není pro účely výukových kurzů vhodné, neboť tyto wiki nelze dále sdílet s veřejností a budoucími účastníky kurzu. Toto je však problematické — kurz může obsahovat jak průvodní wiki, tak i wiki vytvořenou jeho účastníky v každé instanci jeho uskutečnění. Díky řešení s dvojí wiki se přece jen účastníci budou moct lépe učit, prvotní wiki jim poskytne vstupní informace a jejich vlastní wiki jim pomůže látku studovat více dopodrobna a zapojit se do kolaborativního procesu učení.

Metodika uvádí několik LMS, v nichž modul wiki existuje:

1. Claroline
2. Chamilo
3. Dokeus
4. ILIAS
5. Moodle
6. OLAT
7. Informetica

Jako vhodnou alternativu předkládá tvorbu vlastního prostoru pro wiki na stránkách či v systému školy nebo instituce. Další možností je vytvoření wiki na webových stránkách, které se na toto zaměřují. Tvorba může být zpoplatněná, ale i zdarma. Mezi tyto weby patří například Ourproject, Pedie.cz nebo Wikia (dnes známá jako Fandom). Množství webů a snadno srozumitelných programů pro tvorbu wiki již neexistuje (WikiSpaces), nebo je zastaralé, ale i v současnosti máme široké zastoupení těchto nástrojů: Confluence, DokuWiki, XWiki nebo i Padlet, Trello, Notion, Nuclino a Slite lze užívat jako prostředek pro tvorbu wiki dokumentů.

V příspěvku jsme si nastínili charakter wiki učících se komunit a představili jsme si jejich možné přínosy a rizika při implementaci do výuky. Ačkoliv jsou některá z těchto rizik zásadní, je jim možné předcházet a případně je lze minimalizovat či opravovat během procesu tvorby wiki. Taktéž jsme si ukázali, proč je v rámci kolaborativního a konstruktivistického učení jejich aplikace velice žádoucí — žáci a studenti podílející se na jejich tvorbě si kromě osvojení daného (tvořeného) učiva zlepšují i řadu dalších dovedností a rozvíjejí své kompetence. V závěru příspěvku jsme si uvedli i několik nástrojů, jež lze pro práci s wiki uplatnit i v tuzemském prostředí.

Literatura:

[1] GILBERT, Dan, Helen CHEN a Jeremy SABOL. Building Learning Communities with Wikis. In: CUMMINGS, Robert a Matt BARTON. Wiki Writing: Collaborative Learning in the College Classroom [online]. Michigan: University of Michigan Press, 2008, s. 87. [cit. 2023–06–12]. ISBN 9780472024513. Dostupné z: doi.org/10.2307/j.ctv65sx6q.8

[2] PHILLIPSON, Mark. Wikis in the Classroom: A Taxonomy. In: CUMMINGS, Robert a Matt BARTON. Wiki Writing: Collaborative Learning in the College Classroom [online]. Michigan: University of Michigan Press, 2008, s. 19–43 [cit. 2023–06–12]. ISBN 9780472024513. Dostupné z: https://doi.org/10.2307/j.ctv65sx6q.6

[3] DAVIS, LiAnna. Writing Wikipedia articles teaches information literacy skills, study finds. Diff [online]. Wikimedia, 2017 [cit. 2023–06–12]. Dostupné z: https://diff.wikimedia.org/2017/06/19/wikipedia-information-literacy-study/

[4] WOO, Matsuko, Samuel CHU, Andrew HO a Xuanxi LI. Using a Wiki to Scaffold Primary-School Students’ Collaborative Writing. Educational Technology & Society [online]. Tchaj-pej, January 2011, January 2011, 14(1), 43–54 [cit. 2023–06–12]. ISSN 11763647. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/jeductechsoci.14.1.43

[5] RAMAN, Murali, Terry RYAN a Lorne OLFMAN. Designing Knowledge Management Systems for Teaching and Learning with Wiki Technology. Journal of Information System Education [online]. Fall 2005, 16(3), 311–320 [cit. 2023–06–12]. Dostupné z: http://jise.org/volume16/n3/JISEv16n3p311.html

[6] DE ARRIBA, Raúl. Participation and collaborative learning in large class sizes: wiki, can you help me?. Innovations in Education and Teaching International [online]. 2016, 54(4), 364–373 [cit. 2023–06–12]. ISSN 1470–3297. Dostupné z: doi:10.1080/14703297.2016.1180257

[7] HENG, Lim Teck a Rasaya MARIMUTHU. Let’s Wiki in Class. Procedia — Social and Behavioral Sciences [online]. 2012, 67, 269–274 [cit. 2023–06–12]. ISSN 18770428. Dostupné z: doi:10.1016/j.sbspro.2012.11.329

[8] DLOUHÝ, Jiří a Jana DLOUHÁ. METODIKA VYUŽITÍ WIKI SOFTWARE VE VÝUCE. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze [online]. 2010. [cit. 2023–06–12]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/25112/download/

Závěrečný příspěvek do předmětu ISKM06