Na co se ptát, když vám uchazeč/zaměstnanec sdělí, že má epilepsii

V rámci několika článků na Epizóně (například zde) jsme zmínili, na co je nezákonné se uchazeče o práci ptát z hlediska jeho zdravotního stavu během pracovního pohovoru. Otázkou ale zůstává, na co se vlastně ptát, pokud nám sám kandidát během pohovoru svou diagnózu sdělí.

Ilustrační fotografie. | Zdroj: pexels.com

Každý zkušený personalista už se určitě za svůj profesní život setkal na pohovorech s mnoha překvapivými situacemi a musel se s nimi v danou chvíli nějak vypořádat. Ať už jde o jakýkoliv osobní, nebo zdravotní problém, nejspíš pro uchazeče není vůbec jednoduché toto téma otevřít. Proto je třeba postupovat citlivě. Můžeme ujistit kandidáta, že nemusí odpovídat, pokud by mu to bylo nepříjemné. Na druhou stranu je ale dobré zdůraznit, že nám to pomůže najít správné řešení pro obě strany.

Z mé zkušenosti v takové chvíli platí jediné univerzální pravidlo — jít na to s citem.

Nejlepší je ale samozřejmě být dopředu na takovou situaci připraven. Projevy epilepsie se různí stejně jako potřeby osob s tímto onemocněním, a proto je dobré ujasnit si následující oblasti:

• Jak moc je epilepsie uchazeče pod kontrolou?
• Jak konkrétně se u dotyčného epilepsie projevuje? U některých osob se může epilepsie projevovat třeba jen ve večerních hodinách nebo ve spánku.
• Užívá nějakou medikaci?
• Pokud ano, jak to ovlivňuje jeho výkon v práci nebo obecně v každodenním fungování?
• Jak často mívá dotyčný záchvaty?
• Má vypozorováno, co u něj záchvaty vyvolává? Může jít například o nedostatek spánku, ostrá nebo blikající světla, aromatické vůně apod.
• Pozná dopředu, že záchvat přichází? Záchvatu může předcházet tzv. aura, kterou má však pouze část lidí s epilepsií. Může jít o pocity či vjemy různého druhu –⁠ čichové, sluchové, zrakové, dotykové a jiné. Aura „je již vlastně záchvat omezený na malou část mozku, který se nemusí dále šířit a větší záchvat se pak nerozvine.”
• Jaký režim potřebuje po prodělaném záchvatu? Někdo potřebuje po záchvatu delší čas na regeneraci, někomu může stačit si na pár minut lehnout a odpočinout si.
• Jaká jsou jeho očekávání od nás zaměstnavatelů a kolegů v případě, že dojde k záchvatu v pracovní době?

Kandidát by neměl mít pocit, že se náborář pokouší naleznout důvod jeho zamítnutí. Naopak měl by cítit podporu a snahu nastavit dopředu pracovní podmínky tak, aby vyhovovaly jemu i zaměstnavateli. Může jít o odstranění podnětů spouštějících záchvaty, možnost odpočinku v případě tlumící medikace, upravení pracovní doby nebo pracovního úvazku apod.

Stejný postup a otázky pak můžeme zvolit i v případě, že se na nás obrátí stávající zaměstnanec s tím, že mu byla již dříve nebo v nedávné době diagnostikována epilepsie. Obdobně jako v předešlém scénáři se budeme ptát s ohledem na jeho stav a pocity. Pravděpodobně zde ale už z minulosti bude vybudován nějaký vztah a důvěra, a bude tak možné o těchto faktech mluvit otevřeně.

Akční plán

V obou případech je určitě žádoucí domluvit se na zpracování akčního plánu — tedy nějakého jasného postupu v případě, že by na pracovišti došlo k záchvatu. Tento plán může zpracovat zaměstnanec sám s následnou konzultací se zaměstnavatelem, ve spolupráci se svým lékařem, s pomocí personalisty nebo svého nadřízeného, podle toho, komu nejvíce důvěřuje a s kým se mu nejlépe o tématu komunikuje. Zaměstnavatel a kolegové tak budou mnohem lépe připraveni v případě potřeby jakéhokoliv zásahu.

Naše tipy pro zpracování akčního plánu:
→ Pokud si například po záchvatu potřebujete pouze chvíli odpočinout a poté se můžete vrátit zpět k práci, uveďte, kde v rámci pracoviště budete odpočívat.
→ Pokud vám zotavení trvá déle a potřebujete odejít po záchvatu domů, měl by akční plán obsahovat, jak se domů dostanete nebo kdo vás doprovodí.
→ Plán by měl obsahovat i pokyny pro nutnou první pomoc, které se věnujeme v tomto článku.
→ Uveďte zde veškerá data jako typy záchvatů, které míváte, užívanou medikaci, časté spouštěče záchvatů, kontakt na vašeho ošetřujícího lékaře a případně i na další kontaktní osoby z vašeho okolí.

Je také dobré si ujasnit, s kým vším je možné diagnózu a právě akční plán sdílet. Ideální by byli samozřejmě všichni, kteří s tímto člověkem přicházejí do styku na denní bázi. Pokud by mu to ale nebylo příjemné, je třeba se domluvit na klíčových osobách, ať už to je personalista, přímý nadřízený nebo nejbližší kolegové –⁠ ideálně samozřejmě všichni zmínění. Ve všech jmenovaných případech je ale třeba pamatovat na dodržování nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR.

Určitě není nutné, aby o diagnóze věděli všichni zaměstnanci. Na druhou stranu pokud zaměstnavatel o tomto faktu ví, je dobré kolegy v této problematice vzdělávat. V současné době existuje mnoho možností od názorného nácviku první pomoci, přednášek, přidání problematiky do školení BOZP nebo nejideálněji po besedu přímo s daným zaměstnancem, který s epilepsií žije. Z naší zkušenosti v Purple Technology se zaměstnanci lépe ztotožňují s příběhem někoho, koho osobně znají. Zejména v případě, kdy se nejedná o jednoduchá témata, jako je právě toto.

Líbí se vám Epizóna, nový projekt Společnosti E? Podpořte nás jednorázovým nebo pravidelným příspěvkem. Máte dotaz nebo konkrétní podnět? Napište nám na epizona@spolecnost-e.cz.

Reference:

Epilepsy Action. „Seizure action plans, risk assessments and reasonable adjustments.” Epilepsy Action.
https://www.epilepsy.org.uk/info/employment/seizures-advice-employers (staženo 1. 10. 2021).

Lab Test Online. „Epilepsie: O epilepsii.” Lab Test Online.
https://www.labtestsonline.cz/epilepsie.html (staženo 12. 10. 2021).

System Concepts. „Epilepsy in the workplace: a 10 step guide.” System Concepts.
https://www.system-concepts.com/insights/epilepsy-workplace-10-step-guide/ (staženo 1. 10. 2021).