Okno do duše Pábení aneb jak se perem s vlastním webem

Matěj
4 min readNov 3, 2017

--

„Máme děsně mimo web. Když nás na schůzkách prodávám, trochu mi to bere vítr z plachet,“ pravil Roman ve svém červnovém příspěvku, který zakončil sebevědomým proroctvím: „Až seberu dost odvahy, řeknu: kašlem na všechen popis toho, kdo jsme, jaký jsme a proč by na tom mělo někomu záležet.“

Bohužel zatím té odvahy není dost, a tak musíme web předělat. Píšu bohužel, protože už jsme začali. A zatím to fakt bolí.

Diagnóza: design sprint

Na úplném začátku jsme chtěli předělat celkovou komunikaci Pábení. Záměr, který Marek odpískal hned při výkopu. Prý by to bylo moc velké sousto, na kterém bychom se snadno utavili. Debata vypadala asi takto:

„Lepší bude postupovat po menších krocích, počínaje webem.“
„Oukej, souhl–“
„A nebudeme se zdržovat budováním na zelené louce. Raději půjdeme cestou drobných iterací a uvidíme, kam dojdeme.“
„Cože?!“

Dovolte mi malou vsuvku. Já vím, korelace nutně neznamená kauzalitu, ale… naše schůzka se konala v týdnu, ve kterém Marek trávil většinu času přípravou na design sprint. Náhoda?

Nejdřív jsme Markův záměr nepochopili. Vysvětlil nám ho znova. My ho zase nepochopili. Ale nakonec bylo (Markem, ehm) rozhodnuto: předělávat budeme postupně, stránku po stránce, s cílem dostat změny co nejdřív ven a vše dotahovat na základě zpětné vazby. Jenže…

„Takže vy jste copywriteři, jo?“

Pověstná kovářova kobyla

Současná podoba webu je na světě stejně dlouho jako samo Pábení. Takže něco přes dva roky. Ale zatímco šablona zůstala stejná, Pábení se změnilo k nepoznání — tříčlenná úderka se rozrostla v 11členný tým a místo slibů máme reference, kterými se rádi pochlubíme.

Co je ale nejdůležitější. Dneska už umíme mnohem víc než jen dobře psát. My totiž… cože to vlastně děláme?!

Chybějící message neošidíš

Pro začátek jsme se rozhodli předělat úvodní stránku, která se ukázala jako nejslabší místo celého webu — nepřekvapivě. Vždyť jí dominuje nápis „Píšeme texty“, který už zdaleka neříká vše. Ale jak to říct lépe?

Ve snaze vnést do punkovosti trochu řádu, vytvořil jsem schéma. Doufal jsem, že jakmile si práci Pábení systematicky znázorním, plácnu se do čela a řeknu si: „Aha, Pábení dělá…“

Takové práce a přitom taková…

Asi už tušíte… a tušíte správně — schéma vůbec ničemu nepomohlo. Ukázalo se, že práce Pábení je příliš pestrá, než aby ji šlo znázornit všepostihujícím diagramem.

Vy, kdo nás znáte — jak schématu rozumíte?
Dává vám smysl?
Odpovídá tomu, jak práci Pábení vnímáte vy?

Dejte nám vědět do komentářů, budeme moc rádi za pohled zvenku.

Závěry z první fáze

Ověřili jsme si, že bez vymyšlené komunikace to prostě nejde. Abychom se mohli zabývat čímkoliv jiným, musíme nejdřív umět uspokojivě vysvětlit, co vlastně děláme. Web se nicméně ukázal jako ideální rámec pro přemýšlení nad celkovou koncepcí komunikace.

Každý web má totiž hierarchii, která výborně strukturuje proces myšlení. Jednotlivé podstránky nutí promýšlet komunikaci v různých rovinách — podle funkce, kterou plní.

  • Úvodní stránka klade důraz na představení firmy jako takové.
  • Podstránka Služby se soustředí na popis toho, co firma dělá.
  • Sekce věnovaná Týmu blíže představuje jednotlivé členy.

Asi to zní banálně. Ale vymyslet motiv, který funguje konzistentně (byť jen) napříč webem, je zatraceně těžké. Aspoň v našem případě.

Přemýšlení optikou webu eliminuje příliš specifické motivy a nutí hledat takový, který je nosný i v jiných situacích a který je dostatečně výrazný, aby dal celkové komunikaci nezaměnitelnou tvář.

Souhlasíte/nesouhlasíte?
Řešili jste někdy něco podobného?
Jak jste se k tomu postavili?

Fakt nám do těch komentářů napište.
Otázky neklademe, abychom byli falešně empatičtí, ale protože nás upřímně zajímá pohled zvenčí.

„Víte, co chcete? Udělejte to! Víte, co nechcete?“ Zdroj: ceskatelevize.cz

Když nemáte řešení…

… sabotujte to! Protrápili jsme se téměř k rezignaci, ale nakonec jsme vymysleli kličku. Přemýšleli jsme nějak takhle:

  • Máme zajímavé klienty, kteří nás chválí.
  • Ke spoustě projektů máme zpracované případovky.
  • Pojďme toho využít.
  • Nechme za sebe mluvit klienty a naši práci.

Geniální, ne? Snad jen pábitelé se mohou ze šlamastiky, kterou si sami ztropili, vyvlíknout s takovou elegancí.

Start druhé fáze

Novou taktiku jsme se rozhodli otestovat na úvodní stránce a podstránce Služby. Podívejte se sami: www.pabeni.cz

Ano, vidíte dobře, testujeme na ostrém webu, takže pro většinu návštěvníků bude uživatelská zkušenost v příštích měsících dost nesourodá. Proč jsme to dopustili?

  1. Miliony návštěv na webu netočíme, takže prakticky nemáme co ztratit.
  2. Tím spíš se nám vyplatí to zkusit — kdyby nic jiného, zjistíme, co lidé ještě snesou.
  3. Ale hlavně se tak snadno neutavíme, protože za sebou uvidíme aspoň nějakou hotovou práci.

Zatím sbíráme zpětnou vazbu a už teď víme, že ještě zdaleka nemáme hotovo.

Na webu je spousta technických i obsahových chyb. O některých víme od začátku, ale odstraníme je až ve druhé fázi. Vnímáme to jako způsob, jak se přimět zbytečně neodkládat zapracování zpětné vazby.

Podle všeho jsme se vydali málo probádanou, ale zdá se, že rozhodně ne slepou cestou. O ní ale zas někdy příště.

Teď koukněte na náš web a dejte nám prosím vědět do komentářů

Je nový koncept srozumitelný?
Jak na vás působí vizuální styl?
Jak podle webu chápete, co Pábení dělá?
Co vám přijde zajímavé?
A co nesmyslné?

Děkujeme za ohlasy!

--

--

Matěj

Nice to meet you, stranger. My name is Matěj and I am…