Heutagogika - budoucnost vzdělávání dospělých?
Pojem heutagogika, který byl vytvořen psychology Stewartem Hasem a Chrisem Kenyonem v roce 2000, pochází z prostředí australské Southern Cross University. Teorie však vychází z předchozích přístupů (např. Švédské studijní kroužky, Hackathony či Homebrew Computer Club), zastává princip orientace na samotného studenta, nikoli na učitele či učební plán, čímž nabourává tradiční model vzdělávání. Středobodem se tedy stává student, což má pozitivní dopady na učení a seberozvoj, navíc jsou brány v potaz studentovy potřeby. Mimo jiné je heutagogika vhodná i v rámci e-learningových kurzů. Nesmíme však zapomínat na učitele, jehož role se změnila z přísného diktátora na podporujícího kouče a facilitátora. Co se však stane, když se tato teorie praktikuje v oblasti lidských zdrojů, neboli human resources?
Obrázek výše zobrazuje, jak heutagogiku vnímá společnost T&CC, která se věnuje rozvoji a vzdělávání personalistů, manažerů, obchodníků a dalších pracovníků. Jak je z obrázku patrné, společnost neopomíná ani celoživotní koncept učení. V současné době je celoživotní učení nezbytnou součástí pracovního procesu, neboť se díky technologiím často mění náplň práce či nároky na pracovní pozice, zaměstnanec se tak neustále musí přizpůsobovat změnám a učit mnoha novým dovednostem.
Monika Barton popisuje ve svém článku rozdíl mezi heutagogikou a andragogikou. Andragogika se zabývá nejvhodnějšími modely pro vzdělávání dospělých. Co se týče výuky, je pro ni charakteristická struktura. Naopak heutagogika po jedinci požaduje, aby aktivně rozvíjel svoji schopnost učit se, využívá jak metod formálního, tak i neformálního učení. Dává studentům určitou míru svobody a možnosti volby, studenti se tak stávají manažery svého vzdělávání. A hned tu máme „nenásilnou“ formou motivační prvky, zaměření se na rozvoj chtěných dovedností a tím i přispění ke zvýšení konkurenční výhody firmy.
Heutagogika má obrovský potenciál co se týče oborů, jež jsou typické kreativním myšlením, originalitou a inovativním přístupem. Nicméně to ale neznamená, že ji nelze uplatnit v jiných oblastech. Nesmíme zapomínat, že tato teorie je aplikovatelná především na celoživotní učení jedince, a proto ji lze využít právě v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Některá HR oddělení jsou si vědoma, jak jim heutagogika může pomoci vzdělávat zaměstnance. Dbají na to, že důležitou roli hraje samotný student, který si s pomocí kouče (jehož úlohu může převzít HR oddělení) určí výsledný stav, kterého chce dosáhnout, stanoví si vzdělávací cíle a vnitřní kritéria, dle nichž sám sebe bude hodnotit.
Závěrem lze říci, že přístup heutagogiky má pozitivní dopady na vzdělávání dospělých, bere v potaz potřeby studenta, je vhodná pro distanční vzdělávání a zahrnuje motivační prvky například v podobě vlastního podílení se na učení. Jenže není vždy vše růžové, a proto je nutné přemýšlet i nad tím, kde heutagogika může uškodit, více viz Užití heutagogiky u dětí nebo Heutagogika: vize sebeurčeného školství.
